Carpe Diem

31. 12. 2007, TOMÁŠ HAJZLER

„Carpe diem! Seize the day, lads! Make your lives extraordinary!"

„Užívejte dne. Prožijte nevšední život!“

Tak zní jedna z nejznámějších vět kultovního filmu Společenství mrtvých básníků. Mnozí z nás ta dvě latinská slovíčka „carpe diem!“ znají. Někteří je dokonce používají. Nejeden jimi nazval svou firmu nebo produkt. Bohužel pouze výjimky se jimi řídí.

Co vlastně znamenají a odkud se vzala?

Carpe: uchop, chyť, snad i utrhni (tak jako člověk trhá ovoce) diem neboli den. Stejně jako memento mori pochází ze starého Říma.

Poprvé tuto frázi užil údajně básník Horatius a vyzýval tak k tomu, abychom využili všeho, co PRÁVĚ TEĎ život nabízí. Čas totiž běží jedním směrem a vždy je zakončen smrtí.

„Jezte, pijte, buďte veselí, zítra zemřeme!“ naleznete v Bibli. Nunc est bibendum, nunc pede libero pulsanda  tellur“ – „ Nyní  je čas pít, nyní je čas svobodně tančit!“ píše  Horatius.

Perský básník Rubaiyat of Omar Khayyam dodává: „Když žijete, pijte! Až budete mrtví, už nebudete moci.“

Vše, co člověk dělá, činí proto, aby byl šťastný. Štěstí je tedy jakýmsi hlavním cílem všeho, co děláme. Nejhlubší a hlavně nejtrvalejší pocit radosti a štěstí přichází právě z přítomnosti, tj. z naší schopnosti být TADY a TEĎ. Prožít naplno to, co děláme, tak jak to umějí pouze děti a zvířata. A právě v tom se, myslím, skrývá síla těchto dvou slov. Mohou nám připomenout, co jsme všichni dobře věděli, když jsme byli malí: že nejvzácnější je
přítomnost – současný okamžik. To je to, kdy žijeme.

Nejhlubší a hlavně nejtrvalejší pocit radosti a štěstí přichází právě z přítomnosti, tj. z naší schopnosti být TADY a TEĎ. Prožít naplno to, co děláme, tak jak to umějí pouze děti a zvířata.

Díky kombinaci lidské přirozenosti a výchovy nezačneme obvykle žít (na rozdíl od obvyklého přežívání) do chvíle, než potkáme smrt. Nemoc, ať už vlastní nebo někoho z blízkých, je obvykle mementem mori, po kterém mnozí začínají žít. Proč ale čekat na nemoc či smrt, když se můžeme jednoduše poučit od starých moudrých Římanů. A tak nečekejme a jezme, pijme, tančeme, milujme se. Dnes! Zítra už to nemusí jít.