Hlavní úlohou nás běžných lidí je pochopit rozdíl mezi skutečností a mezi příběhy, které jsou nám vyprávěny.

Patřím k lidem, kteří si každoročně koncem prosince potřebují srovnat noty. Letos to potřebuji mnohem víc než v letech minulých. Stalo se mi toho letos totiž tak nějak moc. Mrkněte na to (a klidně jen na fotky, protože je to dlouhý, jak ten rok). Prima 2012 a díky, že tu jste!

Už jsem do blogu dlouho nedával žádný „Postřeh z matrixu“, přestože jich mám v šuplíku okolo deseti. Ten projekt jsem si vymyslel především proto, že se chci naučit mluvit sólo na kameru (což bez odezvy někoho živého považuji za mimořádně obtížné) a také proto, abych se podělil o postřehy ze systému, ve kterém žijeme. A velmi často jsou to témata naprosto banální, jako třeba právě myšlenka „plevelu“. Uvidíte, co ještě vyleze ze šuplíku :–).

Díky, díky Jardovi Dokoupilovi za zakreslení všeho, co se 10. 11. na pódiu kina Vzlet „šustlo“! Je super zajímavý si to připomenout a zjistit, co detailů člověk nazachytil. A že je vždy zajímavé uvědomit si, že co člověk to pohled. Tady jsou detailní vizualizace každé přednášky, které naleznete i ve videu v úvodu. Pro představu do blogu vkládám přednášku Jána Košturiaka. Pokud chcete detaily jednotlivých přednášek, podívejte se raději na flickr, nebo si video zastavte. Když bychom zvolili pomalejší tempo, bylo by z toho desetiminutový video, což by mohlo zase být pro někoho příliš. Díky za pochopení.

Takhle jsme se připravovali na 10. listopad ve Vzletu (Svoboda NaŽivo). Díky Jindrovi Štefanovi a Bořkovi Kratochvílovi za milý sestřih! Je fajn se na to streso–období podívat s trochou nadhledu… :-).  A když je tu video z příprav, napadlo mě spojit to s množícími se informacemi o lokálních Svobodách NaŽivo – viz článek Co s tím dál? – bod č. 2. Tak jsem si říkal, pojďme zkusit dát hlavy dohromady a zamyslet se na možnými formáty těchto setkání a nad možnostmi jejich propagace.

Tohle je přednáška z MU v Brně z minulého čtvrtka. Je to sice možná moje nejunavenější vystoupení, ale když už se stala a navíc u toho byla kamera, proč to nešířit…? Několik myšlenek hodných šíření tam myslím je, i když si myslím, že by se místy daly uchopit mnohem líp. Buď jak buď, když už se na to někdo podíváte, pojďme si zapolemizovat. Přece jenom je to téma, které se týká nás všech. Jinak se tomu do hloubky věnujeme s Petrem Márou na Dni čili 86400 vteřin, který pořádáme 29. – 30. 3. 2012. A snad úplně nejvíc na Cestě kolem světa, která startuje v březnu 2012.

 Zdá se mi, že šíření nových myšlenek má zajímavou zobecnitelnou dynamiku. Pokud to není úplně mimo chápání lidí, potom část zpravidla zajásá a začne ideu podporovat a šířit. Na druhé straně spektra se ale prakticky vždy objeví strach, který se přirozeně projevuje buď agresí nebo nějakou formou útěku (i když si většina lidí nedokáže uvědomit, že se jedná právě o emoci, které říkáme strach). V případě, že se myšlenka úspěšně šíří,  se může stát, že zakrátko začne být některým lidem protivná. Osobně si myslím, že zejména těm, kteří úplně nechápou podstatu, ale z nějakého důvodu jim je v tom prostě něco proti srsti.

Chcete přebudovat vaši firmu na svobodnější, nebo nějakou postavit na zelené louce? Tak, aby v té práci byli L–I–D–É, kteří navíc mohou většinu času dělat to, v čem jsou nejlepší, co je baví, s těmi, které mají rádi? Dospívám k názoru, že toto budování má dvě základní oblasti priorit – společenství a firmu. V tomto textu chci popsat velmi stručně to, jak na to jdeme v Peoplecommu.

Už jsem psal, že první Svobodou NaŽivo jsme se snažili vykopnout snahu o to, aby práce pro radost byla v českých a slovenských firmách tak častým jevem, jako jsou dnes třeba kopírka nebo internet. Nanečisto jsme začali už na jaře projektem našich knih, ale teprve nyní mám pocit, že se „hnuly ledy“… alespoň soudě podle počtu lidí, kteří se zapojují do různých projektů, podle počtu firem, které začínají svobodu zavádět, nebo podle počtu vysokých škol, které svobodu začínají zkoumat.

(Poznámka editora: Za tento rozhovor děkuji Petru Buštovi a Janě Drlíkové z České pozice. Přál bych si, aby se jeho Svoboda v práci dostala na každou podnikatelskou či ekonomickou fakultu v ČR/SR a k vedení většiny firem. Zde je originál rozhovoru: Cesta k úspěchu firmy: Neuplácet benefity a nespoléhat na management!)