Zprávy ze života #67: Boj za svobodu nebo proti svobodě?
15. 11. 2022, TOMÁŠ HAJZLER
Zde jsou Zprávy ze života #67, v kterých posílám pět newyorských foto-reportáží a info o tom, co se událo od minule.
Minulá čísla Zpráv naleznete zde. Pokud moje Zprávy nedostáváte a chtěli byste, objednejte si je zde.
Přátelé zdravím.
Vrátili jsme se před dvěma týdny z pracovní cesty do New Yorku. Docvakla mi tam řada věcí. Mimo jiné to, jak moc se liší persona (veřejný obraz) Spojených států jako bijce za svobodu a země neomezených možností od reality.
O tom jsou dnešní Zprávy ze života. Navazuji jimi na #61 věnované tomu, jak skutečná je skutečnost a #64 o jednom rozhovoru na stejné téma. Tyto Zprávy jsou tak dalším střípkem pro lepší orientaci mimo "Platónovu jeskyni.
A proč právě téma veřejného obrazu nějakého státu? Proto, že když si s tím dáte práci, zjistíte jeden pozoru-hodný fakt. A to, že oficiální české/evropské (a další) zájmy jsou do velké míry podřízené zájmům americkým. A když zkoumáte dál, zjistíte, že ty americké nejsou zajmy běžných Američanů, ale zájmy velkého byznysu a elit. Americký lid si dlouhodobě přeje 4 věci: 1) regulovat zbraně, 2) zvýšit minimální mzdu, 3) zdravotní péči pro všechny, 4) regulaci bank, které způsobily krizi v roce 2008. Ani jeden z těchto cílů se ale dlouhodobě nedaří prosadit - viz zde.
Jinými slovy: životy každého z nás se do značné míry podřizují zájmům nejbohatších Američanů a dalších globálních elit.
Důležitost prozkoumaného života
Myslím, že obzvlášť v dobách, kdy se stále větší počet lidí propadá do chudoby, kdy narůstá extremismus, společnost je stále rozdělejnější, kdy je nám dokonce vyhrožováno jadernými zbraněmi a kdy nám před očima kolabuje příroda, je třeba poctivě zkoumat, jak se věci opravdu mají. Protože, jak říkal Sokrates... "Neprozkoumaný život nestojí za to žít." a jak k tomu dodal Gabor Maté... "Dokud člověk sám sebe neprozkoumá, je zcela subjektem své indoktrinace, tj. toho, co mu bylo vštípeno o tom, jak funguje svět." Mimochodem, Maté je jedním z lidí, kteří upozorňují na to, že jsme uvízli v "sevření kolektivních traumat". "Žijeme v traumatizované společnosti vedené traumatizovanými lídry", říká. A léčení začíná po-rozum-ěním skutečnosti.
Globální PR manažer
Listopadem 1989 jsme i v naší části Evropy přijali paradigma "boje demokracie s autoritativním despotismem". Velká část informací, které nám jsou servírovány ve formě "zpráv" jsou zarámovány právě tímto rámcem. Naše post-komunistická realita a léta odsezená v tradičním školském systému způsobily (a nadále způsobují), že "zprávy" přijímáme jako skutečnost. Poslední léta se začíná hovořit o "mediální gramotnosti", bohužel zpravidla vždy v rámci "zarámovaného obrazu", tj. uvnitř Platónovy jeskyně.
To, jak funguje PR/propaganda se na našich školách neučí a mainstreamová média o tom samozřejmě neinformují. O to víc fascinující je nahlédnout za oponu mainstreamové propagandy, tj. najít si nezávislé zdroje informací a zorientovat se v historii posledních 100 let. Samozřejmě, mimo střední proud je třeba být obezřetný, pečlivě prověřovat zdroje ve snaze se vyhnout smyšleným zprávám, které mají za úkol člověka zmást ještě víc než mainstreamová propaganda.
Každopádně... jedna z věcí, které si nemůžete nevšimnout je to, že Spojené státy jsou od roku 1990 globálním "PR manažerem", který určuje do obří míry to, co si většina z nás o světě myslíme.
Z iluze, přes deziluzi ke skutečnosti
Pro mě byly cesty do "Meccy konzumu" vždy, v mnoha ohledech, oči-otevírající. Chodil jsem do americké školy, byl jsem zaměstnaný ve dvou amerických korporacích, měl jsem odtamtud dva intimní vztahy, opakovaně jsem tam pobýval, v USA žije několik mých přátel. O to pozoru-hodnější je pro mě vnímat to, jak se můj vztah od roku 1990 posunul od nekritického iluzorního obdivu k daleko reálnějšímu pochopení toho, jak dnes americká hegemonie spolu-určuje velkou část našich životů. Baví mě číst si své (ne) kritické dojmy z některých předchozích cest a pobytů - třeba 2009 nebo 2017 - úsměvné, ale byla to součást mé cesty.
