Co děláš & Čím se živíš?

IMG_5055

Dvě otázky, které dostávám poslední dobou až příliš často. Naposledy v neděli na sousedkém večírku u nás v domě. Sám v tom mám někdy hokej, a tak mě napadlo si to sepsat. Třeba to ocení i někdo jiný než já. Když si to po sobě čtu, přijde mi to celkem upřímný a taky dost dlouhý (1984 slov). Jakékoli otázky zodpovím. Sem s nima! 

Co dělám?

Na rovinu, ta otázka nepatří mezi mé oblíbené. Myslím si, že třeba naše vztahy o nás řeknou víc než to, co děláme. Kromě toho v dnešní době stále více lidí přechází od "jednoho zaměstnání" k "několika projektům". Tipl bych si proto, že při této otázce nebudu jediný, kdo tápe. Podle mě začíná zastarávat. Odpovídám nejčastějí tím, čím se zabývám. U mě je to především to, jak funguje dnešní byznys. Mnohé firmy dneška mi zevnitř připomínají koncentráky a zvenku smrduté elektrárny na uhlí drancující planetu a život na ní jakoby už po nás nemělo nic živého přijít. To, že je to dnes legální, neznamená, že je to v pořádku. I koncentráky byly ve své době legální. Dle mého je třeba na to upozorňovat a změnit to dřív než bude pozdě.

Na otázku "Co dělám?" odpovídám nejčastějí tím, čím se zabývám. U mě je to především to, jak přistupujeme k práci a jak funguje dnešní byznys.

Většina toho, co dělám vychází z tohoto mého hlavního zájmu a/nebo z mé současné rodinné situace. Momentálně jsou to především tyto projekty:

1. Kniha - Píšu "13000 dní". Za dobu, co jsme se do knih pustili mi došlo, jak i v dnešním video-světě dokáže jedna malá knížka změnit svět. Navíc pro mě je to parádní výzkumný projekt, při kterém mi došla hromada souvislostí. Zde je ukázka z jedné kapitoly. Zkusil jsem to připravit i formou přednášky a první verze (10.4.) mě úplně nadchla - viz pozvánka:

2. Zahrada - Cicero prý řekl: "Pokud máte zahradu a knihovnu, máte vše co potřebujete". Já si chci zkusit se zcela vyhnout "super a hyper - marketům" všeho typu. Tu zkušenost potřebuju! Věřím v KPZ a obecně ve sdílení. Experimentuji s permakulturou. Zahradničení je pro mě též ta nejlepší meditace a připomínka toho, jak moc mi prospívá fyzická práce a pobyt venku na čistém vzduchu.

3. Škola - Snažím se jako rodič využít toho, co umím a pomoci, kde je třeba, abych pomohl z té naší výjimečné školy vybudovat příklad pro ostatní státní školy. Momentálně rozbíháme žákovský parlament (fenomenální zkušenost!!) a potřebujeme se začít věnovat on-line komunikaci. V sobotu 5.4. pořádáme druhý jarmark.

4. Sousedi - “Doma” je možné buď bydlet nebo žít - viz můj prastarý projekt "Kde domov můj?". Já chci doma Ž-Í-T. Nechci se sem jen přijíždět večer vyspat a potkávat tu "cizí" lidi. Se sousedy se proto nyní pouštíme do příprav první sousedské slavnosti u nás v Komořanech.

5. Zodpovědnost - Po letech, kdy jsem mluvil o "svobodě" v práci bez potřeby akcentovat "zodpovědnost", docházím poznání, že je třeba "změnit kurz". Že většina našinců pohlíží na svobodu ve vakuu, bez zodpovědnosti. Získali jsme práva na knihu "Zodpovědná firma" a já chci na toto téma uspořádat další Svobodu NaŽivo - ideálně příští jaro.

6. Svobodavpraci.cz - I další generace tohoto portálu, jehož smyslem je propojit firmy, které staví na principech svobody a zodpovědnosti vychází z bodu č. 5.  Další generaci chceme dokončit na podzim. Děláme na tom. Držte palce!

