Jak vytáhnout z lidí co nejvíce peněz Aneb další úroveň řízeného úpadku Českých drah (40. díl seriálu o car-free životě)
27. 09. 2026, TOMÁŠ HAJZLER
Na tuhle habaďůru (či přesněji legalizovanou zlodějnu) jsme už celkem zvyklí od leteckých společností. U těch vlakových nebo autobusových si na ní ale zvyknout odmítám. Odmítám si na to zvyknout proto, že frekventovaná, spolehlivá a dostupná veřejná doprava patří k pilířům dobrého života a jednou z klíčových věcí, kterou je třeba udělat pro "méně devastující" verzi ekologické krize. Proto je klíčové, aby veřejná doprava byla službou veřejnosti, ne zisk generující korporace.
Z pohledu kvality života a ekologie je nevyhnutelné, aby veřejná doprava byla službou veřejnosti, ne zisk generujícím byznysem.
Pokud chcete pochopit, jak obrovský je rozdíl mezi veřejnou dopravou, která funguje na principu služby veřejnosti a tou, která je zisk generující korporací, udělejte si výlet do USA a pak do některé z asijských zemí, například do Číny. Zkuste si veřejnou dopravou procestovat Spojené státy a pak Čínu. Garantuju vám, že si z toho rozdílu sednete na zadek. V USA se za chvíli nejpíš rozpláčete a pak to vzdáte, zatímco v Číně nebo v mnoha dalších asijských zemích, budete úžasem lapat po dechu, a to ne jenom z toho, že se dostanete (s trochou nadsázky) kamkoli a kdykoli, ale především z infrastruktury. Nádraží tam vypadají často jako letištní haly, toalety jsou bezplatné, čisté a otevřené, laciné úschovny, volný internet, laciné místní vývařovny a kavárny,... vše další, co člověk potřebuje k pohodlnému cestování - viz jeden drobný příklad v minulém dílu tohoto seriálu: Železniční stanice v uzbecké Chivě: Jak může vypadat vlakové nádraží, které slouží lidem k pohodlnému cestování, ne korporacím k těžbě zisku (39. díl seriálu o car-free životě) vs. například: Kavárny na pražském Hlavním nádraží: Iluze volby jako jeden ze základních pilířů konzumního kapitalismu
Chcete-li pochopit, jak obrovský je rozdíl mezi veřejnou dopravou, která funguje na principu služby veřejnosti a tou, která je zisk generující korporací, udělejte si výlet do USA a pak do některé z asijských zemí. Garantuju vám, že budete lapat po dechu.
Česko je už 37 let de facto americkou kolonií (nesamostatným, podřízeným vazalským státem), tudíž i kapitalistickým eldorádem pro (nad)národní kapitál (naší hlavní úlohou je poskytovat lacinou pracovní sílu). V takové podobě kapitalismu není veřejná doprava službou, ale byznysem. V obecné rovině, není v takové formě kapitalismu místo pro nic veřejného. Proto byla zlikvidována Československá plavba labsko-oderská, celý československý cukrovarnický průmysl, ČSA, bankovnictví,... a de facto všechno ostatní veřejné, co mělo nějakou hodnotu bylo přenecháno (nad)národním oligarchům. České dráhy, podobně jako Česká pošta jsou jen další v pořadí. Jsou postupně "rozebírány" soukromým kapitálem (viz dvoupatrová společnost).
