Hlavní úlohou nás běžných lidí je pochopit rozdíl mezi skutečností a mezi příběhy, které jsou nám vyprávěny.

Tohle jsem vyfotil včera v Castru. Je to cedule, která řeší jeden z největších trablů dnešních měst. Volně přeloženo říká: „Prosíme, respektujte naše sousedy tím, že nebudete blokovat příjezd k jejich domu“. Nadchlo mě to jako ukázka svobodné společnosti, která funguje na sdílených hodnotách, dohodách, vzájemném respektu a vstřícnosti.

číst více

S oblibou se lidí ptám, kdo se ještě dnes dívá na televizi, nebo čte noviny. Já jsem totiž televizi zrušil v roce 1997 a noviny jsem přestal pravidelně číst někdy okolo roku 2004. Začal jsem si totiž všímat, že na mě má bezhlavá konzumace médií devastující efekt. Že se následkem toho víc bojím, jsem negativnější, pozoruju pocity beznaděje, častěji se věnuji „konzumování“ a plíživě se ze mě stává poslušný a snadno manipulovatelný ovčan. A to je něco, při čem se tedy šťastný rozhodně necítím. Proto si chci dlouhodobě budovat vlastní názor.

číst více

Co se týče práce, můžeme si v životě (zcela černobíle) vybrat jednu ze tří cest. Buď se rozhodneme vydělávat peníze, ať už na živobytí nebo na to, abychom si koupili „postavení“ ve společnosti. Můžeme se také rozhodnout nedělat nic, pokud nás okolí nechá :–). A můžeme také zkusit hledat svá vrozená nadání a vášně. Normální, tj. většinové je samozřejmě vydělávat peníze, budovat kariéru, soutěžit, umisťovat se v roztodivných žebříčcích a všelijak se to snažit „daleko dotáhnout“. Po více než deseti letech bedlivého zkoumání mám potřebu znovu upozornit na to, že tato cesta je spíše scestím. Jak jinak si interpretovat například fakt, že pět z deseti nejčastějších chorob západního světa je psychického původu? Nebo to, že lidé v naší části světa jsou od sedmdesátých let stále bohatší a přitom stále méně šťastní? (zdroj: např.

číst více

V dnešním blogu chci vysvětlit, proč naše knihy koupíte zatím pouze v jednom e–shopu v Čechách, v jednom na Slovensku a fyzicky v café kafíčko na pražské Malé Straně. Mohl bych to zkusit v jednom odstavci. Jenomže mé důvody jsou mnohem komplikovanější.  Vycházejí z poznání, že náš knižní trh ignoruje jeden z nejzákladnějších principů fungování lidské společnosti, kterým je potřeba „fair play“. Princip, bez kterého nemůže existovat žádná svobodná společnost (myslím si). A právě ten se chci pokusit tím dnešním psaním vysvětlit. 

číst více

S Michalem jsme se seznámili před lety na netu. Letos v létě pořádá cestu do Ruska s cílem prozkoumat školu, která funguje na principech svobody plus několik dalších podobných projektů. Říkali jsme si, že by to i zde na blogu mohlo někoho oslovit, a proto Michal sepsal následující povídání, za které tímto děkuju. A doufám, že se po návratu podělíte o dojmy :–).

Ještě před 6 lety jsem byl pragmatik s velkým „P“, který neuznával nic, na co si nemohl sáhnout, nebo to nebylo dostatečně „vědecky“ dokázané. Vše jsem hodnotil pouze svou levou hemisférou a pravou jsem naprosto ignoroval. V té době jsem byl v posledním ročníku VŠ a brousil si zuby na manažerskou pozici s platem rostoucím o 5místnou částku každý rok. 

číst více

Tak tohle téma mám rozepsané už přes dva roky. Možná až nyní, v souvislosti s novým webem, na něj uzrál čas. Otázka zní, proč naše kurzy stojí, kolik stojí. Já totiž občas zaslechnu, že jsou drahé a někdy zase, že jsou levné. Mohl bych nad tím mávnout rukou. Ale to by mi bylo líto. Je to až příliš zajímavý téma, ke kterému mě napadá spousta věcí. Zkusím je sepsat do bodů. Snad to udělá lepší obrázek o našich cenách a v širším smyslu i o tom, co všechno hraje roli při stanovování ceny, což je něco, co dělá většina z nás od chvíle, kdy vyrazíme na trh práce. Takže proč je to tedy tak drahý? Nebo levný?

číst více

Když jsme finišovali obálku Podivína padla věta, že „na grafiku je dnes každý expert“. Zaujalo mě to. Mám k tématu profesionalismu a odbornosti jednu, dvě myšlenky. S dovolením zkusím popsat.

číst více

Ještě před rokem bych se podepsal pod tvrzení, že mě více než 3/4 toho, co dělám, baví. Bylo ale nutné odjet do Mexika, tam si dát měsíc bez internetu a zároveň žít tak, jako žiju doma, aby mi došlo, kolik života dobrovolně odevzdávám zcela neprospěšným a neradostným činnostem. Zažil jsem tak dokonalé srovnání dne bez netu a dne s netem. Zdánlivá kravinka, ale já se až lekl, jak moc jsou ty dva dny jiné. A nejspíš díky tomu jsem přišel na dvě věci, které zcela zásadně spotřebovávají můj čas a navíc i „špiní“ ten, který věnuji jiným činnostem.

číst více

Minulou sobotu jsem dělal něco poprvé. Zaběhl jsem si pražský 1/2 maraton. Extrémně mě to bavilo! Přišlo mi, že jsem se celou cestu usmíval a v cíli jsem se dokonce dojal. Mám z toho běhu pár postřehů na téma svobodného života, a tak je tu s dovolením nabídnu.

číst více

Náš knižní příběh znáte. Na začátku jsme stáli před otázkou, jak co možná nejvíce lidem přiblížit filozofii svobody v práci. A tak nás, kromě kurzů a přednášek, napadlo vzít to nejlepší, co na toto téma ve světě vyšlo, to přeložit a vydat. Minulý týden vznikl Podivín – příběh nejneobvyklejšího pracoviště světa, brazilského Semca. Štěstí doručeno – příběh Zapposu – údajně „nejvíce sexy“ firmy dnešní severní Ameriky, chceme mít do konce dubna a

číst více