Ekovesnice Ithaca jako jeden z obrazů budoucnosti bydlení (22. díl seriálu "Škola základ života")

13. 09. 2024, TOMÁŠ HAJZLER

Ve 22.díle seriálu Škola základ života pokračujeme v mapování toho, jak opravit moderní nukleární, vyčerpanou mikro-rodinu, tj. jak vytvořit to nejzákladnější prostředí pro výchovu zdravých, NE-traumatizovaných dětí v případě, že nežijete poblíž své pokrevní rodiny a mimo blízkou sousedskou komunitu. Dnes se seznamte s jedním z příkladů tzv. komunitního bydlení, kterým je eko-vesnice. Všechny díly seriálu najdete zde. 

Tento seriál vznikl proto, že žijeme v období, kdy čelíme několika existenčním krizím najednou. Pokud chceme změnit systém, který námi manipuluje do toho, abychom se stávali poslušnými konzumenty, dělníky a vojáky, systém, který nás rozděluje, ožebračuje, vyvolává války a devastuje přírodu, potřebujeme na prvním místě změnit to, jak vychováváme a vzděláváme naše děti. Seriál Škola základ života mapuje to, jak dnes k výchově a vzdělávání přistupujeme a ukazuje alternativy, které dnes již existují. 
___________________

V dobách, kdy jsme se snažili v Česku založit první co-housingovou skupinu (cohousing), byla jedním z našich vzorů Ecovillage Ithaca, ekovesnice uprostřed státu New York v USA. Když jsme pak v roce 2016 vydali knihu Budoucnost organizací, dozvěděl jsem se, že autor – Belgičan Frederic Laloux – se právě tam s rodinou přestěhoval. V lednu 2017 jsme byli ve Spojených státech na návštěvě u několika autorů, jejichž knihy jsme vydali, a firem, o kterých píší, a mě napadlo, že by to mohla být příležitost podívat se i do Ithaky. Domluvili jsme se, že na mě Frederic bude čekat na zastávce autobusu, na parkovišti před místní univerzitou a že já tam přijedu autobusem z New Yorku. Přestože jsme na sebe neměli telefony, všechno klaplo. O Fredericovi jsem toho moc nevěděl, a tak jsem si hned, jak jsem k němu nastoupil do auta, připadal jako Alenka v říši divů. Myslel jsem si, že učí na místní věhlasné univerzitě, a proto se sem také z Belgie přestěhovali. Ale bylo to jinak.

Všechno začalo tím, že se Lalouxovým narodil syn Raphael. Netrvalo dlouho a začalo jim docházet (vlastně úplně stejně jako nám po narození Valérie), že život v Bruselu mezi neznámými, uspěchanými lidmi s úplně jinými hodnotami není zdravý ani pro dospělé, natož pro děti. Začali se proto rozhlížet po co-housingových projektech a ekovesnicích, nejprve v Belgii a Francii, pak v celé Evropě, ale protože nic vhodného nenašli, skončili nakonec až ve Spojených státech.

Ekovesnice či co-housingová komunita je fantastický vynález, který spojuje to nejlepší z minulosti s tím nejlepším ze současnosti. Každý tu má svůj soukromý dům, svůj prostor, kde si může dělat, co chce, a odkud ani nemusí vylézt, jak je rok dlouhý. Vedle toho je tady ovšem hromada veřejného prostoru, jak venku, tak pod střechou, kde je možné kout se sousedy nejrůznější pikle. Ze „současnosti“ tak má každý tolik soukromí, kolik potřebuje, a z „minulosti“ tolik pospolitosti, kolik je k dispozici a kolik unese.

Commons house/společné prostory

Bonusem je i to, že v Ithace mají krásný, prostorný, pasivní dům z přírodních materiálů. Ve vesnici je okolo 100 domů, celkem zhruba 250 obyvatel všech věkových kategorií, z toho okolo osmdesátky dětí. Ekovesnice je rozdělená do tří „čtvrtí“, v každé z nich je tzv. common house čili společný dům, ve kterém najdete velkou jídelnu, prádelnu, knihovnu, hernu na ping-pong, saunu, nespočet místností, kde je možné si hrát, cvičit jógu, číst knihy, debatovat se sousedy nebo si jen tak zalézt, případně ubytovat hosty, kteří se vám nevejdou domů. Je zde i tzv. reuse room, kam je možné odložit nepotřebné a odkud si lze naopak vzít potřebné. Lalouxovi a mnohé další rodi- ny například nevlastní auto – několik rodin se domluvilo, že budou dvě auta sdílet. Připomínám, že mluvím o Americe, kde si život bez auta nedokáže většina lidí ani představit. Součástí vesnice je farma a sousedé jsou součástí komunitou podporovaného zemědělství. Mnozí spolu fungují v dalších společných projektech.

