Mistr a žák

20. 12. 2007, TOMÁŠ HAJZLER

Foto: @T

Dva muži sedí u jezírka s vodopádem. Přou se, zda je možné vylést po stěně vodopádu až na vrchol. Mistr a žák. Mistr říká, že je to možné a chce slib, že pokud to dokáže on, vydá se nahoru i žák. Mistr se vydá na cestu.

Přesto, že je vidět, jak postupuje vzhůru, clona z vody zakrývá pohled tak, že není vidět, kam Mistr klade ruce a nohy dokud nevyleze na vrchol. Žák ho následuje, protože ví, že stěnu lze slézt, ale neví přesně jak.

Žák nemůže napodobovat kroky svého Mistra. Každý z nich má totiž svůj pohled na život. Každý má svoji vlastní cestu, svůj způsob, jak se vyrovnávat s překážkami. V tom se můžeme učit od dětí, které se stále ptají proč, i když ví, že jim rodič (mistr) radí dobře. A i když dítěti řeknete, jak se kreslí dům, pustí se svojí vlastní cestou. Jeho dům se nepodobá vašemu.

Učit, znamená ukazovat, že je něco možné. To dělají mistři pro nás žáky. Naučit se, znamená ověřit si to na vlastní kůži. To děláme my, sami pro sebe.