Proč neděláme, co nás baví?

Snimek obrazovky 2015-10-27 v 15.24.20

Představte si, že by Phillip Morris spustil reklamní kampaň, jejímž ústředním motivem by byla otázka: "Proč kouření zabije téměř polovinu všech kuřáků? (zdroj: WHO). Absurdní? Mým uším zní podobně absurdně otázka "Proč jsme zapomněli dělat to, co nás baví?" z dílny jobs.cz. Příliš drsné srovnání? Možná. Zkusím vysvětlit.

Nejprve můj pohled na to, proč 8 - 9 lidí z deseti nebaví to, čemu se profesně věnují. No prostě proto, že jsme lidé. A jako lidé máme v sobě za milióny let evoluce určitou podstatu. Ve vztahu k tomu, čemu říkáme práce jsou to především následující tři potřeby:

1) Trávit čas s těmi, kteří věří v to, v co věříme i my. Vrána k v vráně sedá. Potřeba bezpečí, tedy i vedení.

2) Věnovat se výhradně tomu, v čem vidíme smysl. Tepre tehdy chceme. Teprve tehdy se zapíná vnitřní pohon. Teprve potom nás něco může "bavit".

3) Spolu-rozhodovat o tom, co, kdy, kde, jak, s kým budeme dělat.

Žádná velká věda, jen elementární biologie. Problém je v tom, že většina lidí ve velkém byznysu studovala ČVUT, VŠE (či jinou ekonomickou fakultu) nebo práva. O biologii tak moc neví. Na lidi proto nahlížejí až příliš často jako na kolečka, čísla nebo na paragrafy. Navíc žijeme v systému, který velí, že cílem dne je maximalizace zisku pro vlastníky. To tuto optiku ještě posiluje. Tím navíc vzniklo nespočet zbytečné práce (viz např. milý text "Ten zase dělá to a ten zas tohle" od Péti Kruntorádové), která nikomu neprospívá, mnohdy doslova ubližuje, škodí a ničí. Podívejte se třeba na jobs.cz na všechny ty "junior", "senior manažery" nebo v krámech na ty nebezpečné šmejdy, plejádu naprosto zbytečných věcí, všechny ty zadlužovací "finanční služby", větší část reklamy,...

Zkuste si  na škále 1 (min)-5 (max) ohodnotit to, jak je vaše práce pro druhé opravdu užitečná - jak druhým prokazatelně zlepšuje jejich život. Čím menší skóre získáte, tím méně vás práce baví.

Nyní k tomu, krapet drsnému, srovnání jobs.cz s cigaretovými zabijáky. Podívejte se na následující slogany z jobs.cz. Vidíte mezi nimi něco, co by hovořilo o hodnotách (potřeba 1), vyšším smyslu (potřeba 2) či autonomii (potřeba 3)? Probrouzdejte si nabídku "džobů" na pracovních servrech. Vidíte něco, co by stavělo na biologii? Já tápu.

Moderní "benefity" (eufemismus pro české slovo "úplatky"). Koho, sakra může bavit práce pro "benefity"? Jsme lidi a jako lidi chceme tvořit. Něco smysluplnného, se svým kmenem. Ne dělat zbytečné věci, které škodí výměnou za úplatky, za které si teprve potom máme koupit to, co nás baví. Mimochodem, kdy si to vlastně máme kupovat, když furt pracujeme, rozuměj vyděláváme..?. Mimochodem všimli jste si? Práci jsme odsoudili na vydělávání. A to je naší lidské podstatě naprosto cizí.

Snimek obrazovky 2015-11-14 v 15.49.26

Přečtěte si pozorně ty dva vysvětlující řádky níže. A já se ptám: Koho by bavilo "odejít o chlup dřív" nebo "občas nemuset dorazit vůbec". Copak si v jobs.cz a v oněch firmách, které se na jobs.cz nabízí se všemi těmi báječnými pozicemi nevšimli, jak moc se práce mění? Tj. třeba toho, že práce už není to, kam se chodí, ale to co se dělá?

Snimek obrazovky 2015-11-14 v 15.49.13

Pěknej slogan, ale je za tou líbivostí na jobs.cz i nějaká skutečnost? Pokud ano, kolik jí tam je? Jako maku nebo jako šafránu?

Snimek obrazovky 2015-11-14 v 15.48.33

Fakt je ten, že přes překotné tempo změn firma dneška funguje na naprosto stejných principech jako Fordovy závody v roce 1920. Pár technologických vychytávek navíc, ale management, organizace se nezměnily (hezky o tom mluví G.Hamel)." width="560" height="315" frameborder="0" allowfullscreen> Lidi jsou tu furt šroubky. Lidské zdroje. Mrkněte na nabídky práce: jeden šroubek vedle druhého: vedoucí prodeje, elektrikář, nákupčí, zástup zmiňovaných juniorů a seniorů, call centra... šroubek A, šroubek B, šroubek C. O hodnotách, kultuře ani slovo. (Potřeba 1). Jako výlet do budoucnosti na toto téma působí nedávno spuštěný projekt Cocumy. Skondr a jeho parta pochopili, že bez lásky to nepůjde, a že sdílené hodnoty jsou to, co nás k sobě přitahuje silněji než žárovka přitahuje můry.

Všimli jste si, že "práce" už není to, kam se chodí, ale to co se dělá?

Vyšší smysl (potřeba 2)? Je tu někdo, kdo vidí nějaký smysl v non-stop množení peněz pro nějaké anonymní vlastníky? ...v non-stop zadlužování lidí, v prodeji šmejdů, ve vyplňování tupých korporátních tabulek? Je? Jste tu?

Ptal jsem se nedávno na jednom workshopu patnácti lidi, jak užitečná je jejich práce - na škále 1-5 (1- zcela neužitečná, 5-zcela užitečná). Byla to větší IT korporace. Průměrná známka? Dvojka. Jak už jsem psal - přiznejme si to: Většina práce je na hovno.

Přiznejme si to: Většina práce je dnes na hovno.

Autonomie? (potřeba 3). Jak napsal před časem můj známý Robert Vlach: Svobodné firmy (demokratické společnosti) mají "nízké zastoupení na volném trhu, protože jsou relativně méně efektivní než jejich konkurence" (zde). Robert, jako zástupce většinového náhledu na život, dává mezi řádky též část odpovědi na to proč jsme na tom s prací tak, jak jsme.

Už chápete, proč jsme zapomněli dělat to, co nás baví?

A proč mi ta úvodní otázka z úst jobs.cz zní tak absurdně? Protože jobs.cz pomáhá hledat šroubky šroubkárnám, ne smysluplnnou práci lidem. A já se ptám, proč se pak ptají lidí na lidi. Nerozumí biologii? Nezamysleli se? Vymýšlela to pro ně nějaká "kreativní agentura"? Vydělávají na hypotéky? Nebo je to prostě jen další oblíbený marketingový trik "jak se odlišit od tzv. konkurence". Co myslíte?

P.S.: Pokud chcete dostávat info o zprávách zde na blogu, nechte na sebe kontakt: přihlášení k newsletteru. Jarní workshopy: Tvrdě, kamarádsky, nebo jinak? 11.-12.4. 2016 a Najděte svůj důlek 18.-20.4.2016.