Firemní zodpovědnost

Kdykoli jedu s Valentýnou (5 let) vlakem Českých drah, průvodčí mi pro ní vnutí jízdenku, na které je "0,- Kč". Vždy se vytrvale ptám proč to dělají.  Po několika měsících neznám odpověď. Jedna paní průvodčí mluvila něco o evidenci (?) prý kvůli Regiojet a Leo Express. Já to ale nepochopil. Hlavně: Proč ještě v roce 2015 takhle nehorázně plýtvají? Kolik tun papíru, energií a škodlivin to všechno znamená? Kolik hodin nesmyslnné práce? Proč nutí zaměstnance používat toxický termo-papír (viz zde nebo číst více

Zdravím ze slovinského Piranu. Mám tu, v návaznosti na markety, téma bez-odpadovosti. Už jsem o tom psal v článku "O dvou nákupech". U nás doma se snažíme už nějakou dobu fungovat bez obalů,  obecně bez jednorázovosti (tj. bez modelu "použít a vyhodit") a s minimem odpadů. Proč? Chci se ohlédnout za sebe a nemuset se přitom stydět. Byla to dlouhá cesta a ještě bude. Vlastně ani nevím, kde začala... možná v roce 2007 v Mali? Tam jsem se po deseti letech zhrozil, jak jsou zasypaní v plastech (viz fotka dole). Nebo v roce 2001, když jsem poprvé v Mexiku zakopl o velkou mořskou želvu uškrcenou v plastových držácích od plechovek Coca-Coly (číst více

Kamarádi připravují na 15.9. důležitou konferenci: Život se supermarkety - Konference o obchodních řetězcích a o tom, proč a jak se jim vyhnout. Napadlo mě při té příležitosti sáhnout do mé připravované knihy, ve které mám mimo jiné i 19 důvodů, proč se super a jiným marketům vyhnout a jít místo nich raději za místními obchodníky, trhovci, výrobci či pěstiteli. Překvapivě ještě v roce 2015 si totiž pouze minimum lidí uvědomuje, jak moc právě markety změnily po roce 1989 tvář naší společnosti - jak moc jejich existence ovlivňuje mezilidské vztahy, lidské zdraví a fungování ekonomiky. Naše společnost by zasloužila na téma "markety" mnohem, mnohem více diskuze. Tento text je mým příspěvkem číst více

Kamila Boudová patří mezi lidi, kteří mi ukázali cestu v tom, do čeho se oblékat pokud si nechci zničit zdraví (a vedle toho ho nechci zničit nespočtu dalších lidí, kterým můj oděv prošel rukama). Kamila patří ale v naší části světa k těm, kteří umí ukázat, jak podnikat v oblasti módy tak, aby to prospívalo (zákazníkům, zaměstnancům, ostatním lidem a planetě), ne aby to pouze krátkodobě vydělávalo).
Podívejte se na její nedávný rozhovor s Martinem Veselovským na DVTV: Levná móda? Karcinogenní, otravujeme vzduch i půdu, na její přednášku na Svobodě Naživo (nahoře) nebo na náš rozhovor před půl rokem níže. A pokud se s ní chcete v našich končinách potkat (žije v Paříži) t číst více

Mám týden na to, abych odevzdal rukopis své nové knížky na korektury. Sedím v tom teď proto od rána do večera. Včera a dnes se mi ale lepí klávesnice na prsty. Na našem venkovním teploměru bylo většinu dne 38 °C. Škála ČMHI přitom končí na šestatřicítce (viz printscreen #1 níže). Vůbec si nestěžuji - třeba v irácké Basře mají tyto dny až 52 °C. Ve stínu. Celsia (viz printscreen #2 dole). Je to měsíc a kousek, co tyhle teploty zakusili třeba i v pákistánském Karáčí a během pár dní jim přestaly stačit všechny márnice ve městě a neměli kam pohřbívat (reportáž CNN dole). Pro pocit, co to 52 °C vůbec znamená se podívejte na video zcela dole.
Pokouším se si to dávat krapet do souvislostí...  číst více

Přátelé, pokud se zajímáte o budoucnost podnikání, snažíte se fungovat tak, aby to uvnitř bylo lidské, všemi směry prospěšné a samozřejmě to celé prosperovalo, zvu vás 22.9. na výlet do Žiliny. S Jánem Košturiakem bychom tam to téma chtěli posunout zase o trochu dál - veškeré informace naleznete zde. číst více

Základní filozofická otázka “Mít, nebo být?” aneb “Peníze, nebo život?” má nespočet praktických aplikací. Podívejte se dnes na tu, která se týká každého z nás - na to, co jíme. Já jsem momentálně na Sicílii, kde se jí stále ještě převážně jídlo, ne naše “industriální kosmická strava”, jak tomu trefně říká Kateřina Varhaník Wildová ve svém Manifestu disfrutalismu. Jeden kamarád používá termín "p-otraviny". Michael Pollan tomu, čím se stravuje většina národa říká “poživatelné náhražky potravin”. Zažil se i termín chemo-potraviny. Pokud vás tohle téma zajímá, pusťte si přednášku Honzy Valešky o tom, jak náš potravinový systém fu číst více

Zápisník vděčnosti. Už jsem o něm psal - viz Zpráva o štěstí. Dnes je to už nějaký pátek náš rodinný rituál - něco, co děláme zpravidla před usnutím. Je to zároveň i výjimečná psycho-terapeutická technika výrazně zvyšující pocit štěstí a dobré nálady, stejně tak jako imunitu vůči negativismu a blbé náladě. Moje hlavní emoce z minulého týdne je právě vděk. Rozhodl jsem se proto v souvislosti se Svobodou NaŽivo při pátku zasednout a sepsat to.

číst více

O čem byla letošní Svoboda NaŽivo? Pro mě o tom, jak dnešní firmy, které fungují jako "strojky na peníze" (smyslem většinového podnikání je množení majetku pro vlastníky) přetvořit ve spole-čnosti (organizace se společnými ctnostmi), které podnikají na prvním místě proto, aby druhým vyřešily nějaký problém (ne proto, aby pouze maximalizovaly zisk). Jinými slovy o tom, jak podnikat a zůstat přitom lidmi. O tom, jak být svobodný. Jak podnikat a přitom nelhat, neničit a nezabíjet. Jak prostě a jednoduše prospívat.
Zde je mých top deset aha, pocitů a postřehů. Jsou to postřehy spíše obecné. Kromě nich  číst více