Fotoreportáž z toho, jak bydlí disfrutalistka a antropoložka Kateřina Varhaník Wildová
18. 10. 2018, TOMÁŠ HAJZLER
Stavovali jsme se minulý týden u disfrutalistky, antropoložky a velké experimentároky se životem Katky Varhaník Wildové. Katku můžete znát z Manifestu disfrutalismu, z Kapitol z dospělé ekonomie, jejích článků v Pravém domácím časopise nebo našich rozhovorů z maringotky (např. zde). V mém okolí je to jeden z mála lidí, který dokáže žít bez toho, že by na život musel vydělávat. Pro nás ostatní je tak obrovskou inspirací v tom, jak se vymanit z nadvlády peněz a pro mnohé i z tzv. hypotékového otroctví.
Nahlédnout do toho, jak bydlí je inspirací samo o sobě.
Na úvod, nutno podotknout, že je to Katčina cesta. Nejde o to to dělat jako ona. Důležité mi však přijdou principy. Za jeden z podstatných považuji "vědomou skromnost". Katka se jednoduše rozhodla, že bude potřebovat míň, než je v kraji zvykem. Platí totiž, že čím míň potřebujete, tím míň musíte vydělávat a vlastně se pak i bát. Katka nebo její partner Hynek tím pádem prostě tolik vydělávat nemusejí. O co míň potřebují vydělat, o to víc mohou jednoduše žít.
Tak pojďme na tu slibovanou foto-reportáž. Ty kvalitnější fotky jsou od Pavla Ovsíka (Pixpo) V úvodu panoramatický snímek Katčina příbytku od Pavla. Takhle se vstupuje do sadu:
Takhle se blížíte k maringotce, v které jsme s Katkou už natočili několik rozhovorů (např. jeden zcela dole na této stránce). Z té původní ale zbyl jenom podvozek. Celý vršek si s Hynkem udělali odznova:
Z naší návštěvy - fotka od Pavla Ovsíka:
Katka ve své kuchyni:
Děti ví, kde je nejlíp a ihned obsadily letiště:
Ostatní si posedali na zem a já si rázem přišel jako na Okinawě:
Pohled na knihovnu. Celkově mě zaujala Katčina a Hynkova schopnost využít každý koutek jejich "mikro-domečku". Na malém prostoru si koutků prostě ceníte, a tak je využijete beze zbytku.
Plynový sporák, včetně trouby:
"Kabůrky" na vaření a oteplení; Cihly jako snaha kumulovat teplo:
Pro vodu chodí - jako za starých časů - do studánky a odtud pak voda teče. Tento "krkolomný" způsob má své výhody. Je to dokonalé fitko, vede to člověka, aby s vodou hospodařil a voda je možná i kvalitnější než z běžného městského řádu.
Pohled zezadu. Nalevo psí bouda:
Houpačka na terase:
Mlýnek na kafe:
Stylová kadi-budka:
Muzika:
Letošní hojnost z okolního sadu:
Lustr. Elekřinu mají přivedenou z nedalekého stavení. Mimochodem internet mají mobilní.
Jeden z členů místního stáda kozlíků:
Naše Valentýna na Katčině slack-lajně:
Outdoorová koupelna:
Ještě pohled na návštěvu:
Máme mele maso a Miloš mele kafe:
Domek, který je součástí pozemku, na kterém Kateřina s Hynkem sídlí. Domek využívají jako dílnu, sklad a zázemí.
Zavařeniny z letošní sklizně ve sklepě domečku:
Na závěr fotka od Pavla Ovsíka ze srazu smečky okolo Pravého domácího časopisu, jejíž je Kateřina součástí. Většina těchhle lidí přijela ke Katce na návštěvu a vešli jsme se tam všichni.
Na závěr jeden z našich rozhovorů z maringotky:
Tak co vy na to? Mohla by tohle být cesta pro víc lidí? Katčiny knihy zde: Manifest disfrutalismu a Kapitoly z dospělé ekonomie.