7. Přednášky, workshopy, setkávání - Snažil jsem se tento půlrok omezit vystupování, ale přesto na pár míst zajdu. Ve čtvrtek v Praze 13000 dní, v sobotu v Hradci Králové zkušenosti z offlajnu nebo Lekci tanga. Na tu se hodně těším. Aktuálně, zde na blogu - v pruhu na pravé straně. 22.5. bude další díl Život (i peníze).

8. Knihy - Dotiskovali jsme letos Svobodu v práci a Štěstí doručeno, připravujeme dotisk Podivína. Ebooky se nám vlečou. Máme s tím technické trable, které těžkou louskáme. Za to se omlouvám vám, kteří na ně čekáte. V e-formě připravujeme Peníze, nebo život?, Summerhill, Štěstí doručeno a Na čem dnes záleží. A já se do toho nyní opřu.

Samozřejmě toho dělám i dost s dětmi, rodinou a pár přáteli. Dnes jsem si vyzvedával číslo na sobotní běh v Praze. Daří se mi celkem i číst. Tolik k dělání. Mám (v porovnání s předchozími lety) i hromadu "bytí" (nic-nedělání). A za to jsem rád.

Čím se živím?

Tahle otázka je snad ještě horší než ta první :-). "Peníze, nebo život?" jsem začínal myšlenkou: "Vydělávat na život je jako schovávat si sex na stáří." Až příliš mnoho lidí padá do pasti vlastních tužeb a následné nutnosti vydělávat víc než je v jejich silách a než ve své podstatě potřebují. Přijde mi důležité si své tužby zvědomit, zkrotit a vydělávání nastavit v dlouhodobém horizontu tak, aby člověka neodvádělo od toho, co ho táhne, co má rád a co slouží druhým lidem. Prostě, aby mohl dělat, co dělat má a vedle toho měl dostatek prostředků na "údržbu a rozvoj" :-).

Přijde mi důležité si zvědomit a zkrotit své tužby a vydělávání nastavit v dlouhodobém horizontu tak, aby člověka neodvádělo od toho, co ho táhne, co má rád a co slouží druhým lidem.

Můj hlavní zdroj příjmů přicházel v posledních letech především z toho, co jsem dělal pro firmy - hlavně z workshopů na téma polidštění firem. Od doby, co jsme se pustili do nakladatelství i z prodeje knih - vloni především z mé knihy, "Peníze, nebo život?". Něco málo přicházelo z přednášek a konzultací. Jednou za rok díl ze Svobody naživo.

Snažím se neplést si své potřeby s tužbami a tak se mi přibližně do poloviny loňského roku dařilo celkem bez potíží "dělat, co dělat chci a mám" - tedy tomu, aby se více lidí u nás věnovalo činnostem, které mají rádi a v kterých mohou být skutečně prospěšní ostatním.

Pak se ale stalo postupně pár věcí:

1. Rady/porady: Roztrhl se mi pytel s požadavky na rady a porady. Furt mi někdo psal, ať poradím, pomůžu, propojím, zviditelním - ať už jednotlivci, školy, novináři nebo různé neziskovky. Zadarmo. Což by bylo fajn, kdyby to ovšem nebylo několikanásobně nad moji kapacitu.

2. Nové knihy: V první polovině loňského roku jsme vydali najednou čtyři nové a dotiskly dvě vyprodané knihy - do hromady cca za 1 milion korun nákladů. Dvě z nich (Na čem dnes záleží a Sedmidenní víkend) se prodávají bohužel mnohem méně než jsme čekali a potřebovali.

3. Nové weby: Do toho jsme připravili tři nové verze našich webů - tomashajzler.com, blog.tomashajzler.com a peoplecomm.cz. Kolik nás stál hlavně ten první jsem raději zapomněl. Prostě moc. Neřkuli, že ho momentálně znovu předěláváme. Kocourkov, vím.

