Hlavní úlohou nás běžných lidí je pochopit rozdíl mezi skutečností a mezi příběhy, které jsou nám vyprávěny.

Více a více firem se pokouší do nějaké míry koketovat s demokracií. Hovoří třeba o „participativním řízení“ nebo o předávání zodpovědností… Asi jste si všimli, že podobně velkých slov naleznete ve firemních slovnících moře.

číst více

Přišla mi nabídka od Vodafone, ve které stálo: „…máte možnost kontroly výdajů vašich zaměstnanců v průběhu zúčtovacího období službou FlexiLimit či FlexiStrop.“ Dnes mi volala paní z Knižního klubu s tím, že má pro mě nějakou nabídku. A ještě než se k ní dostala, doplnila: „Ještě vám chci říct, že v zájmu zkvalitnění služeb je náš hovor odposloucháván.“

číst více

Přemýšleli jste někdy o tom, proč Mao Ce Tung nechal svého času obléknout celou Čínu do odpudivých modrých mundúrů? Stejně tak proč nosí vojáci uniformy nebo proč tradiční internátní školy požadují po studentech stejnokroj? Proč většina firem chce po svých lidech, aby si oblékali stejné věci? Proč většina firemních zákoníků obsahuje klauzuli o oblékání?

číst více

Foto: Nationaal Archief

Člověk jako součást přírody potřebuje neustálou změnu. Pokud ho dlouho necháte na jednom místě, ztratí motivaci, poklesne mu produktivita a začne se nudit. Zajímavým lékem, který na tuto „nemoc“ podává rok od roku více a více firem, je tzv. rotace nebo také výměna rolí.

číst více

Když se psychologové ptají na pocity spokojenosti, naplnění a štěstí, když zjišťují, co lidi v průběhu pracovního dne nejvíce a nejméně naplňuje, poslední příčky obsazuje zpravidla dojíždění do práce.

číst více

PeopleComm jsme před lety budovali na základě zkušeností, které jsem nasbíral ve velkých firmách, jako byla Sara Lee nebo GE. Nic jiného jsem předtím nezažil, a tak jsem ani nepřemýšlel, že bychom se mohli obejít bez velkého týmu, kanceláří nebo bez šanonů.

číst více

Po letech studia demokratických firem mi dochází, že člověk, který dělá, co ho baví, si sám nejlépe rozhodne o tom, co bude dělat, kde to bude dělat, s kým a za kolik. Nepotřebuje řídit nebo vést. Rozhodně nepotřebuje šéfa tak, jak ho známe z dnešních firemních monarchií.

číst více

Asi jste viděli Dannyho parťáky (nazvali jsme podle nich i náš zájezd) nebo jiný gangsterský film. Možná jste si všimli, že úspěšní lupiči se většinou dělí se svými kumpány. Buď stejným dílem nebo podle míry přispění. Osobně si nedovedu představit lupiče, který by dlouhodobě uspěl s vyplácením měsíčním mezd, tak jako to děláme ve firmách.

číst více

Jedním z módních hitů firemního světa posledních let je tzv. „rovnováha mezi prací a soukromím“. Firmy si jednoduše začaly všímat, že se jim zaměstnanci hroutí, přepracovávají, nebo dokonce upracovávají k smrti (viz karoshi). A to není výhodné ani pro jednu stranu. Co s přepracovanými, nevrlými, chybujícími zaměstnanci!? Co se životem, když jsem neustále unavený? Mně se to stalo před deseti lety. Příjemné to rozhodně nebylo.

číst více

Foto: midorisyu

Teprve až při cestách Čínou jsem pochopil význam plného žaludku. Kdybych se tam snažil odhadnout, jaká je část dne, pouze podle toho, kolik lidí sedí v restauracích a různých jiných vývařovnách a podle toho, co jedí, neměl bych šanci. Mám dojem, že Číňan se krmí neustále. Při podrobnějším zkoumání zjistíte, že jakékoli debaty, obchody, spory se v Číně odehrávají u jídla. A tak se pracuje, odpočívá, diskutuje a u toho se jí.

číst více