Hlavní úlohou nás běžných lidí je pochopit rozdíl mezi skutečností a mezi příběhy, které jsou nám vyprávěny.

Rozhodl jsem se, že letos vyzkouším několik nových věcí. Jednou z nich je zkusit učit na vysoké škole. V prvním kole na české, pak někde ve světě. Dnes jsem absolvoval svou první přednášku (dálkové studium – proto v neděli). A nadchlo mě to. Těšil jsem se tam hlavně proto, že se ve škole spolu–líhnou naše pracovní návyky, a také proto že povinná školní docházka se na střední, vysoké a později v profesním životě transformuje do dalších povinností a nekonečného kolotoče musení, který je už ze své podstaty úplně špatně (= zcela zbytečně omezuje lidskou svobodu). Moje vystoupení bylo o tom, jak se přestat snažit to „daleko dotáhnout“ a začít se bavit u toho, co děláme. Byl jsem zvědavý na to, jak moc ty studenty baví, co studují.

číst více

Davida jsem potkal před lety na jednom z našich seminářů. Ze sympatického, nenápadného chlapíka se vyklubal člověk s fascinujícím koníčkem. Baví ho lézt na osmitisícovky, které v poslední době dokonce sjíždí na lyžích. Následující úvahu napsal po jednom ze svých himalájských návratů. A protože svoboda v práci stojí především na schopnosti vést sebe sama, ten text sem více než patří. (pozn. Tomáš Hajzler)

číst více

Do dnešního blogu jsem vytáhl něco, co mě zkraje roku vcelku dostalo. Týká se to svobody, strachu a hlavně našeho vztahu k moci a autoritě. Hlavně mi na tom došla podstata tzv. „Indexu strachu z autority“.

číst více

Chodím momentálně kolem bilboardů, které jsou plné fotek našich politiků a roztodivných rádoby vtipných sloganů. A protože politika na úrovni státu má s tou firemní mnoho podobného, už léta chování politiků zkoumám. Co se týče současných předvolebních radovánek, zkusil jsem pro paralely sáhnout do živočišné říše. Zejména život primátů nabízí zajímavá přirovnání.

číst více

Chovej se normálně. Najdi si konečně nějakou normální práci. Čti nějaké normální knížky. Proč nejíš normální jídla? Proč nesleduješ nějaké normální pořady? Proč se nestravuješ normálně jako ostatní? Proč nemáš normální kamarády? Proč si nemůžeš najít normální přítelkyni? Proč neposloucháš nějakou normální muziku? Proč utrácíš za zbytečnosti a nekoupíš si něco normálního? Dítě bys měl vychovávat normálně, jinak bude mít problémy.

číst více

Říká se, že odpovědi zavírají, zatímco otázky otevírají. Otázky potřebujeme, pokud chceme samostatně myslet a vyrazit vlastní cestou. Svatka si kdysi dávno v jednom komentáři posteskla, že by potřebovala otázky. Já jsem na tom stejně. Mám jich zoufale málo.

číst více

Proč má většina náboženských a filozofických tradic svou danou sadu chování, kterého je třeba se vyvarovat? Důvodů je asi víc. Hlavním smyslem bude ale nejspíš upozornit na scestí, na něž nás mohou dovést čtyři „stvůry“, které v každém z nás přežívají – ego, závist, chamtivost a ambice. Výzkumy moderní psychologie potvrzují, co věděli už dávní filozofové a co (řekl bych) tuší většina z nás. Existují zákoutí lidské duše, která jsou temnější než nejtemnější noc.

číst více

Tedy to vám povím, kolik já už se toho naučil z pohádek. Co máme Valérku a já to s ní čtu nebo sleduju, nestačím se divit, co všechno v tom člověk objeví. Namátkou pár příkladů – autoritativní styl slečny Kasandry ve Včelce Máje, Kurz slušného chování v Machovi a Šebestové nebo Atrejova cesta za Sandonorikem v Nekonečném příběhu… Geniální věci. Minulý týden jsme se spolu dívali na Lvího krále, kde mě nadchla následující scéna.

číst více

Kamarád mi vyprávěl příhodu, která se stala u nich na vesnici. Pojednává o odpadcích, ale ve své podstatě o motivaci.

Všiml si totiž, že při pravidelném svozu odpadu má většina obyvatel kromě plné popelnice i hromádku (někdy i pořádnou hromadu) na zemi. Udivilo ho, že sousedčinu hromádku popeláři společně s popelnicí odvážejí, zatímco v jeho případě pouze vysypou popelnici. Rozhodl se to tedy blíže prozkoumat.

číst více

Dlouho jsem se chystal sednout a popsat, kde všude v životě se setkáváme s teorií rozbitého okna. Pro oblast vedení lidí (nebo třeba i výchovy dětí či výcvik psů) je to naprosto základní koncept. Pro život v práci, kdy od někoho něco stále potřebujeme, je to alfou a omegou úspěšného fungování. Možná jste o ní četli v Bodu Zlomu od Malcolma Gladwella, kde psal o metru v New Yorku!? Nepochopení tohoto fenoménu vede k obrovským problémům. O to víc jsem se zaradoval, když jsem narazil na povedený článek na toto téma z pera Matouše Lázňovského, který vyšel před časem v lidovkách.

číst více