Špatný šéf? Za to může táta!
26. 03. 2009, TOMÁŠ HAJZLER
Foto: Silvia de Luque
Většinou si neuvědomujeme, že první firma, ve které jsme pracovali, byla naše rodina. Rodiče byli našimi prvními šéfy. Sourozenci prvními kolegy. A to, jak nás rodiče vedli, určilo pro většinu lidí to, jak oni povedou další lidi, ať už doma nebo v práci.
Podívejte se na tuto pohlednici:
Dítě, které je milováno, je schopno lásky.
Dítě, které prožívá pocit bezpečí, se naučí důvěřovat.
Dítě, které je obklopeno přátelstvím, se naučí laskavosti.
Dítě, s nímž se hraje rovná hra, se naučí spravedlnosti.
Dítě, které je chváleno, získá sebedůvěru.
Dítě, které se setkává s tolerancí, se snáze naučí otevřenosti.
Dítě, které je ponižováno, ztrácí sebedůvěru.
Dítě, které je vystavováno posměchu, se začne stydět.
Dítě, které je bito, se naučí prát.
Dítě, které je nadměrně kritizováno, se naučí odsuzovat.
Jak se chovali vaši první šéfové – rodiče? Překlad do češtiny: „Jak jste se naučili vést?“
Podívejte se na tyto dva seznamy. První mi dorazil mailem, druhým je seznam pokynů rodičů účastníků jednoho z našich zájezdů. Poznáváte v tom své rodiče?
Myslím, že bude více a více důležité uvědomit si, že firmy nabírají šéfy kvůli jejich dovednostem, ale rozcházejí se s nimi zejména kvůli jejich osobnostem! Pomozme šéfům pochopit, jak je ovlivnila výchova, a změníme firmu.