"40% českých deváťáků trpí depresí. Více než 30% vysokoškoláků se chce nebo někdy chtělo zabít." Co ještě se bude muset stát, abychom se pohli a něco udělali?

17. 10. 2026, TOMÁŠ HAJZLER

Byl jsem včera na konferenci o duševním zdraví. 
Tohle jsem si tam vyfotil. Vyděsilo mě to.  

Koukám na to jak tele na vrata a vedle toho užasle pozoruji otupělost našeho národa, s kterou tuto strašlivou realitu bez hnutí brvy konzumujeme jako by to bylo skóre našeho oblíbeného fotbalového klubu. Podle nedávného výzkumu se přes 1/3 studentů VŠ v Česku chce nebo chtělo zabít. Ano, čtete správně: Z-A-B-Í-T. 

Více než 1/3 našich vysokoškoláků se chce nebo někdy chtěla zabít. Zajímá to vůbec někoho? Chápe někdo, že máme jako společnost OPRAVDOVÝ PROBLÉM? 

Je mi doslova zle, když poslouchám české "odborníky", kteří tuto hrůzu interpretují z velké části jako "nedostatečnou odolnost" mladých lidí - viz např. "Podle odborníků za tím stojí rychlé tempo doby a klesající schopnost mladých lidí snášet zátěž."

V české mainstreamové "debatě" nenacházím jedinou zmínka o skutečných příčinách.

Děti jsou přitom naši "kanárci v dole". Je jim stále hůř a jejich utrpení zcela zřetelně ukazuje, v jak strašlivé situaci jsme se ocitli.

A já se ptám:

Jak to, že nás to nezvedá ze židlí? Jak to, že s námi nehne ani to, že naše děti se chtějí zabít?

Jak to, že nejsme v ulicích? Jak to, že nepožadujeme dobrý život pro všechny, viz - co je dobrý život??

Děti jsou naši "kanárci v dole". Je jim stále hůř a jejich utrpení zcela zřetelně ukazuje, v jak strašlivé situaci jsme se ocitli. 

Jak to, že všeho nenecháme a nedožadujeme se skutečné ekonomické demokracie, zrušení WTO, MMF, Světové banky... a všech dalších neveřejných institucí, smluv a systémů, které zajišťují nadvládu amerického, západního i místního kapitálu nad našimi životy a jsou systémovou příčinou zmaru, v kterém žijeme (který se projevuje třeba právě tím, že se naše děti řežou nebo chtějí dokonce zemřít). O co se jedná, najdete detailně popsáno v Supím kapitalismu.  

Co se ještě musí stát, abychom se nejprve vzdělali, co se opravdu děje (za stále hustší hustou clonou kapitalistické propagandy) a následně se pohli, spojili a svrhli systém, v které naše děti trpí jako zvířata až tak, že se chtějí zabít?  

Jak to, že západní Evropa je v ulicích proti kapitalismu za ekonomickou demokracii, zatímco u nás ve "východních koloniích" panuje naprostá servilita vůči oligarchii a pasivita? 

Naše děti potřebují na prvním místě to, co psycholožka Darcia Narvaezová nazývá "přirozeným hnízdem".

Je jedno, jestli je těm dětem rok, třicet nebo sedmdesát let - všichni potřebujeme svou pevnou síť vztahů (zvanou rodina). Všichni potřebujeme někam patřit, cítit se někde skutečně doma bez nutnosti podávat stále vyšší výkon, stále se hnát za úspěchem, být kolečkem v anonymním soustrojí, bez strachu, zda vyjdeme s penězi, bez nutnosti za vším odjíždět protože doma už není žádná práce, žádné místní obchody a během dne žádní lidé, protože všichni odjeli. 

Všichni potřebujeme být bez nutnosti mít (stále víc než ostatní). 
Všichni potřebujeme "být" a přináležet. 

Hezký víkend!

__________________

Zůstaňme v kontaktu: Zprávy ze života
Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.

V případě, že čerpáte z mé práce a cítili byste potřebu "vyrovnat energie" - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Díky.