4. Nový domov: V osobním životě jsme se konečně nastěhovali do nového domova a i zde nám chyběl zhruba milion korun. Popůjčovali jsme si po kamarádech, splácíme co to dá a ještě dnes jsme z části v krabicích. A asi ještě nějakou chvíli budeme :-). Dobrá, dávno zapomenutá zkušenost

5. Škola: Stěhování bylo hyper, hyper, hyper náročný a "špinavý" (o té "developerské špíně" budu v budoucnu ještě psát a mluvit - naučilo mě to hodně). Naše Valentýna začala chodit do školky, já ve škole začal psát blog, založili jsme i školní facebook ve snaze začít budovat renomé školy. Vzniklo rodičovské sdružení, ve kterém jsem se ale na podzim přestal cítit dobře a nakonec odešel. Legrační je, že člověk, s kterým jsem se totálně míjel v hodnotách je dnes mimo a já se vrátil.

Bolí mě, když vidím kolik lidí na život vydělává místo toho, aby prostě žili. Bolí mě, když vidím, jak moc byznys manipuluje svými zaměstnanci, zákazníky i legislativou. Bolí mě, když pozoruji, jak svět okolo nás v důsledku toho chátrá. Potřebuji s tím něco dělat. Nemůžu si pomoct. Jenomže vloni na podzim jsem už "mlel z posledního". Byl jsem utahanej jak kočka a místo toho, abych psal, točil videa, chodil po firmách a školách, propojoval lidi a firmy tak jsem byl nucený začít sledovat faktury, pohledávky, účetnictví a cashflow - něco v čem jsem velmi ne-dokonalý. To hlavní jsme do konce roku poplatili a bydleli jsme už aspoň v těch krabicích a protože já už fakt neměl sílu, rozhodl jsem se na půl roku odstřihnout od všech svých on-line aktivit.

Bolí mě, když vidím kolik lidí ny život vydělává místo toho, aby žili. Bolí mě, když vidím, jak moc byznys manipuluje svými zaměstnanci, zákazníky i legislativou. Bolí mě, když pozoruji, jak svět okolo nás v důsledku toho chátrá. Potřebuji s tím něco dělat. Nemůžu si pomoct.

Kdo jste koukali na psycho možná víte, čím jsem si za ten skoro už půlrok prošel a budu o tom mluvit i v Hradci na TEDxu. Neuvěřitelně jsem si odpočinul a myslím, že jsem se vrátil, kam patřím. To odpojení splnilo svůj účel ze stodvaceti procent už koncem února. Abych byl schopen psát knihu (můj hlavní projekt na ten půlrok), začal jsem od cca února používat google a koncem února na pár projektech i basecamp. Mobil mám furt vypnutý, ale co jsme se vrátili z Izraele, odmítám už telefonovat z budky (šílená zkušenost). Omezuji postupně i klasickou papírovou korespondenci nebo zazvonění bez ohlášení (to mi moc nefungovalo). Před dvěma týdny jsme se dohodli s kolegyní, která mi pomáhala s emaily, že za ní přestanu jednou týdne dojíždět a zase se sám začnu pomalu dívat do emailu. Nyní začínám chodit i sem na blog. Čemu se chci vyhýbat až do června jsou veškeré sociální sítě, ale i zde dumám o dřívějším návratu. Z ekonomických důvodů. Zjistil jsem, že dostat informaci k těm správným lidem je bez soc. sítí velmi složité, mnohdy nemožné.

Důvod tohoto mého "postupného připojování" souvisí s otázkou, čím se živím...

