Budoucnost nukleární rodiny (24. díl seriálu "Škola základ života")
27. 10. 2024, TOMÁŠ HAJZLER
24.dílem seriálu Škola základ života uzavíráme téma rodiny jako toho prvního, co nás v životě formuje. Tento díl je souborem "nástřelů" možností uspořádání rodiny v budoucnosti. Všechny díly seriálu najdete zde. (Ilustrační foto v úvodu - moje široká africká rodina jako jedna z inspirací pro budoucnost uspořádání i toho, jak žijeme my - na fotce můj táta s částí naší rodiny v Bamaku, 2007).
Tento seriál vznikl proto, že žijeme v období, kdy čelíme několika existenčním krizím najednou. Pokud chceme změnit systém, který námi manipuluje do toho, abychom se stávali poslušnými konzumenty, dělníky a vojáky, systém, který nás rozděluje, ožebračuje, vyvolává války a devastuje přírodu, potřebujeme na prvním místě změnit to, jak vychováváme a vzděláváme naše děti. Seriál Škola základ života mapuje to, jak dnes k výchově a vzdělávání přistupujeme a ukazuje alternativy, které dnes již existují.
___________________
Rodina, ve které jsou 1–2 dospělí, neprospívá dětem, ale ani dospělým. To je esence toho, co říká i belgická terapeutka a autorka dvou světových bestsellerů o mezilidských vztazích Esther Perelová. Připomíná, že manželství jako základ rodiny tak, jak ho známe, bývalo původně ekonomickou nutností. Na statistikách nevěry a rozvodovosti ukazuje, že přestalo fungovat. V její knize Přehodnocení nevěry – kniha pro každého, kdo někdy miloval najdete i kapitolu s názvem Betatestování nových rodin, v nichž vyjmenovává několik alternativních scénářů, se kterými se ve své praxi setkala a které mohou být ukázkou, kudy se v uspořádání rodin vydat. Perelová zmiňuje třeba Ingu s Jeanine, které se domluvily s dárcem spermatu, aby se stal kmotrem jejich dítěte, nebo Nilu, jejíž přítelkyně se vrací ke svému manželovi a jejich třem dětem pokaždé, když je Nila na služební cestě. Nebo Oliver, za kterým jezdí na víkend jeho přítel Andres, a Oliverova manželka Cara se vždy stěhuje do pokoje pro hosty. Nebo Kelli s Bentley, které se sestěhovaly do jednoho bytu s dalším párem, aby vychovávali děti společně...
Manželství jako základ rodiny tak, jak ho známe, bývalo původně ekonomickou nutností.
Naši australští přátelé – sedmdesátníci Jenni a Glen mají dvě děti, Johna a Acushlu. Acushla se vdala a porodila dvě holčičky. Společně se svým manželem Adamem se přátelili se Stevem a Judy, párem s podobně starými holčičkami. Jak šel čas, Acushla se zakoukala do Steva a Judy zase do Adama až tak, že se nakonec dohodli na prohození partnerů. Potud není jejich příběh nijak ojedinělý. Výměny partnerů známe i od nás. Každý pár má vlastní domácnost, svoji ekonomiku a soukromý intimní život. Jejich domy jsou ale v dochozí vzdálenosti, což je důležitý fakt, který umožňuje, aby obě rodiny fungovaly v mnoha oblastech dohromady jako jedna velká jednotka. Všichni tedy mají jeden společný domov, který sestává ze dvou domů, kde má každý – kromě společných prostor – i svoje soukromé území. Děvčata mají své pokoje v obou domech, všechny čtyři se považují za sestry, mají čtyři rodiče a stále ještě i osm prarodičů. Když se jich zeptáte na maminku, ptají se, kterou myslíte. Víkendy, svátky a vlastně i velkou část všedních dnů tráví společně. A co je k tomuto nezvyklému uspořádání vedlo? Uvědomili si, že se mají všichni rádi bez potřeby jeden druhého vlastnit. Vedle toho jim došlo, co říkal můj africký kamarád Papa, a sice že „na výchovu dítěte je třeba celá vesnice“. Pozitivním vedlejším produktem je i to, že osamělost, kterou západní svět epidemicky trpí, oni de facto neznají.
