Hlavní úlohou nás běžných lidí je pochopit rozdíl mezi skutečností a mezi příběhy, které jsou nám vyprávěny.

Kurz Svoboda v práci je o tom, jak zorganizovat firmu tak, aby maximum lidí dělalo to, v čem jsou nejlepší, co je zároveň naplňuje tak, aby to celé ekonomicky fungovalo. Tématem zhruba půlročních Silných stránek (příští skupina se poprvé schází 29. – 30. 10.) je to, jak to nastavit u sebe. Jak nalézt to, v čem je člověk jedinečný, a jak si nastavit život tak, aby se mohl život tím, co ho opravdu baví.

číst více

25. – 26. 10. pořádáme v Praze, poprvé ve formě pro jednotlivce, dva dny na téma organizace firmy tak trochu „postavené na hlavu“ s jednoduchým názvem Svoboda v práci. Firmy, jejíž hlavní účel není zisk, ale vyšší smysl. Firmy, která upřednostňuje udržitelnost a zodpovědnost před jednostrannou orientací na růst a obrat. Firmy, která funguje jako společenství lidí, které spojuje sdílený účel, hodnoty a zvyklosti, ne firmy, která na lidi pohlíží jako na lidské zdroje, které následně člení do hierarchicky organizovaných úrovní a od–dělení. Pro mě jsou kurzy vždy dvěma intenzivními dny, které dokážou nabít na hodně dlouho. A čím správnější lidé se na ně přihlásí, tím déle to nabití vydrží. Proto jsem se rozhodl ke čtyřem kurzům, na kterých máme letošní podzim ještě prostor, napsat krá

číst více

Tenhle inzerát jsem našel v jednom časopise o cyklistice (53x11). Pokud nedokážete přečíst text, zde je co tam píšou: „Je to přesně to, co nás vytáhne ráno z postele. Je to tvůrčí spolupráce skvělých jezdců a zkušených techniků. Je to neustálý proces inovace, zdokonalování, zlepšování a zase dalších inovací. Je to odmítání stagnace v honbě za dokonalou jízdou. A výsledek? Vynikající kola, jako například SuperSix EVO, které umožňuje našim jezdcům rychleji sprintovat, více se položit do zatáček, vyletět na kopec a více vyhrávat. To je naše mise. Tohle tolik milujeme.“

číst více

Tohle mě zaujalo minulý týden na pražském Smíchově. Přemýšlím, co to o nás říká, když na stánek s párky nestačí napsat „párek“. Proč před to píšeme „poctivý“ a proč „z masa“? Přijde mi to trochu jako třeba název „biopotraviny“ pro něco, čemu naši prarodiče říkali jednoduše „potraviny“. Obecně to chápu jako ukázku jevu, který se jaksi vplížil do našich končin a je dnes naprosto normálním jevem naší společnosti. Normálním, ale podle mého názoru velmi zhoubným, kterého bychom si měli začít všímat a pustit se do celospolečenské diskuze o jeho řešení.

číst více

Tenhle pán přistupuje ke své práci jinak než většina z nás. Pokud jste z Brna určitě ho budete znát. Myslím si, že podobné příklady potřebujeme jako sůl proto, aby se náš přístup k práci začal měnit směrem od obživy k vyššímu smyslu. Rendův příklad mi navíc přijde výjimečný v tom, že dokázal v řízení tramvaje (pro mnohé lidi obyčejné zaměstnání) nalézt vyšší smysl. Více viz metafora stavitelů katedrál.

číst více

Tohle video jsme dělali před časem s Martinem Rumanem (z hnutí ZaHRádkářů). Je to klasické „povídání na lavičce“ o jednom z podstatných rysů nové práce, kterým je péče o vlastní renomé. Alespoň já jsem přesvědčený, že bude stále důležitější, aby byl člověk nejenom opravdu dobrý v tom, co dělá, ale aby byl dobrý i ve schopnosti to dát druhým vědět (nebo si na to někoho najít). Právě ale ten druhý bod znamená v naší post–komunistické společnosti pro mnoho lidi velký nekomfort. Alespoň to je moje zkušenost.

číst více

Včera jsem sem dával Dudlíkový strom a dnes tu příklad jednoho parádního firemního rituálu. V Peoplecommu jsme ho dlouho testovali a nyní stojíme na křižovatce a dumáme, co s tím dál. Nazvali jsme si to „Happiness report“ a spočívá to v tom, že každý (kdo chce) pošle jednou za 14 dní jednomu z nás (na koho právě vyšla řada), co ho/ji za poslední dva týdny nejvíc potěšilo. Ten, u které se všechny body, fotky nebo videa sejdou z toho potom vytvoří prezentaci, která je pak všem k dispozici. Smyslem je lépe se poznat, sblížit a pomoci si zaměřit se na pozitivní stránku světa.

číst více

Ještě tu mám jeden postřeh z letní Kodaně (viz např. Dávání vs. braní nebo Andělé v práci). Jedná se o tzv. dudlíkový strom. Nadchl mě jednak jako rodiče dudajícího dítěte, ale také jako člověka, který se snaží studovat lidská společenství. Bylo to v jednom z kodaňských parků (Frederiksberg Have) a ten strom byl ze všech stran do výšky půltřetího metru ověšený dudlíky. Údajně je to místo, kam se rodiče s dítětem dostaví, aby tam zavěsili všechny dudlíky případně napájecí lahvičky a navíc k tomu přidali třeba ještě nějaký vzkaz a tím ukončili období batolení a posunuli se dál. 

číst více

Video o tom, proč si myslím, že bychom měli začít hierarchické uspořádání společnosti, firem, škol i dalších oblastí lidského života, měnit za přirozená společenství. Zde jsou starší články k tématu – viz např. Základem problému je pyramida, Firma a společenství nebo Náš český Abú Ghraib. Prima týden!

číst více

Na jaře jsme si s Petrem Márou (viz náš projekt Snídaní) zkusili náš první společný kurz s názvem Den čili 86400 vteřin. A protože nás nadchlo, jak se naše pohledy na život doplňují, už za méně než měsíc (4. – 5. 10.) to opakujeme. Ve videu nahoře je krátký sestřih z jarního setkání a dole pár fotek a tady pár postřehů. Za všechno díky Adamovi Marčanovi (Naučmese.cz). Dole je seznam všech našich otevřených podzimních kurzů. Pokud vás z toho něco zaujme, přihlaste se, nebo informaci o nich posuňte k lidem, které by mohla zajímat. Díky, díky!

číst více