Hlavní úlohou nás běžných lidí je pochopit rozdíl mezi skutečností a mezi příběhy, které jsou nám vyprávěny.

Adolf Eichmann, Obersturmbannführer SS, nechvalně proslul během druhé světové války jako hlavní architekt holocaustu. V roce 1945 se tajemně vypařil. Teprve za patnáct let ho izraelský Mossad vypátral v Argentině. V roce 1962 byl obviněn a odsouzen k trestu smrti. Při své obhajobě údajně mluvil o tom, že plnil rozkazy a že v nacistických vyhlazovacích táborech pouze pracoval. Nejenom Eichmann, ale i jiní zaměstnanci koncentračních táborů tvrdili, že se necítí vinni za smrt jiných lidí, protože pouze chodili do práce.

číst více

Mám za sebou tříletý kurz vůdcovství, vedení, leadershipu, zkrátka schopnosti získat a vést druhé – pravděpodobně nejdůležitější dovednosti pro úspěšné fungování v práci. Naší Valérii jsou právě tři a půl. Kolik času jsem s ní za poslední tři roky strávil na různých pískovištích, hřištích, tanečcích nebo jinde s jejími kamarády? Měl jsem tak výjimečnou možnost pozorovat, testovat si mnohé teorie a všelijak jinak experimentovat.

číst více

48 procent Američanů uvádí, že pociťuje více stresu než před pěti lety. Stejné procento si stěžuje, že v noci leží, kouká do stropu a nemůže usnout (zdroj: Americká psychologická asociace, 2006). Co polovině Američanů nedá spát? Proč se jich tolik dívá v noci na strop? Primárně dvě věci: peníze a práce – hlavní starost 75 procent Američanů. Přitom v roce 2004 to bylo 59 procent. Kromě toho přibližně polovina lidí myslí v noci na placení činže. Ta čísla jsou strašidelná a to jsme v roce 2006 ještě neměli tušení, že přijde nějaká krize. Jaká čísla byste si tipli v roce 2009?

číst více

Je to už nějakou chvíli, co jsem v jednom článku četl o tzv. „blahobytných zaměstnancích“. Ponejvíc o Američanech a Evropanech, kteří trpí epidemiemi různých nemocí z blahobytu, jako je cukrovka, srdeční a cévní onemocnění, astma, rakovina, mrtvice či deprese. Pokud si chcete představit, jak to bude vypadat za pár let i u nás a nechcete si vystačit pouze s vlastní představivostí, vyrazte do USA nebo Velké Británie.

číst více

Můj známý před nedávnem nastoupil na místo vedoucího prodejny jednoho německého diskontního řetězce. Jeho prvním úkolem bylo „vyhodit“ předešlého vedoucího. Jak typická ukázka strachu manažerů z nepříjemných věcí ve vztahu k lidem! Místo toho, abychom šli a rozloučili se, pošleme za sebe někoho jiného. Zdá se mi, že typický šéf se jako čert kříži vyhýbá debatám o porušení pravidel, zvyšování mezd, řešením různých mezilidských konfliktů, propouštění či diskuzím o kariérním postupu. A domnívám se, že právě proto ve většině firem existují oddělení HR (i u nás běžně používaná zkratka slovíček Human resources – lidské zdroje).

číst více

Foto: TW Collins

Proč tolik lidí padá do pasti nevyhovující práce? Proč si tolik lidí nedokáže z života a vydělávání na život utvořit stejnou věc? Proč mluví o tom, co musejí, ale ne o tom, co chtějí? Proč si spíše stěžují na ostatní, než aby mluvili o tom, co můžou změnit?

číst více

Foto: stromberg

Kolik života věnovat práci? Kolik hodin denně pracovat? Co udělat s pracovní dobou? Zapeklité otázky. Kolik hodin denně, týdně, měsíčně, ročně a za život věnovat práci? Bill Gates uvádí, že dnes věnuje spoustu volného času odpočinku. Zároveň říká: „Jsou dny, kdy pracuji čtrnáct hodin, ale většinu dní nepracuji déle než dvanáct hodin. O víkendu pracuji zřídkakdy déle než osm hodin.“

číst více

Na světě je více než 300* milionů uživatelů Powerpointu. Denně přednesou přes 30* milionů prezentací. Zhruba 1* milion prezentuje právě teď, kdy čtete tyto řádky. Cca 50 %* všech prezentací je ubíjejících. (* odhad ze 09/2007)

číst více

Foto: perldude

Hlavním motivátorem konvenčně řízené firmy je strach. Cítíte ho na sto honů. Mimo jiné je to právě strach, který zaměstnancům zakazuje hovořit s lidmi mimo firmu o tom, co se děje uvnitř. Dokonce je běžné, že jim do pracovních smluv propašovává výhrůžky, pokuty a jiné sankce pro případ, že by se třeba zaměstnanec ve slabé chvíli po milování s manželkou prořekl a prozradil, co měl v závodní jídelně k obědu. Ano, i takové absurdity se ve firemním světě běžně dějí…

číst více

Foto: Agnimax

Ze studia zemědělství si pamatuji, že mono–kultury jsou vždy náchylnější na změny počasí, útoky škůdců či chorob. Vzhledem k naší historii je mnoho našich firem silně mono–kulturních – lidi podobného pohlaví, podobného věku, podobného smýšlení i podobné barvy kůže…

číst více