Jak změna rodiny proměnila celou společnost (4. díl seriálu "Škola základ života")

10. 12. 2023, TOMÁŠ HAJZLER

Zdravím se 4. dílem seriálu Škola základ života, který vzniká úpravou dvou kapitol z knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti. 
Seriál vzniká proto, že žijeme v období, kdy čelíme několika existenčním krizím najednou. Pokud chceme změnit systém, který námi manipuluje tak, abychom se stávali poslušnými konzumenty, dělníky a vojáky, systém, který nás rozděluje, ožebračuje, vyvolává války a devastuje přírodu, potřebujeme na prvním místě změnit to, jak vychováváme a vzděláváme naše děti. Tento seriál mapuje to, jak dnes k výchově a vzdělávání přistupujeme a ukazuje alternativy, které dnes již existují.

Je fascinující projít si obrysy plíživého převratu, který změnil naše rodiny z širokých spolupracujících jednotek, které byly základem ekonomické soběstačnosti, zdravé výchovy dětí a láskyplné péči o staré. Dnešní rodinu tvoří zpravidla vyčerpaný pár či jednotlivec (případně stejně vyčerpané děti). Modus vivendi moderní rodiny je vydělávání na život a úprk radovánkami. Mottem je "KZP" (Konečně zase pátek/k***a zase pondělí).

Proč a jak se rodina vlastně začala zmenšovat? A jaký vliv to mělo na zbytek společnosti? Emancipační hnutí nastartované během osvícenství nabralo na tempu s koncem druhé světové války. Matky začaly masově přicházet na zaměstnanecký trh práce – ty „kapitalistické“ z potřeby zrovnoprávnění s muži, seberealizace a nutnosti obživy, ty „socialistické“ ze stejných důvodů, ale hlavně z povinnosti. Občan komunistického státu musel být zaměstnaný – všichni museli mít razítko v občance, které to potvrzovalo. Situace se začala měnit v 70. letech, zprvu ve Spojených státech a následně i v dalších zemích globálního Severu. 

Tehdy skončil zhruba sto let trvající růst reálných mezd amerických zaměstnanců. Začal se pomalu nasycovat trh a s nástupem Ronalda Reagana se přehodila výhybka od ochranářské keynesiánské ekonomiky k volnému friedmanovskému trhu, dobře známému také u nás z počátku 90. let. Problémy se splácením životních nákladů na sebe nenechaly dlouho čekat. Stále větší počet rodin se začal propadat do chudoby. Muži tuto situaci řešili tak, že si nacházeli druhé, často i třetí zaměstnání. Do placené práce se pouštěly stále více i ženy, tentokrát už ne z důvodu emancipace, ale ryze z ekonomické nutnosti. 

To mělo postupně na rodinu i na společnost devastující vliv.

Jak upozorňuje Richard Wolff v knize Democracy at Work a s ním mnozí další, to byly totiž historicky ženy – manželky, matky, sestřenice a tety, kdo držel rodinu a vlastně i celou širší sousedskou komunitu pohromadě. Pokud žena přes den vydělávala v zaměstnání a po večerech a o víkendech se starala o domácnost, děti a manžela, zbývalo na udržování vztahů stále méně sil. Sousedskou blízkost a soudržnost rozbíjelo také budování anonymních městských satelitů a s tím související rozmach automobilismu, který měl za následek ještě méně příležitostí pro interakci s druhými lidmi. Stále častější bylo stěhování se za prací a lidé pociťovali stále větší osamělost. Rodiny se ocitaly pod neúnosným tlakem. Dramaticky se zvýšila rozvodovost, která začala být společensky přijatelnější. Děti vyrůstaly v dosud nepoznaném stresu. 

Manželky, matky, sestřenice a tety, kdo držel rodinu a vlastně i celou širší sousedskou komunitu pohromadě. Pokud žena přes den vydělávala v zaměstnání a po večerech a o víkendech se starala o domácnost, děti a manžela, zbývalo na udržování vztahů stále méně sil.

Určitým řešením se jevilo usnadnit si tradiční domácí práce jako vaření a úklid nakupováním průmyslově zpracovaných potravin a předpřipravených jídel a využíváním různých čisticích a úklidových služeb. Místo oprav oblečení nebo zařízení domácnosti se začala dávat přednost jednorázovosti. Bydlení v městských satelitech a neexistující veřejná doprava nutily rodiny pořídit si druhé, někdy i třetí auto. 

