Škola života, nebo servis pro firmy? (28. díl seriálu "Škola základ života")

01. 03. 2025, TOMÁŠ HAJZLER

28.díl seriálu Škola základ života se zaměřuje na to nejpodstatnější, a to jaký je smysl (základní) školy a vzdělávání dětí obecně.

Tento seriál vznikl proto, že žijeme v období, kdy čelíme několika existenčním krizím najednou. Pokud chceme změnit systém, který námi manipuluje do toho, abychom se stávali poslušnými konzumenty, dělníky a vojáky, systém, který nás rozděluje, ožebračuje, vyvolává války a devastuje přírodu, potřebujeme na prvním místě změnit to, jak vychováváme a vzděláváme naše děti. Seriál Škola základ života mapuje to, jak dnes k výchově a vzdělávání přistupujeme a ukazuje alternativy, které dnes již existují. 

___________________

Každá organizace, každý projekt, ba dokonce každý člověk má své proč, svůj důvod existence (třeba můj najdete zde).
(Základní) škola není výjimkou.

Příslibem školy bylo posledních zhruba sto let toto: tvrdá práce ve škole = dobré zaměstnání = dobrý život. Tento princip, který ve skutečnosti znamenal tvrdá práce ve škole = dobře placené zaměstnání = materiální jistoty a tedy dostatek radovánek, platil v USA do 70. let a v Evropě ještě o deset dvacet let déle. Jenže dnes čím dál tím více platí, že tvrdá práce ve škole = dobré známky, a to je vše. Korelace mezi výsledky ve škole a snadným nalezením dobře placeného zaměstnání jako trvalého zajištění obživy se velmi rychle vytrácí. Přímá spojitost mezi dobrými známkami a nalezením či vytvořením si naplňující a užitečné práce neexistovala nikdy. Dobré známky ve škole znamenají jediné: dobré známky.

Příslibem školy je: tvrdá práce ve škole = dobré známky = dobře placené zaměstnání = dobrý život. Bohužel spojitost mezi dobrými známkami a nalezením či vytvořením si naplňující a užitečné práce neexistovala nikdy. Dřina a dobré známky ve škole znamenají jediné: dřina a dobré známky.

Postupem času přibyl ještě jeden důležitý, byť skrytý, neproklamovaný cíl: v souvislosti s rozpadem tradičních velkých rodin se veřejné školství stalo postupně i veřejnou hlídací službou. Díky němu totiž mohou oba zaměstnaní rodiče pracovat mimo domov a firmy mají dál dostatek levné pracovní síly. 

Smysl školství nepatřil dlouho k tématům, o nichž by se v naší společnosti po roce 1989 vedla nějaká hluboká a vážná diskuse. Sem tam se hovořilo o kosmetických změnách v zaběhnutém systému, ale do podstaty se nezasahovalo. Nekladli jsme si otázku „proč?“, ale „jak?“ V důsledku všech změn, jimiž ve 21. století procházíme, se debata o smyslu sem tam objeví. Vždy ale utichne stejně rychle jako začala. Roste ale počet rodičů, kteří se ptají: má škola dětem pomáhat připravit se na život, nalézt a rozvinout vrozené nadání, adaptovat se na změny, zorientovat se v lidské společnosti, řešit konflikty, vyrovnávat se s utrpením? Nebo je úlohou školství nadále zajišťování lidských zdrojů pro firmy? Pokud ano, jak dlouho ještě? 

Je úlohou školy dětem pomáhat připravit se na život, nalézt a rozvinout vrozené nadání, adaptovat se na změny, zorientovat se v lidské společnosti, řešit konflikty, vyrovnávat se s utrpením,...? Nebo je úlohou školství nadále zajišťování lidských zdrojů pro firmy? 

Zkuste se zamyslet a říct, co je cílem školy, do které chodíte vy nebo vaše děti či vnoučata, případně jak funguje škola v místě vašeho bydliště. Když popíšu dva diametrálně odlišné přístupy, kterému je vaše škola blíž?

1. Pomáháme dětem objevit jejich přirozené nadání a žít v souladu se sebou samým i se svým okolím. Vedeme je k tomu, aby přebíraly iniciativu a stali se z nich výjimeční, samostatně myslící lidé, kteří budou navazovat blízké vztahy, spolupracovat s ostatními a také zpochybňovat současný stav věcí. Připravujeme děti na svět, ve kterém budou jedinou jistotou změny.

