Das Kapital: Endlich!

13. 07. 2017, TOMÁŠ HAJZLER

Stydím se to přiznat: Začetl jsem se do Marxova Kapitálu.
Nestydím se ale - ani za nehet - za to, že čtu Kapitál, ale za to, že se k tomuto štosu knih dostávám až ve svých šestačtyřiceti. Léta se věnuji tématu práce, jehož úplné pochopení není bez Marxova historického pohledu dost dobře možné.
Nu což!? Pozdě - líp než nikdy. Ne?

Všiml jsem si, že v našem post-komunistickém prostoru je většině lidí Marx podobně nepřístupný jako například Bůh. Marx je pro nás synonymem totalitního komunismu - jedním z těch, kdo způsobil naši nesvobodu a všechen ten neřád, v kterém jsme od roku 1948 do 1989 žili. Bůh je pro mnoho lidí zase cosi pomýleného, čemu věřili naši předci, ale co v době, které vládne hmota, už nemá co dělat.

Čím víc máme tyto "filtry", tím spíš nám zůstávají některé poklady lidského vědění (ať už je to Marxova nebo křesťanská filozofie) ukryty. A jak známo - ti, kteří neznají historii, jsou odsouzeni k tomu, aby ji zopakovali. A pokud ji nezopakují, minimálně se ve svém životě neposunou tak, jak by se posunout mohli.

Ti, kteří neznají historii, jsou odsouzeni k tomu, aby ji zopakovali.

Jinak já na svůj Kapitál čekal dlouho - nakonec jsem ho sehnal v jednom antikvariátu - vydání z roku 1953. První část má bezmála 1000 stran a já musím říct, že po první stovce z toho zatím nejsem příliš moudrý. Držím si ale palce.

P.S.1: Buďme ve spojení – nejlíp přes fejsbuk nebo newsletter – říkám mu „Zprávy ze života“ – zde poslední.

P.S.2: Mrkněte na další blogy, kam též přispívám: o budoucnosti podnikání (Slušný blog), o sousedské pospolitosti (Doma v Komořanech) nebo o dětech a vzdělávání (Monte blog).