(Americký) sen

V připravované knize Na čem dnes záleží? od Garyho Hamela (měla by vyjít v našem nakladatelství nejspíš v lednu či únoru) mě zaujala snad nejvíc tato věta: „Hrozbou firem v 21. století není hyper–konkurence, ale informovaný zákazník.“ Já myslím, že mi tím Hamel pojmenoval základní problém (a tudíž i řešení) naší dnešní společnosti. Už dříve mi totiž došlo, že většina z nás sní místo toho, aby žila. Po roce 1989 se totiž i k nám dostal onen vynález s názvem „Americký sen“ a i nás přepadl spánek. Ne, že bychom byli za socialismu kdovíjak vzbuzení (ha, ha, ha), ale polistopadová reklamní a mediální masáž většinu lidí natolik uspala (rozuměj… naučila věřit, že až si koupí to či ono, bude lépe. A též, že vše je možné, pokud se budou snažit). Uvěřili jsme tomu, co dokola opakují Disneyho postavy: „Všechno je možné, pokud nepřestanete snít.“ Zaposlouchejte se do části z jedné z jejich písniček:

Hrozbou firem v 21. století není hyper–konkurence, ale informovaný zákazník

Jenomže, podle mého názoru, to je právě ten problém. Sen se může zdát pouze pokud člověk spí. A když spí, je možné s ním snadno manipulovat. Když naše děti spí, není nic snadnějšího je než vzít a přenést, kam potřebuji. Problém navstane, když se probudí. Najednou začnou mít vlastní názor a ten se nemusí shodovat s mým. Pokud jako zákazníci a občané spíme, firmy a politici nás snadno přenesou, kam potřebují. To se ale ne vždy musí shodovat s tím, kam se chceme dostat my.

Věřím, že základní opěrnou nohou zdravé, šťastné a udržitelné lidské společnosti je svoboda. A jsem přesvědčený, že nemůže být svobody bez informací (a též bez schopnosti informacím porozumět). Pozoruji, že stále větší počet lidí se probouzí z tohoto (do určité míry) nehezkého a nezdravého snu. A začíná se dít to, co zmiňoval Hamel (viz výše). Probuzený zákazník přemýšlí o tom, kde a jak firma své výrobky vyrobila. Zda eticky, férově, zodpovědně, případně s láskou a uvědomuje si, že každým svým nákupem hlasuje pro pokračování či ukončení činnosti té či oné firmy. Probuzený zaměstnanec už nechce plnit často nesmyslnné pokyny výměnou za cukr nebo ze strachu před bičem. Stejně tak probuzený občan začíná poptávat po svých zastupitelích splnění toho, k čemu se zavázali.

Když člověk spí, je možné s ním snadno manipulovat. Když spí naše děti, není nic snadnějšího než je vzít a přenést, kam potřebuji. Problém navstane, když se probudí. Najednou začnou mít vlastní názor a ten se nemusí shodovat s mým.

A já doufám, že i tento blog přispívá k větší informovanosti o podstatě fungování byznysu, práce a lidské společnosti jako celku. Je tak tedy možná jednou z hrozeb firem, které fungují stále ještě v paradigmatu minulého století (rozděl a panuj & cukr a bič). Ale snad i nadějí pro to, abychom časem žili ve společnosti, ve které se můžeme přestat bát a místo toho se spolehnout jeden na druhého a trávit tak mnohem větší díl životů tím, co máme rádi a co je pro druhé opravdu užitečné.

Mrkněte na ten film v úvodu (s CZ titulky). I když dokumentů s touto tématikou vzniklo již několik, v každém je možné nalézt nové souvislosti. A pokud vám to přijde příliš americké, rozhlédněte se po naší společnosti. Mně přijde, že naše společnost nebyla nikdy američtější. Co si o tom myslíte?