1. Knihy: Momentálně jsou naše příjmy téměř výhradně z prodeje knih. Tím, že knihy nejsou v běžné distribuci, máme sice krapet vyšší marži, ale prodeje jsou o to nižší. Navíc jedno z velkých AHA mého odpojení je potřeba neustálého připomínání se, aby se něco prodalo. Asi žiju v nějakým sebe-bludu, že ty knihy jsou natolik očiotevírající, že si je lidi budou trvale nacházet sami. Pro mě neexistuje, že bychom manipulovali pomocí slev, věrnostních, "affiliate" programů a jiných blbin. Ale zjišťuji, jak moc je třeba vystupovat na veřejnosti, psát, točit videa a jinak se připomínat, aby se knihy (a další naše služby) tímto  nestředněproudým způsobem dostatečně prodávaly.

2. Firmy: Zajímavé zjištění samo o sobě je to, že když neposílám emaily, tak žádné nedostávám (skoro) a naopak. Co jsem odpojený, nepozvali mě do (skoro) žádné firmy (ať už na konzultaci, workshop či přednášku). Chodit do firem přitom považuji za důležité - jak proto, že tam věřím ve změnu a též z důvodů zmíněného cashflow. Nyní přemýšlím proč mě nezvou - zda je to proto, že jsem na internetu nedostupný nebo proto, že (už) nikoho nenapadne, že bych mohl pomoci. Zajímavá zkušenost. Budu to zkoumat a dám vědět, co jsem zjistil.

3. Jednotlivci: Párkrát jsem si od 1.12. zažil "páteční oběd", který jsem zavedl proto, že už jsem nebyl schopen a ochoten kávičkovat či obědvat zadarmo. Dlouhodobě si ale myslím, že správnější je radit jednotlivcům za dar (než za peníze). Bohužel zatím toho nejsem schopen a ani nemám pocit, že by to mohlo fungovat (viz další bod).

Říkal jsem si, že když já daruju, určitě bude někdo, kdo mi to bude chtít oplatit....

4. Dary: Už dávno jsem si všiml, že i u nás jsou mnozí lidé, kteří publikují a umí požádat o přispění či o dar (psycho.cz nebo fffilm). Další iluze, ve které žiji je to, že tento blog obsahuje tolik oči-otevírajících a život měnících souvislostí, že jsou pro některé lidi natolik hodnotné, že se za ně rozhodnou zaplatit - soudím podle toho množství emailů, které od vás pravidelně dostávám nebo díků, které vyslechnu při setkáních naživo. Pro mě není mnoho jiných aktivit, kterým bych poslední léta dával tolik energie. Kromě toho jsem za posledních deset let daroval svůj čas stovkám, možná tisícovkám lidí. Proto jsem se rozhodl zprovoznit "možnost přispět" na provoz a rozvoj a požádat tak čtenáře o dar. Říkal jsem si že, když já daruju, určitě bude někdo, kdo mi to bude chtít oplatit. Od 1.12. jsem dostal celkem 4 dary - celkově 1600 Kč - aktuálně viz ZDE. Považuji to za zpětnou vazbu, z které mám poněkud zamotanou hlavu. Dumám, co mi to má říct. Pokud vás něco napadá, sem s tím.

Podtrženo, sečteno: Mým prioritním zájmem je to, aby naše společnost byla lidštější, zdravější a radostnější. Na tom dělám, co mi síly stačí. Momentálně se soustředím na to, abych sobě a své rodině vybudoval nové zázemí (domov, sousedi, škola, zahrada), pak abych dopsal knihu a následně i dost tomu, abych vymyslel z čeho uhradíme naše pohledávky (nyní například zálohu na práva pro "The responsible company").

Pokud byste mi s tím chtěli někdo pomoct, doporučte naše knihy - napište na ně názor (na stránce každé knihy), šiřte je po soc. sítích, udělejte jim video (jako já" width="560" height="315" frameborder="0" allowfullscreen> včera nebo zde)," width="560" height="315" frameborder="0" allowfullscreen> kupte jich pár do firmy nebo o nich prostě jen řekněte kamarádům. Díky! Mějte se príma!

P.S.: Pokud byste se mým prioritám chtěli někdo divit (jako že rodina je na 1. místě), vzpomeňte si co radí v letadle - zde.