• Najděte si svou vlastní pláž!

    Najděte si svou vlastní pláž!

    Foto: JerryD

    Každý rok vyrazí do zahraničí na čtyři milióny Čechů. Z toho bezmála dvacet procent do Chorvatska. Už v dobách našeho dětství, tj. v osmdesátých letech, bylo oblíbeným sportem nás Čechů zabírání místa v předních řadách lehátek nebo plážových ručníků. Jeden člen rodiny si obvykle přivstal a s ručníkem v podpaží pospíchal na pláž, aby zabral první řadu přímo u moře. Na dovolené u moře se trávil celý den na pláži, a tak proč se někomu celý den dívat na zátylek a cestou do moře brkat o něčí nohy?! Proto zabrat místo byl klíčový úkol dne.

    číst více

  • Paul Potts

    O Paulu Pottsovi jste již možná slyšeli. Buď jak buď, pusťte si záznam jeho vystoupení a od začátku do konce sledujte své pocity a stejně tak reakce publika. Je to zážitek!

    číst více

  • Dáma v červeném klobouku

    Co vidí v zrcadle, tříletá holčička a co osmdesátiletá dáma?

    Ve třech letech: Podívá se na sebe a vidí královnu.
    V osmi letech: Podívá se na sebe a vidí popelku.
    V patnácti: Podívá se na sebe a má pocit, že je tlustá, ošklivá a má mizernou pleť. („Mami, takhle nemůžu nikam jít!“)

    číst více

  • Hlava není popelnice!

    Hlava není popelnice!

    Foto: jeneyepher

    "Hlava není popelnice, nedá se vysypat," říkal mi celý život můj táta. Pokud máme v hlavě hnijící odpad, nebo je prostě přeplněná, těžko ji vysypeme a půjdeme dál. Jen s obtížemi se nám bude přemýšlet, vnímat, naslouchat nebo se soustředit. Je to jako s jezerem: pokud je hladina klidná, i malý kamínek způsobí velké kruhy. Naopak hodíte-li do rozbouřeného moře celou skálu, těžko to někdo postřehne – vlny smažou všechny kruhy a gejzír po dopadu. „Klid mysli je ten nejcennější statek,“ říká současný Dalajláma. Pouze nepřeplněná, prázdná hlava bude připravená i na ty nejemnější signály podvědomí nebo na ty, které k nám vysílá okolí.

    číst více

  • Zabalte si na cestu!

    Zabalte si na cestu!

    Foto: CW371

    Cesta na vrchol bývá namáhavá a vysilující. Celý svůj svět si neseme na vlastních zádech, zabalený do malého uzlíku – batohu. Před cestou bývá přínosem sestavit si seznam, co všechno bude v horách potřeba. A pak škrtat a škrtat. To poradí většina horolezců. Je dobré, když je batoh, který na vrchol vláčíme, co nejlehčí.

    číst více

  • Až budu velký, chci dělat v „ejč ár“

    Kromě Až vyrostu, chci lézt ostatním do zadku! je zde další várka dětských snů zabalených do dospělé reality. Tentokrát se zaměřuje na svět agentur.


    číst více

  • Vyrostu a polezu druhým do zadku

    Povedená reklama na americký monster.com. Děti v ní říkají, co chtějí dělat, až vyrostou. Místo obvyklých dětských snů ovšem mluví o podivných věcech… i když možná pouze na první poslech… stačí se rozhlédnout okolo sebe… a zjistíte, že mluví o vás!

    číst více

  • Co si vybrat? Čepel nebo rukojeť?

    Co si vybrat? Čepel nebo rukojeť?

    Foto: kmevans

    Nůž slouží nejčastěji k řezání. Pokud chci, aby řezal ještě lépe, nabrousím ostří. Vcelku logické, ne? Co kdybych to ale zkusil jinak!? Co takhle vzít tu druhou, tupou část čepele a trochu ji přibrousit? Pravděpodobně by to šlo maličko hůř, ale s trochou vůle to musí jít. A co to zkusit s rukojetí?

    číst více

  • Co se slabými stránkami?

    Critters je vcelku zábavný americký horor o mimořádně žravých mimozemských nestvůrkách Critters. Schovávají se ve tmě a vzhledem ke své žravosti neustále vybíhají ze svých úkrytů za potravou. Žerou vše, co jim přijde do cesty. Škodí a zabíjejí.

    číst více

  • Máte talent?

    Máte talent?

    „Řízení talentů, boj o talenty, rozvoj talentu, nábor talentů,… jakoby se roztrhl pytel s termíny, které v sobě nesou slovo „talent“.

    číst více