Každoroční okurkový bizár jako úžasný způsob, jak vysvětlit systém, jehož jsme součástí

11. 07. 2026, TOMÁŠ HAJZLER

Okurky v létě v Česku jsou každoročně opravdový bizár. Bizár, na kterém je ale možné velmi dobře vysvětlit fungování systému, v kterém žijeme. 

Stavil jsem se u nás v Bille a na zahradě vyfotil tam okurky. V úvodu je to, co trhám zhruba každý den u nás ve skleníku. Níže Billa: 

1) španělská pesticidová 29,90

2) česká pesticidová 29,90

3) španělská "ekologická" 39,90

4) moje bio, focená před utržením ve skleníku. Cena je 0,- Platil jsem jen za semínka - 15 Kč:

Každé léto se podivuji nad tím, že v časech, kdy můj skleník (tím pádem i jiné skleníky u nás) přetéká okurkama se k nám přes půl Evropy přetahují ty z obřích chemo-pěstíren na jihu Španělska, které jsou samy o sobě rozsáhlou ekologickou katastrofou (myšleno ty pěstírny). Pro celkový obraz: Já jsem pěstitel amatér. Okurky pěstuju tak, že na jaře vezmu 6 semínek, ty píchnu to země a pak už jen: zalévám, vážu, stříhám a sklízím. Nic jiného nedělám a okurek máme každoročně na rozdávání. 

Ale zpět k tématu okurek, které nám jsou nabízeny ke koupi. Zde je několik pozoru-hodných věcí, nad kterými se každoročně podivuji: 

1) fenomén přetahování stejných potravin sem a tam: české potraviny se vezou např. do Nizozemska a identické potraviny z Holandska zase jedou do Česka. V ten samý čas. Řidiči si na dálnici mohou dokonce zamávat. 

2) V mém skleníku není jediná rovná okurka, zatímco v supermarketech jsou všechny okurky jak vojáci. Chápete, kolik se toho musí vyhodit? 

3) valná většina okurek se zatavuje do igelitu. Je to drahé, toxické, další ekologická katastrofa a jedním slovem též absurdní. 

4) Okurka za 30 - 40 kč. Chápete to? Něco, co roste samo se nám uprostřed léta prodává za 40 Kč??

Víte proč to tak je?

Je to tak, že žijeme v tzv. "korporátní globalizaci", což je neveřejný systém smluv a institucí, které nadnárodním korporacím zajišťují dotace, daňové úlevy a mnoho jiných "malých domů" (něco, o čem si ti malí místní mohou nechat jen zdát).

V tomto systém se proto vyplatí vozit stejné potraviny opačnými směry. Až budete v létě stát někde na dálnici v zácpě kamionů, vzpomeňte si, že většina veze něco (z pohledu nás běžných lidí) naprosto zbytečného (o tom více zde).

Náš potravinový systém byl po roce 1989 nahrazen pobočkami nadnárodních korporací (protože Česko se stalo ekonomickou kolonií USA a jejich západních satelitů). Cizí korporace dnes vlastní to, co jíme. Kdo vlastní, co jíte, ten vlastní i nás.

Tento šílený, zabijácký systém a řešení vysvětluje mnoho let především Helena Norbert Hodge. Pokud neznáte, vřele doporučuji - Naše budoucnost je lokální:

__________________

Zůstaňme v kontaktu: Zprávy ze života
Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.

V případě, že čerpáte z mé práce a cítili byste potřebu "vyrovnat energie" - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Díky.