Moc a autorita

Foto: hkvam

„Děti, to jsou naši noví žáci, Petra a Tomáš. Budou se tu s námi dnes učit český jazyk. Rozdělte se do skupin, vezměte si pomůcky a pusťte se do práce.“

číst více

Foto: Soul101

Lidstvo se odpradávna (na většině míst naší planety) organizovalo pyramidálně. Na vrcholu stál náčelník, král, vůdce, generál, velitel. Pod ním pak byla řada stupínků, které vedly od vrcholu až na zem. Čím výše (a tedy blíže vůdci), tím větší moc, možnosti, odměna a úcta ostatních. Čím níže, tím menší odměna, více povinností, často i opovržení.

číst více

Již léta pracuji na tom, abych k lidem výše i níže postaveným dokázal přistupovat se stejnou lehkostí. Bohužel se mi z hlavy nedaří dostat tu podivnou nervozitu a úctu z lidí v bílém plášti, v uniformě či v drahém obleku. Štve mě to. Proč bych měl uctívat někoho pouze proto, že je ředitel, nositel mezinárodních cen, nebo proto, že napsal populární knihu?

číst více

Foto: Alan Segre

Na vlastní kůži jsem si osahal dvě zásadní negativa současného uspořádání společnosti (a tedy byznysu, škol nebo rodiny). Zaprvé věříme v to, že je lepší to tzv. daleko dotáhnout spíše než dělat, co nás baví. A tak se bezhlavě snažíme tahat, až je většina z nás „utahaná“ nebo také „vyflusaná“. Kromě toho se většina lidských skupin i dnes organizuje pyramidálně. Tj., ti „nahoře“ mají větší moc než ti „dole“. Je tedy normální se k těm „dole“ chovat jinak než k těm nad námi. A jinak znamená zpravidla hůře. Já chci v tomto článku mluvit o flusání těch nahoře na ty dole.

číst více

Foto: suzysputnik

Role muže i ženy byla vždy jasná. S výjimkou několika málo míst na této planetě vládl vždy muž. Jeho zodpovědností bylo zajistit obživu a ochránit svůj kmen či rodinu. Žena se starala o zbytek – o stravu, o chod domácnosti, o děti… Tak to bylo u mých pra-prarodičů, prarodičů a částečně i u rodičů.

Dnes jakoby bylo všechno jinak.

číst více

Zloděje a zabijáky nemáme rádi. Jedinou výjimkou je film. Tam je milujeme. Alespoň soudě podle úspěšnosti těch se zabijácko-zlodějskou tematikou.

číst více

Foto: Kalle Kniivilä

O Ruhnamě jste možná slyšeli. Jedná se o dílo, které v roce 2001 sepsal tehdejší vládce středoasijského Turkmenistánu Saparmurat Nijazov. Jedná se o směs myšlenek, názorů, veršů, historických příběhů jejichž smyslem je dát řád chodu turkmenské společnosti. Od svého vydání se kniha dostala nejdříve do škol a knihoven. Dnes na ní, v Turkmenistánu, narazíte na každém kroku.

číst více

Foto: pedrosimoes7

„Koučing je partnerství, jehož posláním je definování konkrétního cíle a vytvoření struktury, podpory a optimálního motivačního prostředí za účelem dosažení tohoto vytčeného cíle.“ (Zdroj: Koučing centrum)

„Mentoring je metoda, která funguje na principu rozvíjení méně zkušených jednotlivců, např. nových kolegů (mentorovaných), osobami zkušenými (mentory).“ (Zdroj: Business link)

číst více

Foto: merve toprak

V jednom z březnových čísel MF Dnes jsem si s hrůzou prohlédl celostránkový článek s názvem: „Surfujete v práci? Pozor! Šéf se dívá.“ Ve zkratce šlo o analýzu využívání pracovního internetu k nepracovním věcem. Dočetl jsem se například, že Dopravní podnik hlavního města Prahy, Městský úřad v Rokycanech a dalších několik zejména státních institucí propustilo své zaměstnance za to, že využili internet k jiným než pracovním věcem.

číst více

Foto: ste peg

Cizinci žijící v naší zemi jsou nevyčerpatelnou studnicí názorů na nás Čechy. Názorů, nad kterými můžeme mávnout rukou nebo se nad nimi zamyslet. Zde je jeden, který stojí za zamyšlení.  Naše kamarádka Larisa, původem Bulharka, žije v ČR bezmála dvacet let. Její kritický pohled nutí k zamyšlení o tom, jací jsme. Slova, která volí (přestože hovoří plynně česky) dodávají příběhům zvláštní nádech. Před časem pronesla větu, která se mi vryla do paměti: „Mám pocit, že každý Čech dostal už někdy v životě nakládačku.“

číst více