2. Vzděláváme poslušné zaměstnance, kteří se bez problémů podřídí formální autoritě. Naši absolventi jsou velmi dobří v dodržování instrukcí. Vedeme je k tomu, aby se stali řádnými členy naší dnešní společnosti a našli uplatnění na současném pracovním trhu.

I po dvou dekádách 21. století patří převážná většina státních základních škol v Česku spíše ke dvojce.

V debatě o smyslu školství se zatím v naší společnosti ozývají různé protichůdné hlasy. Jako příklad jednoho tábora uveďme volání českých dopravců po řidičích kamionů. Zdeněk Pikous ze Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia svého času říkal: „Platíme daně, tak proč nám stát nevychová řidiče? Chceme nový učební obor!“ Aby měli při vyjednávání s úředníky větší moc, spojili se automobiloví dopravci se železničními, leteckými a vodními dopravci. „Jako platforma zaměstnavatelů si nadiktujeme, kde chceme jaké pozice a jak vzdělané chceme absolventy,“ pokračuje pan Pikous. „Školský systém by na to měl reagovat, přizpůsobit našemu zadání osnovy.“ Otto Daněk, šéf náchodského výrobce elektromotorů ATLAS, se v únoru 2017 zlobil na stát, že nijak nereguluje „všechny ty zbytečné humanitní obory“, když on a mnozí další zaměstnavatelé nedokážou sehnat zaměstnance s technickým vzděláním. „Těch humanistů máme prostě příliš mnoho. K čemu je nám geolog, který někde v Egyptě hrabe z písku kosti? Ten nás živit nebude,“ zlobí se Daněk. „Živí nás průmysl, takže bychom měli podporovat ty obory, které si žádá průmysl.“ Mirjam Friedová, tehdejší děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, si v roce 2017 stěžovala: „Ano, slyšíme to pořád dokola, že jsme příživníci, kteří pěstují někoho, koho společnost nepotřebuje.“

Ať se nám to líbí nebo ne, smysl české (státní základní) školy je v roce 2025 dvojí: 1) výchova poslušných zaměstnanců, snadno manipulovatelných konzumentů a voličů a 2) hlídací služba pro děti zaměstnanců.  

Od rodičů, neziskovek, pedagogů, psychologů, filozofů, vědců a koneckonců také od samotných dětí je však stále hlasitěji slyšet, že doba, kdy škola chrlila ozubená kolečka pro kola armády a průmyslu, je prostě pryč. „Škola by měla připravovat na budoucnost.A jediné, co víme o budoucnosti, je to, že to bude jedna velká změna. Proto to hlavní, na co děti připravujeme, je to, jak se vyrovnat se změnou,“ říká například zakladatel sítě alternativních Scio škol Ondřej Šteffl.

Tolik ke smyslu těch devíti let odnětí svobody na základě věku, který je povinná školní docházka. Čím lépe si ho přiznáme, tím snažší je pochopit vše ostatní, co se ve škole děje. Bez pochopení a redefinice smyslu nemáme šanci školu změnit. O dalších detailech našeho školního systému v dalším dílu. 

____________

Všechny díly najdete zde: Škola základ života.
Seriál vzniká úpravou textů dvou kapitol (výchova a vzdělávání) z knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti.

Výchovu dětí nezměníme, pokud se současně nezačneme uzdravovat z generačních traumat, které si předáváme z generace na generaci. Obrovskou nadějí je pro mě to, že se to již děje - alespoň soudě podle toho, že našimi nejprodávanějšími tituly jsou Respektovat a být respektován (téma výchovy) a všechny knihy od Gabora Matého (téma traumatu). 

Kromě výše jmenovaných šíříme k tématu tohoto seriálu, přes Peoplecomm, další knihy: Vzdělávání bez školy, Vůdce smečky: Láskyplné vedení v rodině nebo Summerhill. 

Podobně, jako vzniká tento seriál věnovaný prvním letům života, vznikl i seriál o tom, jak jak funguje firma, jak jsme se v podnikání dostali tam, kde jsme dnes a v čem všem ovlivňuje byznys naše životy. Jmenuje se Byznys 101 a má 69 dílů. Co je mi známo, je to nejkomplexněji zpracované téma fungování byznysu v naší mateřštině. 

__________________

Zůstaňme v kontaktu: Zprávy ze života
Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.

V případě, že čerpáte z mé práce a cítili byste potřebu "vyrovnat energie" - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Díky.