Proč je lepší být heterosexuál?
27. 12. 2007, TOMÁŠ HAJZLER
Foto: nicholsphotos
V Proč je lepší být mužem než ženou? naleznete řadu výhod muže oproti ženě. Stejně tak je v naší společnosti nevýhodné být homosexuál.
Pokud mne přitahují osoby opačného pohlaví a označuji se tedy za heterosexuála, potom mám oproti homosexuálům následujících 29 výhod. Ani o jednu jsem se nezasloužil. Prostě je mám:
- Můžu si být jist/a, že se moji kolegové, spolužáci, spolubydlící a další nebudou podivovat nad mou sexuální orientací.
- Když si čtu časopis, dívám se na TV nebo poslouchám hudbu, můžu si být jist/a, že tam budou hlavně zástupci mé sexuální orientace.
- Pokud budu mluvit o své sexuální orientaci, můžu si být jist/a, že mě nikdo neobviní z toho, že se předvádím.
- Nemusím se bát, že pokud moji příbuzní nebo přátelé zjistí moji sexuální orientaci, bude to mít vztahové, ekonomické, emocionální nebo jiné důsledky.
- Nikdo mě kvůli mé sexuální orientaci pravděpodobně neobviní z toho, že jsem nevyzrálý/á, postižený/á nebo zmatený/á.
- Pokud se účastním nějaké schůzky, přednášky, veřejného setkání apod., zcela jistě se nebudu kvůli své sexuální orientaci cítit izolovaný/á, nepochopený/á, odstrčený/á, vyloučený/á.
- Lidé se mě neptají na to, jak jsem „zjistil/a a rozhodl/a se“ ohledně mé sexuální orientace.
- Lidé se mě neptají, proč jsem se rozhodl/a otevřeně přiznat svoji sexuální orientaci.
- Nemusím odhalovat svoji sexuální orientaci, je to prostě jasné…
- Nejsem nucen/a svou sexuální orientaci skrývat.
- Lidé stejného pohlaví se mě nesnaží přesvědčit, abych svou sexuální orientaci změnil/a.
- Svoji heterosexualitu nemusím před nikým obhajovat.
- Snadno najdu lékaře, psychologa, který se mnou bude otevřeně mluvit o mé sexualitě.
- Snadno najdu literaturu, materiály apod., které se zabývají mojí sexuální orientací.
- Nemusím se bát, že mě kvůli mé sexuální orientaci bude někdo šikanovat.
- Moje ženskost/mužství se kvůli mé orientaci nemění.
- Pokud potřebuji lékařskou pomoc, můžu si být více než jist/a, že bude stejné sexuální orientace.
- Pokud se mi nedaří v práci, v životě, ve vztazích, většinou to není přikládáno mé sexuální orientaci.
- Pokud si půjdu půjčit film, jdu do kina či do divadla, můžu si být na 100 % jist/a, že tam najdu tituly mé sexuální orientace.
- Můžu se procházet se svým partnerem aniž bych byl/a terčem pohledů a narážek.
- Pakliže se rozhodnu uzavřít sňatek se svým partnerem, bude to běžné a relativně snadné. Ostatní se nebudou divit, co to dělám.
- Když se chci bavit, nejsem nucen/a složitě vyhledávat k tomu určená místa.
- Nikdo mě kvůli mé sexuální orientaci nezařazuje k nějaké skupině.
- Můžu svého partnera kdykoli políbit, pohladit, chovat se důvěrně na veřejném místě.
- Nejsem škodolibě označován za heterosexuála/ku.
- Nikdo o mně nemluví jako o teploušovi, buzně, buzerantovi, přihřátém, pervertovi, vykroucenině.
- Pokud lidé mluví o mé sexuální orientaci, mluví o ní pozitivně.
- Nikdo mě nenutí myslet na to, PROČ jsem heterosexuál.
- Mohu cestovat do většiny zemí světa beze strachu, že někdo odhalí mou sexuální orientaci a ublíží mi.
Zdroj: White Privilege
Jak to, že jako heterosexuál mám tolik výhod, když je to s homosexualitou stejné jako s tělesnou výškou nebo barvou očí? Tj. rodíme se s ní. Tak proč?
Když je něco jiné, neznámé, je v lidské přirozenosti se toho obávat. Strach nás odpradávna ochraňoval před nebezpečím. Homosexualita je pro většinu z nás jiná, neznámá, a proto se jí bojíme.
Když je něco jiné, neznámé, je v lidské přirozenosti se toho obávat. Strach nás odpradávna ochraňoval před nebezpečím. Homosexualita je pro většinu z nás jiná, neznámá, a proto se jí bojíme. Projevem strachu v dávných dobách byl útok nebo útěk. Dnes je to divení se, opovržlivé pohledy, zákazy a omezení.
Snad těchto pár bodů přispěje k debatě o tom, co je a co není „normální“, a pomůže tak naši společnost posunout na cestě k větší otevřenosti, důvěře a toleranci.