Proč potřebujeme pohodové rodičovství?

Mému kamarádovi Milanu Studničkovi vyšla nová - dle mého velmi důležitá - kniha s názvem Pohodové rodičovství. Knize jsem napsal předmluvu a s Milanem jsme téma pohodového rodičovství, dětství a výchovy probrali před kamerou. Obě věci najdete zde v blogu - video nahoře, předmluvu dole. Knihu najdete u nás v eshopu zde

Je samozřejmou snahou rodiče vychovat ze svého dítěte zdravého a vyrovnaného člověka, který zná svou hodnotu a umí žít ku prospěchu svému i ostatních. Po tisíciletí to nebyl větší problém. Dítě vychovávala celá vesnice a v relativně neměnném světe se mladší zcela přirozeně učili od starších. Mojí babičku a do jisté míry ještě ani mojí maminku by nenapadlo číst knihy o výchově. 

Ve většinové moderní západní společnosti to dnes už ale neplatí. Mnozí z nás žijeme daleko od své pokrevní rodiny a sousedi jsou pro nás až příliš často cizími lidmi. Tam, kde máme adresu už často nežijeme, ale pouze bydlíme. Rodina se smrskla na dva, někdy i na jednoho dospělého člena. Otec od pondělí do pátku často neexistuje, neboť vydělává mimo domov na hypotéku a další nutné výdaje a matka je tak na děti sama. Výzkumy přitom potvrzují to, co tvrdí v Africe a dalších kulturách, které ještě dnes žijí v souladu s přirozenými rytmy, a to, že k výchově dítěte je třeba “celé vesnice”. Přeloženo do jazyka vědy: Abyste z jednoho dítěte vychovali zdravého a vyrovnaného člověka, potřebujete 2,75 dospělého, kteří jsou přítomní, v klidu a bez stresu. Dítě totiž, do zhruba třetího roku věku, považuje stres matky a dalších svých nejbližších lidí za stres svůj. Na tento stres pak reaguje traumatem, které je následně v dospělosti příčinou závislostí, poruch pozornosti, neschopnosti navázat a udržet zdravé vztahy a chronických civilazačních chorob. 

Žijeme totiž ve společnosti, kde na piedestalu stojí výkon, růst a individuální štěstí. Musíme dělat a vydělávat, daleko to dotáhnout, stát se někým. Ženeme tak sebe i své děti do stále zběsilejšího tempa. Malé děti proto už od malička vzděláváme, hlásíme je na kroužky, vedeme je ke sportu, nutíme je do domácích úkolů a všelijak jinak je povzbuzujeme k dalším výkonům. To všechno násobí škola, která je postavená jako závodiště. Náš vlastní stres tím dětem ještě násobíme.

Jistě, každá doba měla své zdroje stresu. Ta dnešní je zajímá především kontrastem blahobytu, v kterém větší část západního světa žije a tomu zcela neadekvátní mírou stresu. Pokud naše děti (a my s nimi) něco potřebují, potom je to právě pohodová výchova. O co víc chybí zmiňovaný kontext “africké vesnice”, o to víc dnes potřebujeme knihy a další zdroje, které nám mohou ukázat cestu, jak se k pohodě dětí i své opět vrátit. Jsem proto vděčný za každou knihu s tímto tématem. Přestože s Milanem Studničkou se známe již léta, je to teprve časi tyři roky, co jsem si uvědomil, jak unikátní a důležitá je jeho práce právě v oblasti výchovy. Ve škole svých dětí jsme svého času pořádali besedy pro rodiče, na které jsme zvali odborníky na výchovu, vzdělávání, školství a dětství, tj. i Milana. Za celou historii našich besed neměla žádná z přednášek takovou odezvu jako Milanova přednáška s názvem: “Jak vychovat holky a jak kluky?” z února 2017. Od té doby vím, že v naší mateřtině není mnoho autorů, kteří by dokázali vysvětlit skutečnou podstatu pohodové výchovy tak srozumitelně a čtivě jako Milan. Od té doby jsem svým způsobem čekal, až tato kniha vznikne. 

Přeji vám inspirativní a užitečné čtení. 
A především vám přeji, ať jste si s dětmi blízko. 

Tomáš Hajzler
otec Valenýny 11, Valérie 15

P.S.: Podívejte se na další povídání s Milanem: 

A přednáška u nás ve škole

____________

Na Linktree najdete všechny mé články, které uveřejňuji na pěti blozích, do kterých přispívám. V případě, že čerpáte z mé práce a chtěli byste vyrovnat energie - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Díky. 

Tomáš HajzlerLinkTreeFBIGLiYTZprávy ze životaKnihy 
Zdroj: Dobrý život ve stínu konzumní společnosti.