• S miminem do práce

    S miminem do práce

    Včera jsem udělal experiment. Poprvé jsem vzal naši osmiměsíční Valentýnu s sebou do práce a byl z toho jeden z nejobjevnějších dní tohoto roku. A tak se nemůžu nepodělit o pár dojmů.

    číst více

  • (Ne)pracovní srdcovky

    Většina lidí má nějakou svoji vášeň, koníček, něco při čem zapomínají na čas, co jim spolehlivě rozbuší srdce, rozzáří tvář a co má kolikrát povzbudivější účinky než to nejlepší espresso ze Starbucks.

    číst více
  • Pracujte míň! Sněte víc! Vážně?

    Zkraje prázdnin jsem na Cestě kolem světa ukazoval fotku s nápisem „Dream more, Work less“ a ptal jsem se, kdo by se pod ten nápis podepsal. Potom, co se zvedl les rukou, jsem se nadechl a polo-pyšně :-( prohlásil: „Já ne!“. Uplynul nějaký čas a mně došlo, že jsem se zmýlil. Myslím si totiž, že na radě „Pracujte míň a sněte víc“ je kus moudra.
    číst více
  • Mluvení před lidmi

    Jako malé dítě jsem prý neměl problém stoupnout si před lidi a vyprávět jim jakýkoli příběh. Pak jsem prošel českým vzdělávacím systémem a moje sebevědomí se z horních pater přestěhovalo do sklepa a z mluvení před lidmi se stala velká noční můra. Už prezentace na vysoké škole znamenaly dopředu zpravidla bezesnou noc a následně výčitky svědomí. V prvním zaměstnání mě párkrát vystrčili před asi stovku obchodních zástupců a pokaždé to byla katastrofa. Ani nevím, jak jsem do tenkrát dokoktal. 

    číst více
  • Svobodné firmy

    Zkusil jsem pro jednu firmu popsat myšlenku svobody v práci. Je to psaný pro lidi tímto přístupem neposkvrněné. Ale protože je to poprvé, co se v tomto blogu snažím tohle téma uceleně popsat, bylo by mi líto to nedat i sem, přestože píšu o věcech, o kterých jsem tu už opakovaně mluvil.

    číst více
  • Nemám čas!

    Existuje vůbec nějaká častější výmluva proč něco nedělat než, že „nemám čas“? Možná ano, ale tahle je minimálně neuvěřitelně funkční. „Nemít čas“ je společensky široce tolerovaný fakt. I proto působí jako takové malé kouzlo. V mnoha případech stačí totiž prohlásit, že nemáte čas, ostatní jen soucitně kývnou hlavou a je vyřešeno. Už vás nepřemlouvají ani jinak netlačí. To, že „nemáme čas“ bere většina z nás jako fakt doby. Prostě to tak je. Nepozastavujeme se nad tím.

    číst více
  • Sebeklamy, sebelži a jiné boudy

    S lidmi, kteří nám lžou je to těžké. Nikdy nevíte, jak moc se můžete spolehnout na to, co říkají, jaká informace platí a jaká je smyšlená. A abychom se mohli rozhodnout, potřebujeme právě informace. Pokud se rozhodneme blbě, zaplatíme za to. A když se nerozhodneme, zpravidla za nás rozhodne někdo jiný. Zdá se, že tak už to v životě chodí. Obzvláště nebezpečné je lhaní sobě samému. Nebezpečné právě v tom, že každá lež zkresluje informace a rozhodování je pak mimořádně obtížné. Psychologická terminologie označuje toto sebeklamání nejčastěji jako ego–obranné mechanismy. Michaela Peterková z www.psychotesty.psyx.cz na toto téma napsala moc pěkný článek, který zde s jejím svolením zveřejňuji.

    číst více
  • Hodná a zlobivá

    Kdo tu nejste poprvé, možná víte, že se nám v únoru narodila druhá dcera Valentýna. A já mám tak podruhé příležitost sledovat lidský život od samého počátku, chápat tak lépe podstatu lidské svobody a obrovsky se na tom učit. Dnes mám jedno téma, které už léta zkoumám. Intenzivně se mi mele hlavou už pár týdnů, od chvíle co jsme na pražském Vyšehradě vystupovali z auta a potkali jednu starší paní…

    číst více
  • Proč nejsme kreativní?

    S Liborem sdílíme v mnohém pohled na svět. Oba rádi píšeme. Zde je jeden z jeho nedávných článků na téma, které je pro svobodný život v práci naprosto zásadní… (pozn. Tomáš Hajzler).

    Děti od dospělých odlišuje jedna zásadní věc. Děti se nebojí. Nebojí se zkoušet nové věci. Nebojí se chyb ani toho, co si o nich pomyslí ostatní. A právě proto nejsme my dospělí kreativní tak, jak bychom chtěli.

    číst více
  • Jeden den jako jeden život

    Je to jen pár týdnů, co jsem zase potkal dva skvělý lidi. Pavana – Inda, který se věnuje ayurvédské astrologii – a Františka, který vede zajímavou, svobodě v práci nakloněnou účetní firmu a kromě toho učí na vysoké škole, provozuje nadaci a do toho se věnuje desítkám dalších aktivit. Ti dva se neznají, ale řekli mi dva konce jedné věci, které se mi v hlavě spojily v jedno velký „AHA“. Na první pohled nic světoborného, ale na druhý – život měnící úhel pohledu.

    číst více