Lokalizace

Máme dva pošťáky, kteří k nám domů nosí/vozí zásilky - muže a ženu. Žena nosí psaní, muž vozí balíky. Oba jsou klíčovými "prvky" naší sousedské komunity - znají nás totiž jako své boty (oslovují nás jmény), a tak žádnou zásilku neodnesou zpět na poštu v případě, že adresát není doma. To nám zde následně vytváří tisíce drobných interakcí, z kterých vznikají vazby, sociální kapitál, pocit bezpečí a domova, základ dobrého života. Tito dva lidé patří, bez nadsázky, k těm nejdůležitějším osobám, které u nás dělají z bydliště skutečný domov. 

číst více

Po letech se stále častěji vracím ke svému hlavnímu tématu, kterým je práce. V rámci tohoto "navracení se" jsem se pokusil vměstnat knihu Peníze, nebo život? nebo třídenní workshop Důlek do 90 minut - viz přednáška výše. K videu jsem doplnil odkazy na teorii a techniky - níže.

číst více

Foto: Radka Myšková
V dnešním blogu se chci věnovat vlastnictví na příkladu veřejně přístupných vodních ploch. Na třech ukázkách chci popsat, jak významným prvkem jsou koupaliště pro kvalitu místního života a co se stane, když o ně místní přijdou - dnes nejčastěji "zesoukroměním", tj. přeměnou vlastnictví veřejného, společného, obecního... na vlastnictví privátní. 

číst více

Zde je několik otázek, které jsem dostal v létě od serveru Čierna labuť na téma života bez automobilu. Mé odpovědi sem přidávám jako další díl mého Car-free seriálu. Všechny díly z této série naleznete zde. 

číst více

Highline v NYC je obří inspirace pro další světová města v tom, jak využít zkrachovalé průmyslové objekty a zóny. Jedná se o bývalé kolejště z roku 1934, po kterém se mezi továrnami na západní straně středního Manhattanu přepravovalo maso, mléko a jiné výrobky mezi místními továrnami. V 60. letech začala trať pomalu dosluhovat a následně krachovat. Za starosty Gulianiho se měla dokonce zbourat. Nakonec se ale spojili místní obyvatelé a z bývalého kolejiště vytvořili unikátní, 2,33 km dlouhý park a zelenou stezku, dokonalou oázu, vyhlídku, fascinující místo, které se stalo důležitým centrem života místních obyvatel i magnetem pro návštěvníky z celého světa. 

číst více

Tohle je newyorská Broadway a Chinatown minulý týden. Před covidem to byla normální ulice tak, jak je to v New York City běžné - non-stop napěchovaná auty. Dnes jsou tu dlouhé úseky, které se podařilo znovu otevřít pro lidi. Stejně tak i jinde ve městě. Dohromady se v NYC podařilo vrátit lidem neuvěřitelných 160 km silnic/ulic. 

číst více

Toto je poslední ze série foto-reportáží z naší návštěvy New Yorku minulý týden, z ekovesnice Ithaca, kam jsme přijeli za přáteli. Poprvé jsem tu byl sám v zimě 2017, teď se nám podařilo přijet celé rodině. Kdo jste četli knihu Dobrý život ve stínu konzumní společnosti, pak Ithacu znáte - uváděl jsem je jako jeden z příkladů bydlení budoucnosti. Jedná se o alter-nativu anonymního městského předměstí, tj. je to městský styl bydlení (přestože v názvu je slovo "vesnice"). Genialita tohoto způsobu uspořádání spočívá v tom, že každý zde má svůj soukromý prostor/dům, kde si funguje podle svého vlastního uvážení. V každé ze tří čtvrtí je pakvždy i tzv. common house, což je společný prostor s profesionálně vybavenou kuchyní, řadou místností a zašíváren a vybevení k užitku všem společně. Do toho je ve vesnici i řada venkovních společných prostor, jak by řekl rakouský filozof Ivan Illich, konviviální (convivir - žít spolu) prvků a aktivit. 

číst více

Jsem velkým fanouškem znovu-obrození místních tržišť. Přál bych, aby každé malé město mělo opět svůj trh, kde místní mohou prodávat místním a od místních nakupovat. Tam, kde se to už podařilo, můžete pozorovat dokonalou renesanci života - lidé mohou zpomalit, poznávají se, propojují, společně bohatnou, jsou šťastnější a zdravější. Dlouho jsem nechápal, jak moc je právě místní tržiště pro život důležité. Až jsem v historické literatuře narazil na objev středověkého tržiště, které dokonale změnilo to, jak evropská města do té doby fungovala. 
Došlo mi, že naše budoucnost bude o to lokálnější, o co víc se nám podaří znovu-obnovit právě místní trhy. Klíčovou úlohu v tom musí sehrát místní zastupitelstva a vybudovat potřebnou infrastrukturu - ideálně zastřešný prostor, stoly, přívod vody, přípojku elektřiny, toalety, stojany na kola,... 
Minulý týden jsme byli na pracovní cestě ve státě New York, v rámci které jsme navštívili i Ithacu, kam jsem se vrátil po více než pěti letech. Navštívili jsme tam místní farmářský trh. V tomto blogu se podívejte na foto-reportáž z tohoto kouzelného místa.  

číst více

Mrkněte na pár fotek z 1. ročníku Zero waste festivalu v Písku. Pro mě bylo mimo-řádně inspirativní vidět, co se může stát, když se pár místních lidí a organizací spojí.To hlavní, co co bychom měli dělat, pokud chceme žitelnou budoucnost - je žít tam, kde bydlíme a se sousedy se co možná nejvíc propojovat. Písek je jedním z míst, kde se tohle daří. Mimochodem v Písku je BEZ - jeden z prvních spolkových obchodů s jídlem (vlastněný svými zákazníky). Festival vznikl pod vedením Voda a zeleň v Písku.

číst více

Věřím v potřebu inspirace a v sílu příkladů. Po letech života a cestování v/po jiných kulturách vím, že největší dávky inspirace dostávám při návštěvách cizích zemí. To byl i můj profesní důvod pro naší nedávnou cestu okolo Baltu. Osobním/rodinným, tj. hlavním důvodem, byla návštěva přátel ve Stockholmu a v Gdaňsku. Kromě toho jsem se chtěl (tentokrát i s celou rodinou) nostalgicky vrátit do Rigy (v roce 2014 jsem tu běžel půlmaraton), do Tallinu (v roce 1990, ještě za Sovětského svazu, jsme tu zažili zajímavé věci, v roce 2000 jsem tu stonal) a do Helsinek (kam jsem v roce 1990 pašoval ruskou vodku). Všechny tyto zážitky najdete popsané v knize Třináct tisíc dní). Co se týče výzkumu - na cestě jsem hledal příklady místní ekonomiky, funkčnosti a dostupnosti veřejné dopravy, zajímal mě rozsah a příklady cyklodopravy, míra a příklady lokalizace i globalizace, dobrého života, dostupnost jídla, nezávislá knihkupectví, místní literatura a pak samozřejmě i dopady klimatických změn a vliv přímého  sousedství s Ruskem.
Do tohoto blogu chci sepsat to, jak jsme se na cestě dopravovali, neboť veřejná doprava tam funguje parádně a je (až na pár výjimek) překvapivě dostupná. Inspirace to byla veliká. 

číst více