Podíváme-li se mimo západní společnost, jiných variant uspořádání najdeme nespočet. Mezi nejznámější patří polygamie a polyandrie. U Papy v západní Africe je běžná polygamie – například Papův strýček v Dakaru má dvě manželky. Vlastní dům v centru města, kde má každá žena svůj byt a existuje přesný rozpis, podle něhož se ví, který den je strýček v kterém bytě. V domě žije ještě několik dalších tet, sestřenic, bratranců, synovců, neteří a děti se tu vychovávají víceméně společně tak, jak je v kraji zvykem. Náš kamarád Herbert, holandský cestovatel a autor asi desítky cestopisů z celého světa, mi zase vyprávěl o polyandrii, s níž se setkal v Ladakhu. Tam to do nedávna fungovalo dost podobně jako v Dakaru. Jiné to bylo v tom, že tady si žena brala dva bratry, kterým pak jejich společné děti říkají malý táta (mladší) a velký táta (starší).
To nejdůležitější, co by měl otec udělat pro své dítě, je milovat jeho matku. A naopak.
Ale vraťme se domů, i když u poly-uspořádání ještě zůstaneme. Jednou z cest, o kterých se hovoří, je polyamorie, jejíž stoupenci věří, že je možné milovat víc lidí najednou, a mají tak zpravidla více než jednoho intimního partnera. Nejedná se však o utajované milenecké vztahy a nevěru, všechno je vykomunikované a všemi zainteresovanými stranami respektované. Uspořádání rodiny pak může být velmi pestré... dvě ženy a jeden muž, dva muži a jedna žena, tři a víc žen, tři a víc mužů a jakékoliv další kombinace. Z vlastní zkušenosti musím říct, že polyamorie vyžaduje jedince velmi zralé a vyspělé, neboť veškeré tyto alternativy s sebou nesou nespočet strachů, nejistot a žárlivostí, o nichž je nutné co nejotevřeněji, ale zároveň velmi citlivě opakovaně hovořit a hledat ideál, který bude nejlepší pro všechny zúčastněné. Tam, kde se to daří, může pro děti vzniknout velmi milé, láskyplné, podnětné a rozvíjející prostředí. Tam, kde se to daří méně, to naopak vývoj dětí může vážně ohrozit. Každopádně se mi zdá, že naše obvyklé rodinné uspořádání čekají do budoucna velké změny.
1. - 24. díl tohoto seriálu se věnoval tématu rodiny - našemu prvnímu ekosystému, který je pro náš život tím, čím jsou základy pro dům. Je úlohou nás dospělých tyto základy postavit dostatečně pevné. Od 25. dílu dál budeme pokračovat tématem vzdělání.
Co to znamená? Nastavit a pokud možno udržet láskyplné vztahy. Tak, abychom měli rádi sebe sama a navzájem jeden druhého. Říká se, že to nejdůležitější, co by měl otec udělat pro své dítě, je milovat jeho matku. A naopak. To v dnešním světě není vůbec jednoduché, ale budoucnost našich dětí a tedy i budoucnost naše za to stojí, ne?
Rodina je totiž základní stavební jednotkou dobrého života. A to doslova.
___________________
Seriál vzniká úpravou textů dvou kapitol (výchova a vzdělávání) z knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti:

____________
Všechny díly najdete zde: Škola základ života.
Seriál vzniká úpravou textů dvou kapitol (výchova a vzdělávání) z knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti.
Výchovu dětí nezměníme, pokud se současně nezačneme uzdravovat z generačních traumat, které si předáváme z generace na generaci. Obrovskou nadějí je pro mě to, že se to již děje - alespoň soudě podle toho, že našimi nejprodávanějšími tituly jsou Respektovat a být respektován (téma výchovy) a všechny knihy od Gabora Matého (téma traumatu).
Kromě výše jmenovaných šíříme k tématu tohoto seriálu, přes Peoplecomm, další knihy: Vůdce smečky: Láskyplné vedení v rodině, Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje, Jak děti získávají "akademické" dovednosti bez formálního vyučování, Summerhill a další.
Podobně, jako vzniká tento seriál věnovaný prvním letům života, vznikl i seriál o tom, jak jak funguje firma, jak jsme se v podnikání dostali tam, kde jsme dnes a v čem všem ovlivňuje byznys naše životy. Jmenuje se Byznys 101 a má 69 dílů. Co je mi známo, je to nejkomplexněji zpracované téma fungování byznysu v naší mateřštině.
__________________
Zůstaňme v kontaktu: Zprávy ze života
Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.
V případě, že čerpáte z mé práce a cítili byste potřebu "vyrovnat energie" - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Díky.