Zprávy ze života #66: Absťák

Zde jsou Zprávy ze života #66, v kterém píši o jednom seriálu, který mě vcelku dostal. 
Minulá čísla Zpráv naleznete zde. Pokud moje Zprávy nedostáváte a chtěli byste, objednejte si je zde

Ahoj přátelé, 

Nemohli jsme se teď pár večerů odtrhnout od osmi-dílného seriálu Dopesick. Tvůrce používá dva pod-titulky. První je “Příběh toho, jak se Amerika stala závislá na lži” a druhý "Díleři, doktoři a farmaceutická firma, která udělala Ameriku závislou". Jedná se o hraný film rozdělený do osmi dílů, který ovšem můžete sledovat i jako dokument v případě, že chcete nahlédnout do zákulisí toho, co možná znáte pod termínem americká opioidová krize. Díl od dílu tu nepřestáváte žasnout nad tím, jak se farmaceutické firmě Purdue dařilo vydělávat miliardy, zatímco lidé umírali po tisícovkách a rozpadaly se celé komunity. 

Jak se to stalo? V kostce se jim podařilo "zařídit", že američtí lékaři začali předepisovat vysoce závislostní opiát (ve stále vyšších dávkách) i na marginální bolesti, např. hlavy nebo po trhání osmiček. 

Je to jeden z těch filmových počinů z poslední doby, které poodkrývají to, co má zůstat utajeno a co nám, běžným smrtelníkům, pomůže pochopit, jak svět opravdu funguje. Tvůrcům se do seriálu podařilo vměstnat většinu základních neveřejných strategií a technik, které dnes korporace používají k tomu, aby maximálně zvýšily naši závislost na jejich věcech a službách, které nejenom, že většinou nepotřebujeme, ale které ničí naše životy, mír a planetu. O mnoha těchto technikách jsem psal ve své knize Dobrý život ve stínu konzumní společnosti, online jsou k přečtení v seriálu Byznys 101, který píšu na blogu Slušné firmy (konkrétně díl 25-50).

V seriálu je mistrně znázorněno propojení s politkou a schvalovacími orgány, kupování si politiků, úředníků a lékařů, placení vědců, psaní falešných vědeckých studií, pořádání pseudo-vědeckých seminářů, fenomén zištné firemní filantropie, manipulativní, zkreslené prezentace výsledků a dopadů na lidské zdraví, obecně lživý marketing, vnitrofiremní politika, trvalý tlak na výkon, ekonomický růst a zisk, vyhrožování těm, kteří nechtějí Oxycontin (tak se ten jejich opioidový "lék" jmenuje) prodávat nebo předepisovat. 

V seriálu nahlédnete detailně jednak do Purdue, do rodiny Sacklerových, kteří firmu vlastní a řídí, detailně do jedné postižené komunity, do života místního lékaře a jeho pacientů (z nichž se mnozí stanou závislými a řada jich na Oxycontin zemře), pak také do DEA (Drug Enforcement Administration) a do kanceláře jednoho regionálního prokurátora. V DEA a u prokurátora pak sledujeme od začátku až do konce osudy čtyř lidí, kteří zasvětili desetiletí tomu, aby o Oxycontinu, Purdue a Sacklerových řekli ostatním pravdu. Situace je vážná, lidé umírají po tisících, zatímco Purdue hlásí rekordní zisky. Tvůrcům se tu podařilo mistrně zobrazit kontrast luxusu a hojnosti rodiny Sacklerových a vedle toho zmaru běžných lidí snášejících epidemii. Je tu řada scén jako vystřižených z knih nebo přednášek Gabora Matého. Chce se vám brečet nebo jít někde protestovat. 

