Hlavní úlohou nás běžných lidí je pochopit rozdíl mezi skutečností a mezi příběhy, které jsou nám vyprávěny.

Díky Honzovi Burskému za rámcový překlad! Je to vtipný i hluboký najednou. 

číst více

Je 5:10. Nádherné červencové ráno (pozn.: zhruba před třemi týdny). Já sedím před domem naší babičky na Slapech, piju kafe a píšu. Nevím, jestli to máte taky, ale v létě se někdy budím dřív. Ptáci začínají řvát okolo čtvrté a slunce se klube kousek potom. Obvykle se snažím znovu zabrat. Někdy to vyjde, ale dnes to nešlo. A tak jsem se sebral a vylezl ven.

číst více

Z téhle studie jsem si před lety sedl na zadek. Vědci vzali skupinu žen, dali jim dotazník, do kterého propašovali otázku: „Jak jste spokojená se svým fyzickým vzhledem?“ Pak jim pustili zhruba patnáctiminutovou přehlídku plnou krásných modelek. Po zhlédnutí dostali další dotazník, opět se stejnou otázkou: „Jak jste spokojená se svým fyzickým vzhledem?“

číst více

Narazil jsem na to v jedné knížce. Nabitá bouchačka. Vlastníme ji všichni, kdo máme společností danou moc nad jinými lidmi. Tedy především rodiče, šéfové, učitelé, lékaři, státní úředníci a další tzv. „výše postavení.“ Někteří ji mají v šuplíku, jiní u pasu, mnozí jí bohužel drží v ruce.

číst více

Pokud jste se někdy potápěli s přístroji, víte, že máte pro pobyt pod hladinou omezený čas. S průměrnou lahví je to nejčastěji 1–1,5 hodiny. To, jestli se budete muset vynořit za padesát minut, nebo za dvě hodiny, však záleží na mnoha okolnostech. Jak hluboko se ponoříte, jak silný je proud, ale hlavně, jak moc a s jakou silou plavete. Tj. pokud se honíte, chcete toho stihnout co nejvíc, nebo se z jakéhokoli důvodu nervujete, dýcháte rychleji a více. A vzduch, který máte na zádech, tak spotřebujete dříve. V konečném důsledku tak máte méně času. Způsob, jakým se potápíte, tak zcela zásadně ovlivňuje to, jak dlouho můžete zůstat pod hladinou.

číst více

Stanování s peřinou

Milujeme léto, milujeme tu nedostižnou vůni řek a říček, rybníku a jezer. Milujeme oheň, milujeme spát venku a poslouchat šepotu listí. Milujeme, když nás ptactvo budí a vítá do nového rána, našeho rána, našeho úžasného rána v přírodě.

číst více

Tohle mi poslal můj malijský kamarád Papa. Nemůžu se nepodělit: „Au Mali on dit cela d´une manière très jolie en bambara sous forme d´une petite histoire, j´essaie si je peux le dire correctement: Si tu vas au milieu d´une colonie d'hyènes et tu vois qu´elles courent toutes a 3 pattes, tu as intérêt a faire comme elles, si non elles te mangeront.“ V Mali se údajně vypráví, že pokud potkáte stádo hyen, ve kterém každá běží na třech nohách, je ve vašem zájmu udělat stejnou věc. Když se nebudete chovat jako oni, sežerou vás.

číst více

Bývaly doby, kdy někdo napsal knihu a bylo. Pak přišel Gutenberg a z knihy rázem udělal víc stejných knih. Svět se popadal za hlavu a mluvil o krádeži. Přece není možné takovým podlým způsobem krást knihy!

číst více

Ať zajedete kamkoli, všude si stěžují na své politiky. Snad s výjimkou monarchií typu Maroko, Jordánsko, Brunei nebo autokracií jako Severní Korea. Je to něco, co máme nejspíše v genech.

číst více

Je zajímavé, kolik lidí v pozicích tak vysokých, že na ně ani nedohlédneme, má ambici vést tisíce lidí, a přitom toho nejdůležitějšího nevedou ani za mák. Alespoň to je má zkušenost, kterou potvrzují mnohé výzkumy i zkušenosti lidí, kteří se živí tím čím já. Samozřejmě to platilo (a stále do určité míry platí) i o mně. Fakt je, že ten nejtěžší člověk na vedení je on sám/ona sama.

číst více