Je dítě člověk? (30. díl seriálu "Škola základ života")

14. 03. 2025, TOMÁŠ HAJZLER

30.díl seriálu Škola základ života má ambici vyjasnit to, možná nejdůležitější: a to, že dítě je člověk.

Tento seriál vznikl proto, že žijeme v období, kdy čelíme několika existenčním krizím najednou. Pokud chceme změnit systém, který námi manipuluje do toho, abychom se stávali poslušnými konzumenty, dělníky a vojáky, systém, který nás rozděluje, ožebračuje, vyvolává války a devastuje přírodu, potřebujeme na prvním místě změnit to, jak vychováváme a vzděláváme naše děti. Seriál Škola základ života mapuje to, jak dnes k výchově a vzdělávání přistupujeme a ukazuje alternativy, které dnes již existují. 

___________________

Škola je pouze jedním z míst, kde je možné se vzdělávat. Ať již probíhá ve škole nebo „za školou“, prvořadé je, aby smyslem vzdělání bylo nalezení a rozvinutí vrozeného nadání každého dítěte. 

Lidé ze spolku Svoboda učení ve svém Manifestu píší: „Dítě je člověk. Člověk je zvídavý. Neustále se učí. Učení je přirozenou součástí života. Ve snaze pochopit svět a řešit reálné problémy je každý z nás aktivní sám a od narození. Komunikovat se světem a druhými lidmi se učíme nejlépe nápodobou, hrou, neustálým překonáváním překážek, děláním mnoha chyb a možností zažít důsledky svých činů.“

Jako by popisovali to, čemu se podivuji při cestách do zemí globálního Jihu, kde se tříletá holčička už dokáže postarat o svou ani ne roční sestru a sedmiletá dívenka zastane valnou většinu domácích prací. Chlapci ve stejném věku zvládnou řadu mužských úkonů a je to pro ně naprosto přirozené. 

V našich končinách tomu tak nebývá. Například u nás ve škole si sedmáci a osmáci (tj. třináctileté a čtrnáctileté děti) v rámci osnov sami vaří (zde nebo zde). Běžně se stává, že na začátku sedmé třídy neumějí někteří zacházet s nožem (chytí ho třeba tak, že krájí tupou stranou) ani s troubou (otevírají ji tak, že se při tom lehce spálí, protože jim nedojde, že je uvnitř horký vzduch). Mnozí z nich totiž drží ostrý nůž, otevírají troubu či myjí nádobí poprvé v životě. Pokud bychom na děti nahlíželi jako na plnohodnotné lidi, kteří jen na určité oblasti života nejsou ještě zcela připraveni, velmi pravděpodobně bychom je doma od malá vedli k (domácím) pracím a zároveň bychom museli kompletně přehodnotit koncept povinné školní docházky, stejně jako celý systém nadřízenosti dospělých nad podřízenými dětmi. To se už také v našem západním světě v mnoha zmiňovaných alternativních vzdělávacích proudech děje. V Summerhillu a Sudbury má při hlasování hlas dítěte stejnou váhu jako hlas dospělého. A dítě také nese plnou zodpovědnost za to, co dělá, co, jak, kdy a s kým se učí. Dětem, které do těchto škol nastoupí rovnou od začátku, to nedělá potíže. Děti, které mají za sebou zkušenost s tradiční školou, tedy vnějšně řízeným učením, trvá déle, než tuto svou zodpovědnost opět naleznou – ze začátku se chovají typicky únikově a snaží se vyhnout čemukoliv, co jim připomíná učení či práci.

Abych byl správně pochopen – nevolám v žádném případě po tom, abychom na děti nahrnuli domácí práce a přenesli na ně péči o mladší sourozence. Na Samoi jsem si všiml, že dětství je tam zatraceně krátké a že se děti brzy stávají skoro až otroky dospělých, na které se houkne a čeká se, že začnou kmitat. Mám ovšem pocit, že my v našem světě jsme hupsli do druhého extrému, tedy že mnozí dospělí se stali otroky svých dětí. Zkrátka jako u všeho i zde platí: všeho s mírou. Snažím se říct, že dítě se od dospělého odlišuje jen v tom, že na něco ještě nemá kompetence a že by se mělo podílet na chodu domácnosti a také (spolu)rozhodovat o tom, k čemu už kompetence má. 

Takže ať si také rozhoduje o tom, v čem a jak se bude vzdělávat.

____________

Všechny díly najdete zde: Škola základ života.
Seriál vzniká úpravou textů dvou kapitol (výchova a vzdělávání) z knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti.

Výchovu dětí nezměníme, pokud se současně nezačneme uzdravovat z generačních traumat, které si předáváme z generace na generaci. Obrovskou nadějí je pro mě to, že se to již děje - alespoň soudě podle toho, že našimi nejprodávanějšími tituly jsou Respektovat a být respektován (téma výchovy) a všechny knihy od Gabora Matého (téma traumatu). 

Kromě výše jmenovaných šíříme k tématu tohoto seriálu, přes Peoplecomm, další knihy: Vzdělávání bez školy, Vůdce smečky: Láskyplné vedení v rodině nebo Summerhill. 

Podobně, jako vzniká tento seriál věnovaný prvním letům života, vznikl i seriál o tom, jak jak funguje firma, jak jsme se v podnikání dostali tam, kde jsme dnes a v čem všem ovlivňuje byznys naše životy. Jmenuje se Byznys 101 a má 69 dílů. Co je mi známo, je to nejkomplexněji zpracované téma fungování byznysu v naší mateřštině. 

P.S.: Toto jsem dnes napsal na asociální sítě k nové důležité knížce, kterou jsme k tématu přirozeného vzdělávání dětí začali šířit: Pedagogika matky přírody

Homo Sapiens nežil nikdy ve své historii v tak nepři-rozeném prostředí jako žije dnes. 

Psychické i řada fyzických onemocnění, agrese a všudypřítomná destrukce,... jsou pak jen přirozenou reakcí na ne-přirozené prostředí. 

Všechno to začíná tím, jak vychováváme děti a klíčové je i to, jak děti vzděláváme. 

Žijeme v době, kdy si můžeme stále jasněji všimnout toho, že pokud nám jako dětem bylo vzdělání nařízeno, v dospělosti pak preferujeme lídry, kteří nám nařizují a kterým se my podřizujeme (politici, šéfové, partneři, firmy...).

Absolventi nařízeného vzdělávacího systému nedokáží rozlišit propagandu/marketing od skutečnosti, válku považují za mír a materiální věci jsou pro ně víc než dýchatelný vzduch, pitelná voda a klima, které umožňuje život. 

Chceme-li jednou žít v době, kdy nám nebudou vládnout diktátoři, oligarchové a/nebo marketingem vytvoření "rádoby demokraté", kdy nebudou války, kdy nebudeme uvěznění v krysí závodění vydělávání na život, kdy si pod sebou nebudeme řezat větev a kdy budeme zase zdraví,... potřebujeme dětem přestat nařizovat, jak se mají vzdělávat. 

Vzdělávání musí být SEBE-ŘÍZENÉ - tj. dětem musí být ponechána svoboda nechat se vést vlastní vášní, vlastním talentem a svými zájmy (ne vykonávat tupé povinnosti stanovené traumatizovanými dospělými státními úředníky).

__________________