Situace se zhoršuje, k odboji se proto přidávají další a další lidé... pozůstalí obětí, lékaři, aktivisté. Tenhle úhel filmu je též velmi zajímavý - do detailu tu můžeme pozorovat "archetyp zástupce obyčejných lidí" (zprvu úřednice z DEA a dva okresní prokurátoři, následně další lidé) "bojovníka za spravedlnost, aktivisty, Davida vystupujícího proti Goliášovi". Je zde dobře vidět, jaký dopad má často aktivismus na osobní životy a zdraví aktivistů. 

Seriál začíná v roce 1996, před uvedením prvního Oxycontinu. Ze všeho nejvíc fascinující je, jak to všechno dopadlo. To nebudu prozrazovat, ale velmi doporučuji - po shlédnutí - dohledat, co se stalo s Purdue, Oxycontinem a hlavně s jednotlivými členy Sacklerovic rodiny (např. zde). Sacklerovic rodinka si vysloužila nejednu nehezkou nálepku, např. "most evil family in America""drug dealers" and "the worst drug dealers in history" (nejhorší zlo mezi americkými rodinami, drogoví díleři,...). 

A proč o tom píšu? Protože za Purdue si můžete dosadit jakoukoli jinou nadnárodní korporaci... Shell, Komerční banku, Nestlé, PPF, H&M-ko, Meta/Facebook, Alphabet/Google, Kaufland, Volkswagen, Agrofert, ČEZ, … a to často bez nadsázky. U Oxycontinu jsou dopady oči-vidné. Prostě je očima vidíte. O mnoha dnešních obřích firem je to mnohdy rafinovanější, ale podstata - cíle, strategie, procesy, taktiky,... jsou identické - detaily např. zde

Korporace vznikla před 500 lety proto, aby zastavila bohatnutí obyčejných lidí a zajistila bohatnutí elit. To není konspirace, to je historicky dohledatelný fakt. Dnes žijeme ve světě, kdy jsme na korporacích často zcela závislí: zaměstnávají nás, nakupujeme u nich, vyrábí nám energii, vydávají naše peníze, o pemíze nám "pečují", půjčují nám, vyrábějí a distribuují naše potraviny, krmí naše děti, informují a baví nás, jsou naším společníkem, financují naše neziskové aktivity,  naše vědce i naše politiky (a řídí je). Naše životy jsou korporacemi natolik prosáklé, že si bez nich dnes často nedokážeme život představit. To, jak fungují je přitom neveřejné, často utajené. Co to korporace je, proč vznikla, jaká je její úloha v moderní společnosi a jak funguje, se ve školách neučí, v médiích o tom není ani zmínka. Je to naše obří slepá skvrna. 

Hegemonie korporací (a miliardářů) dnes znamená i to, že cílem prakticky všech významných médií je odvádět naší pozornost od toho podstatného, posilovat konzum a nenávist vůči jiným lidem - tj. ve finále právě naší závislost na korporacích a jejích lžích - viz to, co tak dobře ztvárnil právě zmiňovaný seriál.

Běžný člověk neví o systému ekonomické globalizace, který moc nadnárodních firem ještě víc posiluje a neuvědomuje si, že důsledkem dominance obřích na zisk zaměřených konglomerátů, má pro nás ostatní těchto pět hlavních důsledků:

1) konzum a ekonomický růst

2) ekologická degradace

3) nerovnosti

4) podřízení politiky byznysu

5) koncentrace ekonomické moci

Jinými slovy: Ekologický kolaps a sociální rozvrat nikdy nezastavíme, pokud se nejprve od ekonomické globalizace nevrátíme k lokalizaci a posedlost ekonomickým růstem nenahradíme nerůstem

Aby mi bylo rozumět: Nebojuji proti korporacím, neříkám, že jsou zlé, takové nebo makové. Snažím se jen svým dílkem přispět k osvětě toho, jak funguje moderní svět. Protože, o co víc pochopíme, co se děje, o to spíš se probudíme, propojíme, vyjdeme do ulic a budeme požadovat změnu. K tomu, co se ve filmu, mimo-řádně poutavou formou, dozvíte během osmi hodin, jsem já ve své poslední knize potřeboval 281 hustě popsaných stran. Píšu o tom i online, mluvím o tom v přednáškách, na besedách, v médiích, ale málo nás, obávám se. 

