Umění žít

19.díl seriálu Škola základ života pokračuje 8.mýtem (z deseti popsaných) naší kultury. Ten dnešní nám tvrdí, že ZÍTŘEK je to, co se počítá. DNEŠEK není důležitý, na přítomnost se můžeme zvesela vykašlat. Neměli bychom spočinout a jen tak být, jak bychom si tak často přáli. Naopak! Musíme neustále dřít, abychom mohli mít (víc, lepší, jiné,...), což nám naše kultura podsouvá jako smysl života. Pochopení tohoto mýtu nám může ukázat, jak hluboká je past, do které nakonec všichni padáme a kde se pak spolu plácáme.  
Na fotce v úvodu je břeh řeky Senegal v západoafrickém městě Kayes. Použil jsem ji jako jeden z obrazů zmiňované "pasti pokroku", kdy jednorázovost nahradila opakované použití, opravitelnost, využívání přírodních zdrojů a přinesla s sebou v historii nevídané množství odpadu a destrukce. Celý seriál najdete zde.  

Přátelé, zdravím! Jak víte, zítra/pozítří můžeme jít zase volit. Furt se mě někdo ptá, koho budu volit já. Napadlo mě odpovědět "veřejně" - do tohoto čísla "Zpráv ze života". Koho budu volit najdete až na samém konci. Pokud vás zajímá jen to, jděte na konec. Ostatní dovolte nejprve několik souvislostí (třeba to, kde se vzaly termíny "pravice" a "levice") a pár laických "optik", které mohou s orientací na aktuální CZ politické scéně, pomoct. Minulá čísla Zpráv naleznete zde. Pokud tyto Zprávy nedostáváte a chtěli byste, objednat si je můžete zde. 

V tomto blogu se podívejte na záznam z přednášky Peníze, nebo život?, verze '24 (video výše). V rámci povídání se snažím ukázat, jaký ideál života a peněz je nám předkládán propagandou konzumu vs. jaká je realita, následně vysvětluji, jak destruktivně v kapitalismu pracujeme a co s tím. 

V tomto blogu najdete video-záznam moji přednášky s tématem lokalizace z Košic 3.4.'24.

Toto je Peťo Glončák, mezi svými známý pod přezdívkou "tulák". 
Setkali jsme se na Brdárce, kde žije (zde).

Ve třináctém díle seriálu Škola základ života pokračujeme základy mytologie naší kultury tedy toho, co rodiče a zbytek dospělé společnosti učí své děti. Po mytologii svobodné vůle se dnes věnujeme dalšímu klíčovému opěrnému kamenu moderní konzumní společnosti, kterým je princip od-dělenosti. Ten nám nalhává, že naše mysl je oddělená od našich těl, jeden člověk je oddělený od druhého i od všeho ostatního živého a neživého v přírodě. Víra v to, že jsme "každý sám za sebe", patří (podobně jako mýtus svobodné vůle) k tomu hlavnímu, co nás dnes drží v šachu.  

Zdroj,  CC BY-SA 2.0 DEED

Noam Chomsky upozorňuje na to, že hlavním nástrojem udržení lidí v poslušnosti, je maximálně zúžit spektrum toho, o čem je ve společnosti možné debatovat. V tomto (povoleném) spektru je pak třeba následně, co nejvíce rozvířit debatu. Přesně to můžeme pozorovat všude okolo sebe: Putin/Rusko, Babiš, Hamás, komunismus, případně Irán, Čína,... - ty je možné bezedně kritizovat a do krve se hádat o to, kdo/co je větší zlo. Pokud byste ale chtěli kritizovat NATO, USA, Izrael, Ukrajinu, "Západ" nebo kapitalismus,... tak to pozor! Pokud byste se o to byť jen pokusili, ostatní se na vás sesypou jako na "konspirátora", "dezinformátora", "šiřitele cizích narativů", "cizího špiona", zrádce,... prostě nepřítele. 

V dvanáctém díle seriálu Škola základ života, který zde vychází (skoro) každý víkend se pouštíme do základů mytologie naší kultury. Dnes začínáme jedním z těch nejzákladnějších - mýtem o svobodné vůli, tedy o tom, že se rozhodujeme každý sám zcela svobodně, nezávisle na své okolí.   

Do tohoto blogu dávám odkazy na dvě poslední videa, které mi tento rok přinesl. Výše je jeden z nejmilejších rozhovorů v tomto roce - o mé cestě od narození k dnešku o (ne)fungování světa, o (ne)závislosti, (ne)radosti, o skutečných a proklamovaných hrozbách a o tom, kudy se z dnešního zmaru vydat dál.