Já jsem milovník veřejné dopravy, vlaky, autobusy. Vlaky a všemožnými jinými prostředky jsem objel planetu. Zatímco v Asii nebo třeba i v nenáviděném Rusku nad úrovní veřejné dopravy žasnu (a "slintám"), tak v Česku, potažmo v Evropě pláču. A protože se touto ubohostí odmítám smířit, tak o tom alespoň píšu (mimo jiné tento seriál). O propadu ČD jsem psal třeba v těchto článcích: "České dráhy: Jak se z veřejné služby stal na zisk zaměřený byznys. Protože mi osud naší železnice není ukradený a z vývoje posledních let pláču, sdílím svoje zkušenosti - např.: 55 km za 511 Kč se slevou za jízdenku Českých drah Aneb pokračující ničení klíčové veřejné služby - (36. díl seriálu o car-free životě); Praha - Gdaňsk - Praha: autem 866 Kč, letadlem 978 Kč, vlakem: 2244 Kč (33. díl seriálu o car-free životě)'; Tři oči-otevírající zkušenosti s (ne) cestováním s dětmi vlaky Českých drah (31. díl seriálu o car-free životě)
V dnešní glose chci upozornit právě a jenom na predátorskou techniku zmiňovanou v úvodu, kterou i České dráhy začaly používat. Je to jedna z těch pokročilých technik, která dokáží každého člověka maximálně vytěžit. V čím větší nouzi se octne, tím vyšší mu České dráhy napaří cenu. Tato zlodějina je eufemisticky nazývána "dynamickou cenotvorbou". Jak už jsem psal, u leteckých společností jsme na to zvyklí. Tam vám sice někdy taky skřípou zuby, ale létání je ze své podstaty zbytná radovánka, a tak to pochopíte. Vlak je ale pro řadu lidí nevyhnutelnost - lidi jezdí za rodinou, přáteli, do školy, do práce, k lékaři, za úřady,... Mnozí nemají jinou možnost. České dráhy ale i přesto na tento predátorský model přešly. Základem této strategie je účtovat si za jízdenku o to víc, o co víc lidé službu potřebují. Tzn. když musí do zaměstnání, do školy, k lékaři, na úřady, za rodinou, musí zaplatit víc než v časech, kdy nikam cestovat nepotřebují. Žijeme v Česku, kde se nikdo proti ničemu skutečnému nebouří. "Na Letnou/Václavák/Staromák" se chodí demonstrovat zpravidla jen ze smyšlených důvodů. A tak si České dráhy a oligarchům podřízení politici s námi mohou dělat, co chtějí.
Vlak je pro řadu lidí nevyhnutelnost - lidi jezdí za rodinou, přáteli, do školy, do práce, k lékaři, za úřady. Mnozí nemají jinou možnost. České dráhy si za jízdenku účtují o to víc, o co víc lidé nemají jinou možnost. Když musí do zaměstnání, do školy, k lékaři, na úřady, za rodinou, musí zaplatit víc než v časech, kdy nikam cestovat nepotřebují.
Takhle je nám to vysvětlováno:
Pro kontext dovolte několik printscreenů:
Dalo by se pokračovat. Myslím, že to ale stačí, a že ten, kdo chce tématu rozumět, mu rozumí.
P.S.: Když už je řeč o manipulativní cenotvorbě, jejímž cílem není umožnit lidem zaplatit za službu férovou cenu, ale maximálně je vytěžit/obrat, zde je "dynamická cenotvorba 2.0", u které je jen otázkou velmi blízké budoucnosti, než bude plošně nasazena. Jedná se o tzv. šmírovací cenotvorbu. V této technice má každý svoji cenu (nejenom za jízdenku, ale třeba i za knihu, televizní přijímač nebo za chleba) podle toho, jak algoritmus vyhodnotí tzv. cenovou senzitivitu, tj. jak snadno je možné člověka vytěžit/obrat. Viz:
P.S.2: Pokud byste chtěli kontext, zde je téma ekonomické hodnoty: Ekonomická a směnná hodnota: Dva druhy byznysu, dva světy, dvě kvality života a video níže, kde je téma rozdílu mezi světem extrakčního byznysu a světem "reciproční služby" dobře vysvětleno:
A kdo by chtěl ještě o úroveň výš, zde je aktuálně to nejlepší, co v naší mateřštině existuje: Supí kapitalismus. Tam je vše vysvětleno od A do Z:
__________________
Zůstaňme v kontaktu: Zprávy ze života
Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.
V případě, že čerpáte z mé práce a cítili byste potřebu "vyrovnat energie" - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Díky.