Recenze

Kamarádi spustili (před cca měsícem) projekt, který mě v mnoha ohledech nadchnul a myslím, že nejsem ve svém nadšení zdaleka sám. A tak jsme si včera po obědě odskočili z HUBu na pražský Petřín, abychom udělali toto krátké představovací video pro lidi, kteří na www.naucmese.cz ještě nenarazili. Přijde mi totiž, že je to jeden z projektů, který (ve své maličkosti) mění svět a čím více lidí se o něm dozví, tím lépe pro nás všechny.

číst více

Četl jsem nedávno tři prima knihy s tématikou svobody (v práci) - Budoucnost managementu od Garyho Hamela, Jak drahé je zdarma? a Jak drahá je intuice? od Dana Arielyho, a tak se chci podělit o dojmy (viz video). číst více

Pokud je vám něco mezi třicet a čtyřiceti, do smrti vám zbývá v průměru 13 000 dní (zdroj: ČSÚ). Máme to štěstí (a zároveň i smůlu), že žijeme v době a části světa, kde se můžeme svobodně rozhodnout o tom, čím ten čas strávíme. Pokud skáčete většinu dní v roce z postele s vášní prožít další den naplno a větší část dne planete jako pochodeň, blahopřeji. Pokud ne, možná by to chtělo změnu. Myslím si, že třináct tisíc dní je zatraceně málo na to, aby se člověk ploužil životem, dělal, co ho nebaví, s lidmi, které nemá rád jenom proto, aby si vydělal na živobytí.

číst více

Když jsem potkal Terezu, zaradoval jsem se. Pálí ji život v práci, stejně jako mě. Já mluvím o svobodě, ona o vědomí. Zdá se mi, že se jedná o dva názvy pro jedu věc. Nedávno přeložila skvělou knížku a navíc do ČR přivezla jejího autora – předního světového gurua tzv. vědomého byznysu. Poprosil jsem jí o pár řádek.

číst více

Je to pár let, co jsem zjistil, že psaní na téma „proč se to snažíme daleko dotáhnout a jak místo toho dělat, co nás baví“ mě neuvěřitelně pohlcuje a nabíjí. Po letech blogování jsme se rozhodl blogovat ještě víc (kromě peoplecommu píšu ještě do Kde domov můj? a v dohledný době se pouštím ještě do dvou dalších blogo–projektů). Navíc se konečně zodpovědně věnuji tvorbě své první knihy. O tom sice mluvím už tak dlouho, že se mě na to kamarádi dokonce přestali ptát. Nejspíš jim už bylo trapně, když se furt ptali a já stále nic. :-)

číst více

Foto: elchico

Napadlo mě, při diskuzi pod minulým článkem, nejspíš díky postřehům Jury a Roba, že bych sem dal kus textů pro nový web Peoplecommu (verze 2010), který připravujeme. Chci vás požádat o zpětnou vazbu. O to, zda tomu rozumíte, zda vás to přitahuje či odpuzuje a čím. Zda to není moc složitý nebo moc jednoduché, zda se to moc neopakuje, zda to jasně říká, co to nabízí a na čem to stojí.

číst více

Foto: Yuheitomi

Za poslední dva týdny jsem dostal několik obsáhlých e-mailů od lidí, kteří chodí na tenhle blog. „Normálně“ chodí tak 1–4 měsíčně, kdy si někdo dá práci s tím, že napíše, co se mu líbí a/nebo, co by se dalo dělat líp. Tato psaní se ovšem liší. Nejvíce asi délkou, hloubkou a propracovaností. A navíc! V každém je také výzva k akci. Z toho mám obzvláštní radost, neboť moje potřeba spojit síly a začít svět práce měnit, vzrůstá. Uspokojení, které si beru z pouhého psaní článků a čtení komentářů, na druhé straně klesá.

číst více

Foto: nelogua

Knížku Škobrtnout o štěstí Daniela Gilberta, profesora psychologie na Harvardově univerzitě jsem přečetl jedním dechem. Ve zkratce je o tom, jak jako lidé klameme sami sebe, když zpětně hodnotíme minulost či přemýšlíme o budoucnosti.

číst více

Foto: .neha. |

Určitě jste slyšeli staré moudro, podle kterého jeden obrázek vydá za tisíc slov. Já i proto už léta sbírám obrázky, které mají něco společného s prací. Akorát že leadership, management, motivaci, spolupráci, prezentaci (a jiné věci, kterými v práci trávíme čas) „nenakoumáme“ bez pochopení souvislostí. A proto fotím třeba i (zdánlivě s prací nesouvisející) cedule (například Po budově se pohybují Romové nebo Kdo tu parkuje, je kretén), které jsou vyjímečným zrcadlem pro pochopení naší schopnosti nakládat s autoritou a získat ostatní k tomu, co potřebujeme. číst více