Mýtus nutnosti ekonomického růstu vysvětlený na příkladu potravin
29. 10. 2024, TOMÁŠ HAJZLER
Ekonomický růst je novodobý Hospodin, ke kterému se modlí politici na všech stranách spektra napříč planetou. Bezpodmínečná nutnost ekonomického růstu je mantra omílaná všemi mainstreamovými médii zemí Západu i jinde. Je to něco, co se v moderní západní společnosti nezpochybňuje, kritika de facto neexistuje.
Mluví se o tom, že právě zaměření se na ekonomický růst a HDP přineslo - po druhé světové válce - bezprecedentní nárůst ekonomického bohatství. Bohužel se už ale mlčí o tom, že valná většina tohoto "bohatství" je soustředěna jen v několika málo rukou (viz 1O nejbohatších mužů vlastní tolik, co dolních 3,1 miliardy lidí) a nůžky se dále a stále rychleji rozevírají (viz příklad Česka). A už vůbec se nemluví o tom, že zbožšťování HDP/ek. růstu je též hlavní příčinou kolapsu planetárních ekosystémů, nárůstu nerovností, extrémismu a válek. V tomto blogu chci vysvětlit, co je "ekonomický růst" ve skutečnosti, na příkladu potravin. A na potravinách chci též nabídnout, jak se každý z nás může božství/hegemonii ekonomického růstu postavit.
Zdá se mi, že mnozí klimatičtí vědci to s lidstvem už vzdali. V jejich zprávách o stavu Země je rok od roku víc a víc smutku a zoufalství.
Nedivím se jim.
Lidstvo připomíná stále rozhádanější gangy, které spolu bojují na Titaniku. Jako by to nestačilo, (náš společný) Titanic byl jedním z gangů unesen a už pět století je navigován směrem ke zkáze tak, že se nyní dostal až na dohled nárazu (viz krize).
Pokud se máme zachránit (nebo dnes se už spíše připravit na náraz a "evakuaci", to hlavní, co musíme udělat, je opustit právě posedlost ekonomickým růstem. Ekonomický růst jako modla je totiž to (neviditelné), co nás zabíjí. Nutnost vykazovat stále vyšší zisky, kterou korporacím předepisuje legislativa, znamená nutnost zrychlovat destrukci přírody, spotřebu vzácných zdrojů, produkci toxických odpadů a škodlivin, ale i nárůst chudoby, nerovností, extremismu, rozdělování lidí, válek a zabíjení.
Válka na Ukrajině, masakr na Blízkém východě, nástup ultrapravice/fašismu k moci po celém světě, nárůst uprchlictví, růst cen všeho, rozhádaná společnost,... záplavy, sucha, uragány,... to vše má jeden společný jmenovatel, jednoho vinika: ekonomický růst jako hlavní cíl společnosti.
A co ekonomický růst (poměřovaný HDP) vůbec znamená? Propaganda oligarchů tvrdí, že je to nutný předpoklad dobrého života a blahobytu pro všechny.Ve skutečnosti je ale ekonomický růst klíčovým předpokladem posilování jejich moci, což je to hlavní, o co tu jde (viz "Struktury a posilování moci v demokratické společnosti").
Ekonomický růst je zákonem ustavená povinnost korporací komercializovat (někdy též komodifikovat, monetizovat, zpoplatňovt) přírodu a mezilidské vztahy. Tj. příroda a mezilidské vztahy je třeba přetvářet na zboží určené k prodeji za peníze.
A co "ekonomický růst" (poměřovaný HDP) vůbec znamená? Mainstreamová propaganda nám podsouvá, že je to nutný předpoklad blahobytu pro všechny. Ve skutečnosti znamená ale ekonomický růst ale "komercializaci, tedy proměnu přírody a mezilidských vztahů na zboží určené k prodeji za peníze".
Prakticky tedy platí, že čím více ekonomického růstu:
- tím méně komunity a tím více korporací,
- tím méně soběstačnosti a tím více závislosti na korporacích a státu,
- tím méně místní ekonomiky a tím více nadnárodních řetězců (zde),
- tím méně volně přístupné přírody a tím více "zábavních parků",
- tím méně (čisté) vody, čistého vzduchu,
- tím více zbrojení a tím méně míru,
- tím méně školství, zdravotnictví, záchranného a sociálního systému nám všem společně.
Jediná šance, jak zmírnit "náraz", který je dnes už nevyhnutelný, je tuto toxickou komercializaci života (která je nám prodávána jako všem prospěšný ekonomický růst) opustit. Systém korporátní globalizace je třeba nahradit lokalizací.
Proč a hlavně jak - je vysvětleno v této ultra-důležité knize:
O lokalizace více i v knize Naše budoucnost je lokální. O hnutí nerůstu více zde a zde.
Toxické potraviny
Jedním z dopadů povinnosti korporací produkovat a prodávat stále víc je to, že až 95% toho, co dnes (v zemích globálního severu sníme), je pro člověka do nějaké míry toxické. Normou jsou dnes totiž tzv. vysoce průmyslově zpracované potraviny, které jsou nástrojem růstu, tj. způsobme, jak nám prodat to, co bychom za normálních okolností nikdy netrčili do úst. Tyto potraviny obsahují pesticidy, hormony, celou škálu industriálních přísad (dochucovadla, ovoňovadla, dobarvovadla, prodlužovadla trvanlivosti,...) a dalších jedů.