Richard Wolff upozorňuje na to, že kromě rozvodovosti a závislostí rostla také spotřeba antidepresiv a jiných psychofarmak. Americký byznys dokázal tyto změny v rodině a domácnostech dokonale využít a pomocí masové komunikace je ještě rozšířit. Rozvinul se potravinářský, farmaceutický a kosmetický průmysl, objevila se placená péče o děti, boom zažil hračkářský průmysl. Průmysl ženské módy si všiml, že ženy, které chodí do zaměstnání, musejí vlastnit násobně víc oděvů, než když byly doma. Nebývale se rozmohl turistický průmysl a obecně průmysl tzv. volnočasových aktivit, který nabídl unaveným zaměstnancům iluzi alespoň občasného rozveselení a relaxace. Podle Wolffa ovšem ze všeho nejvíc vyrostl pornografický průmysl. Výrobní sektor se začal smršťovat na úkor služeb a původ- ně „mužská“ práce začala ztrácet na tu, ve které dominovaly ženy. Stále větší počet mužů se dostával do situace, kdy jejich mzda přestala stačit na pokrytí nákladů rodiny. Mužům vychovaným v dosavadním přesvědčení, že „správný chlap musí zajistit rodinu“, to přineslo další stres a ránu jejich sebevědomí. Pro mnohé se právě pornografie stala způsobem, jak si muži mohli uchovat iluzi převahy, kterou v reálném životě už ztratili.

Sousedskou blízkost a soudržnost rozbíjelo také budování anonymních městských satelitů a s tím související rozmach automobilismu, který měl za následek ještě méně příležitostí pro interakci s druhými lidmi. Stále častější bylo stěhování se za prací a lidé pociťovali stále větší osamělost. Rodiny se ocitaly pod neúnosným tlakem. Dramaticky se zvýšila rozvodovost, která začala být společensky přijatelnější. Děti vyrůstaly v dosud nepoznaném stresu.

Přestože se do vydělávání zapojili naplno muži i ženy s tím, že výjimkou nejsou v dnešních Spojených státech až čtyři úvazky, finanční podmínky milionů domácností se nezlepšily. Naopak. Fakt, že ženy začaly vydělávat, s sebou přinesl nespočet dalších nákladů. Placená péče o děti stojí víc, než když se o ně stará babička, předpřipravená jídla nebo jídlo v restauraci stojí víc než vaření ze základních surovin. K dalším nákla- dům navíc patří pořízení druhého auta a jeho provoz, vyšší spotřeba oděvů a kosmetiky, placené udržování domácnosti a konkrétně v USA i náklady na vyšší vzdělání dětí, kdy začalo být běžné, že na vysokou školu jdou kromě synů i dcery. Životní styl postavený na stresu, průmyslových potravinách, v obklopení stále širší škálou toxických látek přispěl značnou měrou i k vyšší nemocnosti, a tím k dalším nákladům. 

A jako by toho nebylo dost, objevily se další dva fenomény, které problém amerických rodin dále zhoršily – nákup na dluh a možnost bezhotovostního placení. Oba přispěly k dnes bezprecedentnímu a stále rostoucímu zadlužení amerických a postupem času i evropských a dalších rodin. 

Seriál vzniká úpravou dvou kapitol z knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti. 

____________

Výchovu dětí nezměníme, pokud se současně nezačneme uzdravovat z generačních traumat, které si předáváme z generace na generaci. Obrovskou nadějí je pro mě to, že se to již děje - alespoň soudě podle toho, že našimi nejprodávanějšími tituly jsou Respektovat a být respektován (téma výchovy) a všechny knihy od Gabora Matého (téma traumatu). 

Kromě výše jmenovaných šíříme k tématu tohoto seriálu, přes Peoplecomm, další knihy: Vůdce smečky: Láskyplné vedení v rodině, Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje, Jak děti získávají "akademické" dovednosti bez formálního vyučování, Summerhill a další. 

Podobně, jako vzniká tento seriál věnovaný prvním letům života, vznikl i seriál o tom, jak jak funguje firma, jak jsme se v podnikání dostali tam, kde jsme dnes a v čem všem ovlivňuje byznys naše životy. Jmenuje se Byznys 101 a má 69 dílů. Co je mi známo, je to nejkomplexněji zpracované téma fungování byznysu v naší mateřštině. 

____________

Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.