Ekovesnice či co-housingová komunita je fantastický vynález, který spojuje to nejlepší z minulosti s tím nejlepším ze současnosti. Každý tu má tolik soukromí, které potřebuje, ale zároveň tolik pospolitosti, kolik je k dispozici a kolik unese.

Třikrát do týdne je tu možnost společné večeře pro ty, kteří chtějí, přičemž se mohou ve vaření prostřídat – vždy v týmu čtyř lidí (hlavní kuchař a tři asistenti). Ze všeho nejvíc se mi ale z pohledu rodiče líbí ekovesnice jako přirozená síť tet a strejdů – desítky dospělých vzorů a jistota láskyplných vztahů. Můj malijský kamarád Papa by se zaradoval, neboť jejich „na výchově dítěte se podílí celá vesnice“ tady platí beze zbytku. 

O mkl první návštěvě v Ithace píši zde, o naší druhé cestě do Itahky si přečtěte zde: Ecovillage Ithaca jako jedna z ukázek budoucnosti bydlení, zde je Foto-reportáž z farmářského trhu v Ithace ve státě New York

V době, kdy tato kniha vzniká, není v Česku ani na Slovensku ekovesnice, která by fungovala s takovou mírou spolupráce a pospolitosti jako Ithaca. Na Slovensku se už od 90. let buduje komunita v Zaježové, kde je propojení mnohem volnější, a v Česku existuje projekt „Zeměsouznění“, jehož cílem je první skutečnou ekovesnici u nás založit.

Došlo mi, že většina z nás ještě relativně nedávno v ekovesnici žila (já si ji pamatuji ze svého dětství v Lanškrouně) a že tak sny mnohých z nás o životě postaveném na blíz- kých vztazích s lidmi okolo mají na co navázat podobně snadno, jako navazujeme napří- klad v bezodpadovosti nebo samozásobitelství. Je fascinující, kolik u nás během několika málo let vzniklo bezobalových obchodů, kolik lidí se vrátilo k zahradničení nebo jak se rozjely KPZky.. Věřím, že i návrat k pospolitosti bude podobně snadný.

O tématu komunitních forem bydlení a pospolitosti léta píšu - viz např. Sousedská a jiné komunity z tohoto blogu nebo blog Doma v Komořanech. O tématu jsme si povídali s Eliškou Šestákovou, která tématem žije, má obrovský přehled, co se v Evropě, kde děje: 

Historii i současnost komunitního bydlení rozebírá skvěle i tato knižní novinka: Až skončí práce

....

Seriál vzniká úpravou textů dvou kapitol (výchova a vzdělávání) z knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti:

____________
Všechny díly najdete zde: Škola základ života.
Seriál vzniká úpravou textů dvou kapitol (výchova a vzdělávání) z knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti.

Výchovu dětí nezměníme, pokud se současně nezačneme uzdravovat z generačních traumat, které si předáváme z generace na generaci. Obrovskou nadějí je pro mě to, že se to již děje - alespoň soudě podle toho, že našimi nejprodávanějšími tituly jsou Respektovat a být respektován (téma výchovy) a všechny knihy od Gabora Matého (téma traumatu). 

Kromě výše jmenovaných šíříme k tématu tohoto seriálu, přes Peoplecomm, další knihy: Vůdce smečky: Láskyplné vedení v rodině, Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje, Jak děti získávají "akademické" dovednosti bez formálního vyučování, Summerhill a další. 

Podobně, jako vzniká tento seriál věnovaný prvním letům života, vznikl i seriál o tom, jak jak funguje firma, jak jsme se v podnikání dostali tam, kde jsme dnes a v čem všem ovlivňuje byznys naše životy. Jmenuje se Byznys 101 a má 69 dílů. Co je mi známo, je to nejkomplexněji zpracované téma fungování byznysu v naší mateřštině. 

__________________

Zůstaňme v kontaktu: Zprávy ze života
Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.

V případě, že čerpáte z mé práce a cítili byste potřebu "vyrovnat energie" - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Díky.