Široká škála toxických látek se do potravin dostane i z jednorázových obalů, v kterých je nám jídlo prodáváno. Poslední velká studie tohoto typu zjistila v našich tělech až 3600 jedovatých látek, které se do průmyslových potravin a následně pak do našich těl dostávají během zpracování a následně prodeje potravin v jednorázových obalech (zde).
Základním principem potravinářské branže je dnes ladění "bodu blaha" (anglicky "bliss point"). Bod blaha je taková kombinace cukru, soli a tuku, při které nemůžete přestat jist a ideálně se na potravině stáváte závislí. O tom detailněji v článku: "Když je plechovka soleného masa víc, než papája ze zahrady".
Podstatné je i to, že v Česku se už k 90% potravin dostává k lidem prostřednictvím řetězců nadnárodních supermarketů. Šest obchodů už obsadilo 75% českého trhu. 6 cizích, nadnárodních korporací rozhoduje o tom, co, v jaké kvalitě, odkud a za kolik se dostane k nám na stůl.
V Česku se už k 90% potravin dostává k lidem prostřednictvím řetězců nadnárodních supermarketů. Šest obchodů už obsadilo 75% českého trhu. Šest cizích, nadnárodních korporací rozhoduje o tom, co, v jaké kvalitě, odkud a za kolik se dostane k nám na stůl.
Řetězce supermarketů mají prokazatelně destruktivní dopady na ekonomiku, přírodu, klima, soudržnost společnosti a též na naše zdraví, kvalitu života a peněženku. Mimochodem to, že patříme k zemím s největším nárůstem cen (nejenom potravin) v Evropě je právě tím, že infrastruktura místní ekonomiky byla napříč Českem zničena a prostor zaplněn nadnárodními korporacemi. Potraviny jsou velmi názornou metaforou této destrukce a našeho zotročení. Většina Čechů dnes nemá jinou možnost, jak se dostat k potravinám jinak než tím, že musí nakupovat v nějakém řetězci (včetně těch onlinových).
Zpátky k jídlu jako forma odboje proti hegemonii ek. růstu (a nadnárodnímu kapitálu).
Pěstovat vlastní jídlo, najít si vlastního pěstitele, nakupovat velkém společně se sousedy a rodinou mimo korporace, založit si kpzku,... je tak to nejlepší, co může člověk udělat pro zdraví, štěstí a ekonomiku svých blízkých. Vedle sobeckých důvodů je to ale i nejefektivnější forma odboje proti zmiňované korporátní globalizaci, která je příčinou destrukce klimatu, nárůstu chudoby a fašismu. Doporučuji všem, kdo se odváží. Toto je velmi čtivý a také praktický manuál, jak na to: Sláma v botách.
Jak na to jdeme my doma - kde bereme jídlo, jak ho zpracováváme a skladujeme, vysvětlujeme detailně v knize Hostina.
"Zpátky k jídlu" jako řešení
V poslední části se pokusím důležitost "návratu k jídlu" vysvětlit na příkladu fenoménu práce.
PRÁCE ve smyslu "tvorby užitku pro druhé" je základní lidská potřeba. Když tuto potřebu nenaplníme, pociťuje prázdnotu. V kapitalismu vyplňujeme prázdnotu nejčastěji konzumem a závislostmi.
Konzumní systém nám podsouvá, že ZAMĚSTNÁNÍ je práce. To je ale lež, jak ta věž. Typické zaměstnání je hákováním, tupou formou extrakce lidí, na které je v korporacích nahlíženo jako na "lidské zdroje". Je to nucená podoba obživy, tj. přežití, svým způsobem forma moderního nevolnictví.
"Práci je třeba od zaměstnání osvobodit", tj vytvořit si jí (ne "hledat" zaměstnání).
Jídlo, jeho pěstováni, chov, sběr, konzervace, zpracování, vaření, hostění,... je zlatý důl smysluplné, šťavnaté a voňavé práce. Je to snadný protilék proti prázdnotě, úzkostem, depresím, konzumu a závislostem... Je to laciná alternativa konzumu, alkoholu, práškům a jiným vyplňovadlům prázdnoty a tlumidlům úzkostí.
Pěstovat jídlo je tedy skvělá, ozdravná práce. Zahrada je fitko pro tělo i duši, KPZky, trhy, hromadné sousedské nákupy,... to vše propojuje sousedy a rodiny a z cizích lidéí dělá lidi blízké.
Ti, kdo kontrolují naše potravinové systémy, kontrolují i naše životy. Pěstování jídla, případně jeho zajištění mimo korporátní struktury, je tak ta nejlepší forma odboje proti korporátní globalizaci, která stojí na posedlosti ekonomickým růstem a ničí nás i svět.
Bezpečně platí, že ti, kdo kontrolují naše potravinové systémy, kontrolují i naše životy. Pěstování jídla, případně jeho zajištění mimo korporátní struktury, je tak ta nejlepší forma odboje proti korporátní globalizaci, která stojí na posedlosti ekonomickým růstem a ničí nás i svět.
Mějte se hezky. Držme si palce.
__________________
Zůstaňme v kontaktu: Zprávy ze života
Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.
V případě, že čerpáte z mé práce a cítili byste potřebu "vyrovnat energie" - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Díky.