Hlavní úlohou nás běžných lidí je pochopit rozdíl mezi skutečností a mezi příběhy, které jsou nám vyprávěny.

Školka, škola, odborná škola, vyšší škola atd.
Kdo je dobrý, kdo to dělá dobře, kdo špatně, kdo to neumí, kdo to dělá skvěle.
Je na vině učitel, rodič, žák?
Kdo?

číst více

Už na více místech jsem četl, že smyslem života je přijít mu na kloub. Prostě nakoumat ho a pochopit, jak ho žít svobodně a zároveň zodpovědně. Ve stáří pak toto moudro předat mladším a v konečném důsledku se jako druh posunout ve vývoji dál.

číst více

Než se pustíte to následujících řádků, z důvodu vyjasnění pojmů doporučuji Krysí závod. Běžíte ho také?

Moji rodiče se narodili v roce 1948 a 1949. Prarodiče v letech 1921–1928. Praprarodiče potom mezi lety 1895–1905. Praděda Hajzler byl pekař, prababička služka. Praděda Jelínek kotlář, prababička hospodyně.

číst více

Nadchla mě Jakubova Zpověď workoholika z března tohoto roku. Svojí formou a otevřeností. Došlo mi na tom, že jsem ještě nikdy nebyl u zpovědi. A protože jsem člověk, který se při konverzaci spíše zajímá, tak mě vlastně ještě ani nikdo nikde jinde pořádně nevyzpovídal. Na Kubově příkladu mi došlo, že se „z toho“ člověk může i vypsat (nebo taky vyspat :-)), a že to může být podobně objevné.

číst více

Díky Honzovi Burskému za rámcový překlad! Je to vtipný i hluboký najednou. 

číst více

Je 5:10. Nádherné červencové ráno (pozn.: zhruba před třemi týdny). Já sedím před domem naší babičky na Slapech, piju kafe a píšu. Nevím, jestli to máte taky, ale v létě se někdy budím dřív. Ptáci začínají řvát okolo čtvrté a slunce se klube kousek potom. Obvykle se snažím znovu zabrat. Někdy to vyjde, ale dnes to nešlo. A tak jsem se sebral a vylezl ven.

číst více

Z téhle studie jsem si před lety sedl na zadek. Vědci vzali skupinu žen, dali jim dotazník, do kterého propašovali otázku: „Jak jste spokojená se svým fyzickým vzhledem?“ Pak jim pustili zhruba patnáctiminutovou přehlídku plnou krásných modelek. Po zhlédnutí dostali další dotazník, opět se stejnou otázkou: „Jak jste spokojená se svým fyzickým vzhledem?“

číst více

Narazil jsem na to v jedné knížce. Nabitá bouchačka. Vlastníme ji všichni, kdo máme společností danou moc nad jinými lidmi. Tedy především rodiče, šéfové, učitelé, lékaři, státní úředníci a další tzv. „výše postavení.“ Někteří ji mají v šuplíku, jiní u pasu, mnozí jí bohužel drží v ruce.

číst více

Pokud jste se někdy potápěli s přístroji, víte, že máte pro pobyt pod hladinou omezený čas. S průměrnou lahví je to nejčastěji 1–1,5 hodiny. To, jestli se budete muset vynořit za padesát minut, nebo za dvě hodiny, však záleží na mnoha okolnostech. Jak hluboko se ponoříte, jak silný je proud, ale hlavně, jak moc a s jakou silou plavete. Tj. pokud se honíte, chcete toho stihnout co nejvíc, nebo se z jakéhokoli důvodu nervujete, dýcháte rychleji a více. A vzduch, který máte na zádech, tak spotřebujete dříve. V konečném důsledku tak máte méně času. Způsob, jakým se potápíte, tak zcela zásadně ovlivňuje to, jak dlouho můžete zůstat pod hladinou.

číst více

Stanování s peřinou

Milujeme léto, milujeme tu nedostižnou vůni řek a říček, rybníku a jezer. Milujeme oheň, milujeme spát venku a poslouchat šepotu listí. Milujeme, když nás ptactvo budí a vítá do nového rána, našeho rána, našeho úžasného rána v přírodě.

číst více