Hlavní úlohou nás běžných lidí je pochopit rozdíl mezi skutečností a mezi příběhy, které jsou nám vyprávěny.

Před třema lety jsme se v Barceloně s kamarádem Lukášem Plíhal podivovali nad tím, jak místní bary a restaurace pře-prodávají lahvičky s chemicky dochucenými nápoji, které do Španělska často přicestovaly přes celou Evropu. Nešlo nám do hlavy, proč místo toho neždímají čerstvé pomeranče a další ovoce napuštěné sluncem, když je ho všude kolem tolik (rozhovor níže). Před vánoci jsme sedli znovu, abychom na to téma navázali (rozhovor nahoře).

číst více

Přátelé, zdravím v novém roce! S překvapením jsem zjistil, že 2016 je již desátým rokem v řadě, co píšu tenhle blog. Zajímalo by mě, k čemu to komu bylo. Hm?
Chtěl jsem si na přelom roku sepsat "Objevy roku 2015" (tak jako v minulosti - např. 2014), ale nakonec jsem do toho nenašel motivaci. Mám v konceptech nespočet rozpracovaných témat, a tak pokračuji, kde jsem vloni přestal - v prospěšnosti podnikání. Dnes z úhlu pohledu zdravotních aspektů - z pohledu spotřebitele. Ve změnu podnikání totiž věřím pouze v případě, že si o ní my spotřebitelé řekneme (svými penězi).

číst více

Včera jsme odevzdali moji novou knihu Třináct tisíc dní k sazbě - tak už to do konce února dopadne. Kdo můžete, držte palce (díky). V jedné kapitole tam narazíte mimo jiné i na setkání s Christinou Bell. Nadchlo mě, že ta žena vlastnila (zcela vědomě a s rozmyslem) pouze dvě tašky a malou modrou Hondu a přesto žila pohodlným životem moderního západního člověka. U nás to podobně praktikuje mimo jiné David Cháb. Nevlastní skoro nic a žije si přitom naprosto radostným životem (svého času na Kanárských ostrovech). Kromě jeho experimentů s "minimalismem" a "disfrutalismem"  je pro mě i jedním z velmi inspirativních příkladů lidí, kteří opustili vyhřátou zlatou klícku a vytvořili si vlastní smyslupln

číst více

Představte si, že by Phillip Morris spustil reklamní kampaň, jejímž ústředním motivem by byla otázka: "Proč kouření zabije téměř polovinu všech kuřáků? (zdroj: WHO). Absurdní? Mým uším zní podobně absurdně otázka "Proč jsme zapomněli dělat to, co nás baví?" z dílny jobs.cz. Příliš drsné srovnání? Možná. Zkusím vysvětlit.

číst více

Jedním z lidí, kteří mi bez nadsázky změnili život je John Gottman. Nadchla mě jeho schopnost na základě pěti až patnácti-minutové konverzace odhadnout, zda se vztah dvou lidí rozpadne nebo vydrží. Zamiloval jsem se do jeho výzkumů. Zapadalo mi to do sebe jako puzzle. Od té doby se přes deset let v našich končinách ptám, kdo ho zná. 99% lidí kroutí hlavou a přitom se už i každé druhé české manželství rozpadá. Letos na podzim se ale něco změnilo, neboť v češtině nyní existuje Gottmanova nejlepší kniha: Sedm principů spokojeného manželství.

číst více

V neděli jsem u rodičů zahlédl bizarní scénu. Komentátor zpovídá dva muže. Oba nažehlení fešáci v nejlepších letech. Ekonomové. Běloši (Jak jinak v Čechách zkraje 21.století). Fundovaně hovoří o tom, jak funguje svět. A o tom, co bychom měli nebo neměli dělat. Najednou jim ve studiu do rozhovoru začně houkat hlášení evakuačního systému. Ti tři jsou nejprve zaskočení. Kdo by nebyl!? Komentátor zkusí po pár sekundách získat čas tak, že to zkusí okomentovat fórem. Hlášení ale nekončí. Času málo, a tak se ti tři pouští do další zcela nesrozumitelné debaty trvající dlouhé skoro čtyři minuty, po kterých komentátor debatu ukončuje a na televizní obrazovce se objevuje fotka Žižkovské věže s titulkem "Omluvte technické potíže".

číst více

Byl jsem včera za Jardou Lenhartem v Českých Kopistech u Terezína. Jaroslav patří k mým velkým letošním objevům. Stejně tak jako třeba Kateřina Varhaník Wildová nebo Joseph Holzer. Všichni jsou pro mě velkou inspirací v tom, že ukazují jak žít svobodný a zároveň zodpovědný život v kontextu 21.století. Napadlo mě zprávu o nich spojit do jednoho blogu jako informaci o tom, že existují. Přijde mi, že v té dnešní ustrašené době, jsou tyto příklady možná ještě důležitější než jindy a možná ne všichni o nich víme.

číst více

Žijeme v krabici, v kruhu nebo někde jinde? Při sledování rozhovorů s Ricardo Semlerem ze Semca (Podivín, Sedmidenní víkend) jsem narazil na geniální metaforu života v krabici.

číst více

Je to už měsíc, co jsem se byl v Liberci podívat na místní "Summerhill" (viz jejich facebook nebo web), který se tam začíná zajímavě klubat. Záminkou byl cyklus přednášek, které škola uspořádala k tématu svobodného vzdělávání - viz záznam z povídání nahoře. K tomu jsem ještě cestou navštívil staré kamarády v Turnově (Vítku, Honzo, Péťo, mávám) a celý den mi sedl jako nějaký krásný film. Film, který vás vtáhne do děje. Film, který ale jaksi nejste schopni převyprávět, jen se cítíte plní toho krásného pocitu. V tomhle blogu dovolte tedy jen pár fotek a pocitů. V závěru i několik málo informací z mého současného fungování.

číst více

Napsal jsem dnes ráno předmluvu (1.draft) ke knize Svoboda učení, kterou připravujeme s kamarády ze stejnojmenného spolku. Mrkněte na ní. Snažím se říct, jak a v čem moc se mění (nejenom) svět práce - viz např. Bez práce, bez rodiny, bez naděje. Pro někoho může být překvapivé, že se vracíme zhruba 12 tisíc let v historii zpět tam, kde už jsme jednou byli k něčemu, v čem jsme všichni přirozeně dobří. Jak se nám to podaří záleží do velké míry i na tom, jak budeme přistupovat k našim dětem a k jejich učení.

číst více