Rodová cesta do Ruska

S Michalem jsme se seznámili před lety na netu. Letos v létě pořádá cestu do Ruska s cílem prozkoumat školu, která funguje na principech svobody plus několik dalších podobných projektů. Říkali jsme si, že by to i zde na blogu mohlo někoho oslovit, a proto Michal sepsal následující povídání, za které tímto děkuju. A doufám, že se po návratu podělíte o dojmy :).

Ještě před 6 lety jsem byl pragmatik s velkým „P“, který neuznával nic, na co si nemohl sáhnout, nebo to nebylo dostatečně „vědecky“ dokázané. Vše jsem hodnotil pouze svou levou hemisférou a pravou jsem naprosto ignoroval. V té době jsem byl v posledním ročníku VŠ a brousil si zuby na manažerskou pozici s platem rostoucím o 5místnou částku každý rok. Můj cíl byl napros

V počátku vše šlapalo nádherně, ale již po prvním roce jsem si začal uvědomovat, že něco není v pořádku. Celá má kariéra byla nějak moc nalajnovaná a 80 a více hodin přesčasů měsíčně mi nepřinášelo žádné větší uspokojení. Firma světového jména se nechovala tak ekologicky, jak deklarovala ve svých prohlášeních. Top managementu záleželo na lidech jen do té míry, dokud byli dostatečně výkonní a plnili požadované cíle. Navíc nikoho netrápilo, že řadě „tahounů“ (jak se těm nejlepším říkalo) vůbec nefunguje jejich rodinný život. „Pozor, aby tě první rok nevyhodili, když nebudeš mít výsledky!“ zněla věta, kterou jsem slyšel mnohokrát po mém nástupu. Přitom širší kontext vnímání reality světa i života byl zcela potlačován.

Tento doslova zvrácený chod světa jsem začal pozorovat všude okolo sebe na mikro i makroúrovni. Ať už se jednalo o hospodářské politiky většiny zemí světa orientované výhradně na růst HDP bez ohledu na drancování zdrojů a žití na úkor budoucích generací, přes obchodní přístup korporací zaměřený na maximalizaci osobního zisku, až po nefunkční vzdělávací soustavu, která generuje jen další otroky a otrokáře. Jako odpověď na naše procitnutí jsme z toho začali hledat cestu ven.

I proto jsme se s mou ženou Monikou tehdy rozhodli navštívit kurz zaměřený na vnitřní uvědomění, který spustil následnou lavinu událostí a poznání. V rychlém sledu přišly další semináře, setkání s jedinečnými lidmi a celá řada rozhodnutí. Najednou se značná část mého striktně pragmatického přístupu začala rozpouštět v cosi materiálně nedefinovatelného a neuchopitelného. Postupně jsem začal objevovat krásu svobodného života, rodinných a komunitních vazeb, stejně jako sílu ducha a energii vesmíru, jenž nás obklopuje. Trvalo to sice 4 roky, ale nyní žiji s pocitem, že jsme na správné cestě a to nejtěžší je za námi. Když to shrnu, tak velká změna u nás proběhla/probíhá ve všech 5 oblatestech tzv. Well Being:

1. Práce – Založili jsme firmu postavenou na svobodných principech. I když je pravda, v době zakládání jsme to dělali naprosto intuitivně. O tom, že to již někde funguje a říká se tomu Svobodná práce jsme se dozvěděli až díky Peoplecommu. :–) Navíc dnešní technologie a jejich plné využití dává každému člověku svobodu místa a času. Snadno můžete bydlet v jakékoliv zapadlé vísce a spolupracovat s lidmi z celého světa, aniž by to kdokoliv z nich poznal.

2. Sociální vazby – Postupně si vytváříme okruh přátel a známých s podobnou životní filozofií. Mnozí z nich nám poskytli cenné rady a ukázali nové možnosti. Na oplátku se to zase snažíme „posílat“ dále…

3. Finance – Přehodnotili jsme náš vztah k penězům s ohledem na zbytné/nezbytné a rozhodli se hledat cestu pro minimalizaci nákladů na život. Uvědomili jsme si, že skutečnou finanční svobodu člověk nemusí získat pouze vyděláváním velkého množství peněz, ale naopak stačí odstranit všechny/většinu nákladů. Tuhle část nelze sice realizovat tak rychle, ale minimálně máme směr a s některými oblastmi jsme již alespoň částečně pohnuli.