Tolik k hlavnímu tématu. A co jinak...?

Je toho hodně. Vrátil jsem se právě z ZŠ DaVinci (přes kopec na kole od nás), kde jsme s osmákama řešili téma důlku/práce. S touhle věkovou skupinou je to pro mě vždycky dřina, ale obrovsky naplňující a poučná.  

Urodilo se hodně jablek, a tak moštujeme, zavařujeme, doma nám bublá ocet, létají hejna octo-milek, zítra jdu pro kvasnou zátku a chci zkusit cider. 

Nestíháme dotiskovat Gabora Matého, včera jsme balili 1600 knih pro Martinus. V padesáti letech jsem poprvé balil palety! Fascinující, precizní a zodpovědná práce. 4.11. bude konečně vytištěná Hostina a Jeden odstavec. Dám pak vědět, až to bude. Pouštíme se do překladu Mýtu normálnosti, nové ultra-důležité knihy z pera Gabora Matého (kniha bude někdy zjara '23). Dobrý život - děláme s kolegyněmi, co můžeme - jsme v korekturách verze 02. Kolik kol bude, zatím nedokážu říct :-(.  

V sobotu jsem byl na skvělém Zero waste festivalu v Písku, navštívil jsem tam jeden ze spolkových obchodů BEZ, které se začínají do našich končin vracet. Za první republiky jsme byli velmoc (zde online seminář o tom, jak takový obchod založit). 

V pátek předtím jsme byli na komunitním obědě od břevnosvské party Nesedím, sousedím - obrovsky inspirativní, co všechno dělají. Ty obědy se jmenují "V pátek nejím sám" - každý pátek vaří dobrovolník 3 chodové jídlo, které je za dobrovolný příspěvek 20-80 Kč a je komunitní sešlostí pro sousedy nejenom v penzijním věku. Dojalo mě to. Představte si mít něco takového v každé ulici, v každém bytovém domě. To by byl Život!

V libeňské Kotlasce jsme zažili další z besed, které pořádáme se Slušnou firmou - tentokrát na téma svobodná firma a tyrkysové organizace. Tahle byla takový malý splněný sen. Před deseti, patnácti lety bych si nedovedl představit, že v Česku budou demokratické školy nebo firmy spolu-řízené zaměstnanci. Až budou videa, pošlu. Výstupy ze zářijové besedy jsou zde: Josef Dvořáček: O kořenech, sounáležitosti, pokoře a o tom, proč by se podnikatelé měli stát poutníkyO stavu korupce v Česku a o tom, jak se potravinářská firma stane otrokem supermarketů aneb Q&A po poslední besedě, vše na YT Slušné firmy.

10.11. se sejdeme letos naposledy a bude to nejspíš pecka. Přijede Tadeáš Žďárský s tématem post-růstové firmy. S evropskými kolegy mají tohle téma precizně prozkoumané, vidí věci, o kterých dnes většina nemáme tušení a Tadeáš je umí poutavě předat. Pokud podnikáte a chcete podnikat ještě i za 10-20 let, přijďte. Kapacita Kotlasky je jen 40 míst. Informace a přihlášky jsou zde

Tady je desátý díl seriálu Příběhy z okraje, který vychází v Pravém domácím časopisu. V tomto jsem cítil potřebu sepsat osm let mého dobrovolničení ve státní škole mých dětí Dobrovolnictví (ve škole) v naději, že přijdou další rodiče. 

Jo a ještě jeden seriál chci doporučit: Pod vlajkou nebes. Též podle skutečné události, též fascinující. 

Toť vše. Mávám. 

Minulá čísla zpráv najdete zde

T.

_________________________

Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.