Postřehy z matrixu

Dočítám fascinující knihu z pera jedné z předních bojovnic za sociální spravedlnost a mír Arundhati Roy s názvem "Capitalism, A Ghost Story". Autorka se v knize pokládá nejednu oči-otevírající otázku a popisuje řadu - běžnému oku neviditelných - souvislostí. Toto je jeden z mnoha příkladů: "Potřebujeme zbraně, abychom mohli bojovat ve válkách? Nebo potřebujeme války, abychom vytvářeli trh pro zbraně?", ptá se Royová a dodává: "Přeci jenom ekonomika USA, Evropy a Izraele závisí do obrovské míry na zbrojním průmyslu. Je to jediná věc, kterou nepřesunuli do Číny." 
Pro ekonomický systém, který vyžaduje non-stop růst (aby se nezhroutil) jsou války klíčovým a nevyhnutelným zdrojem růstu. V kapitalismu jsou proto války uměle vytvářeny podobně jako jsou (stejnými technikami) uměle vytvářeny "potřeby", na základě kterých jsou nám pak prodávány věci, které nepotřebujeme a které (nám) škodí. V tomto blogu dovolte několik málo střípků z vytváření dvou aktuálních válek - válce proti Palestincům a válce na Ukrajině. Foto zdroj, Creative Commons Attribution 4.0 International license.

číst více

V tomto článku chci navázat na text s názvem "České dráhy: Jak se z veřejné služby stal na zisk zaměřený byznys", ve kterém, jsem se pozastavoval nad mnohonásobným nárůstem cen cestování vlakem pro staré lidi v naší zemi. V tomto článku chci popsat tři nedávné aha zážitky s cestováním dětí s Českými drahami. 

číst více

Je vedro. Naše 14 letá dcera, se se stejně starou kamarádkou, vydaly na koupaliště. Nejblíž od nás je koupaliště na Lhotce. Přestože to je de facto obyčejný rybník mezi paneláky, vybírá se tam vstupné. Základní cena pro dítě je absurdních 100 Kč. Pán u vstupného holkám ale navíc řekl, že je na koupaliště pustí pouze pod podmínku, že si koupí vstupenky pro dospělé. Děti tam prý samotné nemohou. Zaplacením vyšší ceny (á 150 Kč) si tak na Lhotce děti mohou koupit dospělost. Holky nakonec za vstup k rybníku zaplatily dohromady 300 Kč, vykoupaly se a šly domů.

číst více

Paní Adamová Pekarová, předsedkyně jedné z vládnoucích stran u nás a šéfová Poslanecké sněmovny českého Parlamentu se fotí s poslancem genocidního státu. Na svém twitteru  - v červenci 2024, tj. několik měsíců po obžalování Izraele z genocidy a vydání zatykače na jeho čelní představitele, píše o jakémsi "právu".
Myslím, že i my - obyčejní lidé - máme svá práva. K těm důležitým patří, se chování těchto sociopatických politiků divit a jejich toxické a destruktivní chování komentovat. Z pohledu budoucnosti našich dětí to považuji za naši důležitou občanskou povinnost. 

číst více

V tomto blogu chci popsat tři základní techniky či kroky, na kterých staví propaganda (moderně též "marketing", "PR" nebo  "re-KLAM-a"*) tak, jak je praktikována korporacemi, státem a v obecné rovině mocenskými elitami. Snahy řídit, kompletně měnit naše chování a podřídit naše životy mocenským zájmům, po roce 2020 obrovsky narostly. Tyto snahy jsou z velké  míry neveřejné, běžný člověk o nich nemá tušení. Propaganda přitom mění naše životy, podsouvá nám cizí hodnoty, staví nás proti sobě, prodává nám věci, politiky, ideologie a války, které ničí naše zdraví, kvalitu našich životů a možnosti udržení života na Zemi. Naší nadějí je porozumět tomu, jak funguje a tu manipulativní, skrytou pak společně, postavit mimo zákon. Tento článek píši jako příspěvek k tomuto porozumění. 

číst více

19.díl seriálu Škola základ života pokračuje 8.mýtem (z deseti popsaných) naší kultury. Ten dnešní nám tvrdí, že ZÍTŘEK je to, co se počítá. DNEŠEK není důležitý, na přítomnost se můžeme zvesela vykašlat. Neměli bychom spočinout a jen tak být, jak bychom si tak často přáli. Naopak! Musíme neustále dřít, abychom mohli mít (víc, lepší, jiné,...), což nám naše kultura podsouvá jako smysl života. Pochopení tohoto mýtu nám může ukázat, jak hluboká je past, do které nakonec všichni padáme a kde se pak spolu plácáme.  
Na fotce v úvodu je břeh řeky Senegal v západoafrickém městě Kayes. Použil jsem ji jako jeden z obrazů zmiňované "pasti pokroku", kdy jednorázovost nahradila opakované použití, opravitelnost, využívání přírodních zdrojů a přinesla s sebou v historii nevídané množství odpadu a destrukce. Celý seriál najdete zde.  

číst více

Podívejte se na moc milý rozhovor o tom, jak jsme se rozhodli vydávat knihy, tj. jak vznikl PeopleComm jako nakladatelství; o tom, co to byla Svoboda a práci (deset let jednoho mini-hnutí) a jak se nám dařilo okolo tohoto tématu vyprodávat sály; o tom, jak vznikal Slušná firma, proč jsem z ní odešel, jak dnes funguje, a že je to moje psychoterapie; o tom jak hloupě dnes pracujeme a okrajově také o kapitalismu a stále rozdělenější společnosti. 

číst více

Přátelé, zdravím! Jak víte, zítra/pozítří můžeme jít zase volit. Furt se mě někdo ptá, koho budu volit já. Napadlo mě odpovědět "veřejně" - do tohoto čísla "Zpráv ze života". Koho budu volit najdete až na samém konci. Pokud vás zajímá jen to, jděte na konec. Ostatní dovolte nejprve několik souvislostí (třeba to, kde se vzaly termíny "pravice" a "levice") a pár laických "optik", které mohou s orientací na aktuální CZ politické scéně, pomoct. Minulá čísla Zpráv naleznete zde. Pokud tyto Zprávy nedostáváte a chtěli byste, objednat si je můžete zde. 

číst více

Na našem sídlišti se hledají další parkovací místa. Je to dokonalý obraz ducha doby. 

číst více

Toto je výhled z okna domu mého kamaráda Martina v krkonošské obci Kruh (u Jilemnice) vloni v červnu. To za těmi stromy je zkrachovalá kružská mlékárna. Býval to prosperující místní podnik vyhlášený široko daleko. Jednu chvíli zde pracovala velká část obce, i Martinova maminka. Mimochodem, takhle daleko to měla do práce a protože je to malá obec, tak to měli stejně daleko do zaměstnání i ostatní sousedé. Byla to de facto "práce z domova" bez nutnosti dojíždět do nějaké továrny autem (jak je tomu dnes) a navíc práce smysluplná a radostná. 

číst více