4. Zdraví – Začali jsme s plánováním a zakládáním vlastní permakulturní zahrady pro život. Plánujeme stavbu domu (svépomoci) v příštím roce. Současně jsem začal bráchovi pomáhat o víkendech s jeho dřevopodnikáním a realizací dřevěného nábytku a konstrukcí, které mi poskytuje ten správný fyzický relax.

5. Komunitní vazby – Věnujeme se podpoře práce na dálku a práce z domova, dále se zajímáme o alternativními vzdělávacími přístupy a systémy. S Monikou jsme oba několik let učili na základní škole, známe tedy důvěrně zoufalý stav českého školství a žijeme s vědomím nutnosti velkých změn. Jedním z našich cílů do budoucna je podílet se na vytvoření „Školy pro život“ na Moravě.

Na své cestě jsme ale stále na začátku a těší nás, že konec bude ještě hodně dlouho v nedohlednu. Vždyť právě nejkrásnější na tom všem je každá nová zkušenost, zážitek či informace, které nás posunou zase o kousek dále. Jako nejdůležitější v tomto nekonečném procesu vnímáme schopnost umět si pro to vytvářet vhodné příležitosti a uchopit je za „pačesy“.

I proto jsme se před časem spojili s Martinem Másilkem –  všestranně založeným stavařem se specializací na ekologické stavby, konzultantem Socioniky, bývalým studentem ve Ščetininově škole a pořadatelem cest do Ruska a na Ukrajinu. Martin v roce 2007 zrealizoval Rodovou cestu do Ruska. Tehdy se zúčastnilo 11 lidí a dopadlo to nadmíru dobře. Navrhli jsme mu, jestli by měl zájem ve spolupráci s námi uskutečnit něco podobného pro 18 lidí (2 mikrobusy). Nakonec jsme se domluvili, že posbíráme své přátele, zbytek doplníme o další spolucestovatele s podobným přístupem k životu a v červenci vyrazíme… do Ruska.

Možná vás napadne proč právě Rusko? Vždyť všichni, kdo chtějí „něco pochopit“ jezdí do Indie, Číny, k jihoamerickým indiánům nebo kdoví kam ještě. Je pravda, že Rusko nás přitahovalo již dávno. Navíc hlubší poznání našich slovanských kořenů považujeme za způsob, jak si otevřít úplně jiné pohledy na věc. Naše pozornost narostla na maximum až poté, co jsem se dostali ke knihám Galiny Šeremětěvové, Valerije Sinelnikova, Vladimíra Megreho a dalších.

Rusko nepovažujeme za Západ ani Východ. Je to něco mezi tím. Otázky, jenž západní věda neuznává a naprosto ignoruje, se zde vědecky zkoumají. Věděli jste například, že v Rusku je „pouze“ 650 000 tradičních lékařů a více než 900 000 registrovaných alternativních léčitelů? Ano, možná část z nich budou „šarlatáni a podvodníci“, ale asi jen těžko všichni z nich. Ekologické a rodové osady zde rostou jako houby po dešti, protože to možnosti velké Rusi dovolují (ve srovnání se situací ve střední a západní Evropě, kde má každý kousek pozemku svého vlastníka). Přibližně před 20 lety vznikla v Těkosu Ruská rodová škola akademika Štětinina. Výsledky absolventů hovoří naprosto za vše. A to nejen po stránce vědomostní, ale především z hlediska vyzrálosti jejich osobnosti. O tom by se mohlo českým školám jen zdát. Právě podobné informace jiných nás inspirovaly k činům, abychom namísto čtení knih, článků a sledování videí vyrazili na cestu a vše si zažili na vlastní kůži.

A pro ty, co zatím nemají plán na prázdniny nebo jsou ochotni jej změnit, máme jednu nabídku. Staňte se jedním z 18 spolucestovatelů a pojeďte s námi poznat nepoznané přímo do srdce Ruska. Ještě 8 volných míst nám zbývá. Plán cesty a další informace jsou k dispozici na stránkách Rodová cesta. Třeba právě to vám umožní najít inspiraci a sílu pro změnu také ve vašem životě… ;–)