• Sedmidenní víkend

    Ricardo Semler tak nazval svou druhou knihu a název doplnil podtitulkem: „Chytřejší způsob, jak pracovat v 21. století.“ Myslím si, že tak parádně vystihl podstatu těch z nás, kteří si svůj základní výrobní prostředek nosíme v hlavě.

    číst více

  • Žaludková a srdcová firma

    Žaludková a srdcová firma

    Foto: JenniPenni

    Naše kamarádka Daniela, člověk, který mě fascinuje svou schopností trefných pojmenování, mi jednou vyprávěla o tzv. „žaludkových“ a „srdcových“ firmách. Žaludková je podle ní ta, kde potřebujete především silný žaludek na to, abyste mohli fungovat, uspět a neublížit si. V srdcové potřebujete především velké srdce, schopnost se nadchnout, jít do věcí naplno, věřit a spolupracovat.

    číst více

  • Máte v práci magnet?

    Máte v práci magnet?

    Foto: ForeverGigi

    Tisíce let jsme pracovali ve stejném místě, kde jsme žili. Byl to dlouhou dobu jeden a hlavně „celý“ život. Pak přišly továrny a s nimi se náš život rozdělil na dvě poloviny – pracovní a soukromý. V práci potřebovali pouze naše ruce – jak říkal Henry Ford: „Proč vždy, když chci pár rukou, dostanu celého člověka?“ Firma neměla zájem o naši hlavu, nebo dokonce srdce. Život se rozdělil a my se naučili nechávat některé orgány v igelitce u píchaček. Do práce šel pan Hyde. Dr. Jekyll čekal na vrátnici.

    číst více

  • Ruka a písek

    Když se jednou třináctiletý Jirka procházel se svou maminkou po pláži, zeptal se jí: „Mami, jak to udělat, abych si udržel kamaráda, kterého jsem konečně našel?“

    číst více

  • Bůh je mrtvý

    Odkaz na tento krátký film vložila před časem do komentářů Šárka. Přijde mi natolik povedený a natolik ze života, že ho nemůžu nechat zapadnout. Proto ho dávám mezi ostatní články do blogu ke… číst více

  • Překážkoví běžci

    Překážkoví běžci

    Představte si řadu atletů na startu běhu na 10 000 metrů. Tretry v blocích, palec s ukazovákem na startovní čáře. Naprosté soustředění. Touha vyhrát. Start. Skupina se dává do pohybu. Po několika prvních kolech se však na trati začínají objevovat překážky. Ano, přestože to má být „běh, NE „překážkový běh, jsou tu překážky. S přibývajícími koly jich je víc a víc. Jako by nějaký šprýmař zkoušel, co běžci vydrží. Někteří to samozřejmě vzdávají. Zpravidla ti nejlepší. Ostatní se stále snaží překážky přeskakovat, přelézat, obcházet nebo i podlézat. Většina závod nedokončí. Buď v něm nenaleznou smysl a opustí jej, nebo se překážkami nechají udolat.

    číst více

  • Novodobí nomádi

    Novodobí nomádi

    Foto: Mat Gajardo

    Byli jste už někdy nezaměstnaní, a navíc tzv. „v evidenci úřadu práce? Já to zkusil jako přestupní stanici mezi GE a PeopleCommem. Z dnešního pohledu to pro mě mělo nesmírný studijní přínos. To hlavní, co si z toho období vybavuji, byla povinnost docházet na úřad v Bělohradské ulici na Praze 2, kde jsem se pravidelně hlásil paní úřednici.

    číst více

  • Zrušte sekretářky

    Zrušte sekretářky

    Foto: danvanmoll

    Miluji scénu z Inženýrské odysei, kdy delegaci „podřízených zaměstnanců čeká schůzka u pana generálního ředitele. K němu je mimo jiné nutné překonat dvoje kožené dveře a předpokoj, v kterém sedí sekretářka. Ta panu „nejvyššímu vaří kafe, dělá kopie, šanonuje, plánuje čas, domlouvá schůzky a také zařizuje různé soukromé věci, třeba mu i chodí na nákup.

    číst více

  • Zvířecí škola

    Kachna… ta byla skvělá v plavání, dokonce lepší než učitel. Dobře prospívala také v běhu a létaní. Zato šplhání! To jí vůbec nešlo. Takže přestala s plaváním, aby se mohla věnovat jen šplhu. Po nějaké době už byla v plavání jen průměrná, ale ve škole průměr stačí. A navíc to kromě kachny nikomu nedělalo starosti

    číst více

  • Tady a teď

    Tady a teď

    Foto: tolis*

    Jako vyléčený mikro–čekatel a léčící se makro–čekatel oceňuji každou myšlenku, každou metaforu na téma přítomnost. Stejně tak se těším na každé setkání, které se tímto tématem zabývá. Tenhle příběh ke mně dorazil mailem. Pěkná práce, tak ho hned dávám k dobru:

    číst více