V New Yorku '22 jsme zažili konverzace, jejichž společným jmenovatelem byl strach. Strach z kolapsu americké demokracie, vzestupu bílé nadřazenosti a ultra-pravice, potlačování práv mešin, rozmach masových stříleček - především těch ve školách, z policejního násilí, nenávisti vůči Asiatům, nárůstu psychických onemocnění,... z rizika občanské války, zesilování mezinárodní konfrontace a nebezpečí jaderného konce našeho druhu.
Pohled pod pokličku
Jak se globálně propadáme do stále většího zmaru, realita fungování dnešního světa se stále rychleji odbnažuje. Je jasné, že král je nahý.
Na téma USA jako "ochránce svobody" vs. skutečnosti si poslechněte třeba bývalého prezidenta Jamese Cartera (2019), kdy upozorňuje na to, že USA jsou od 2. světové války non-stop ve válce, porovnává svou zemi s Čínou a poukazuje na rozdíly v životech obyčejných Američanů a Číňanů. Velmi odvážně a přitom fakticky vysvětluje fungování americké i globální politiky Jeffrey Sachs (2022).
Pro nás ve východní Evropě může být zajímavý i pohled Noama Chomského v přednášce z roku 2011 (CZ titulky), kde mluví o rozdílech mezi ruskými a americkými satelity/koloniemi, tj. Latinskou Amerikou a východní Evropou. Vzpomíná na rok 1989, kdy bylo v Salvadoru zavražděno šest prominnentních latinsko-amerických intelektuálů silami řízenými ze Spojených států potom, co tam byly zabity tisíce běžných obyvatel. Poukazuje na to, že krátce nato se Václav Havel, symbol východo-evropských disidentů, vydává do USA a pronáší svůj slavný projev v americkém kongresu. Havel Spojeným státům děkuje a o USA hovoří jako o ochráncích svobody. Chomsky pokračuje: "Představte si, že by to bylo naopak. Představte si, že by Václav Havel a pět dalších disidentů bylo zavražděno ruskými silami, které předtím v Československu zavraždili desítky tisíc dalších lidí. Otec Ellacuria, jeden ze zavražděných intelektuálů v Salvadoru, by následně letěl do Moskvy, kde by ve svém projevu chválil Rusy jako ochránce svobody." Na závěr dodává: "Na západě nám není dovoleno pochopit, jak věci skutečně fungují."
Povolání whistleblower
Fascinujícím zdrojem k pochopení rozdílů mezi realitou a oficiální propagandou jsou whistlebloweři. Jedním z prvních novodobých odvážlivců, který upozornil na fungování amerického "propagandistického stroje", je bývalý agent CIA Frank Snepp (viz rozhovor z r. 1983), dalším např. Ralph McGeehe - v tomto rozhovoru si poslechněte, jak vysvětluje, co je to CIA.
Pokud se chce člověk vymanit zejetí PR báchorek a pochopit "skutečnost skutečněji", takřka povinným tématem je projít si historii pučů, atentátů, teroristckých útoků řízených CIA/USA (začít se dá na wikipedii). Je to část historie, kterou z velké části odkryli právě whistlebloweři, což jsou lidé, kteří hází do soukolí PR mašinérie obrazně klacky, někdy i kameny a obnažují tak to, co má běžnému člověku zůstat skryto.
Zajímavou ukázkou střetu propagandy s realitou je nedávná kritika ministra zahraničí Anthonyho Blinkena Saudské Arábie a opakované tvrzení že "svoboda projevu nesmí být nikdy kriminalizována". V ostrém kontrastu je případ Juliana Assange, který pro nás ostatní odkryl neuvěřitelnou hromadu informací o fungování moderního světa a z jehož práce čerpala a nadále čerpá valná většina světových médií. Už přes 11 let má z života peklo, je na útěku, v USA mu hrozí 175 let vězení. Edward Snowden, který informoval o masivním sledování telefonů a elektronické komunikace ze strany CIA, je na útěku bezmála 10 let a v USA mu hrozí podobně absurdní tresty. Fakt, na kterém se shoduje většina disidentů globálního systému je to, že to co popisuje Snepp na příkladech z Vietnamu se dnes děje v mnohem větším okolo Ukrajiny.
Foto: CC BY-NC 4.0 DEED, graffiti, Leake Street, Free Julian Assange, zde
Shrňme si to. Oficiální propaganda tvrdí, že žijeme uprostřed boje západní civiliace za svobodu proti tyranským režimům. To určuje priority našich vlád a následně i směrování a kvalitu našich životů.
Ve skutečnosti jde však o to, jak spolu na planetě Zemi žít navzdory našim rozdílům, jak se popasovat s klimatickou hrozbou a sociálními nerovnostmi. Nebo jinými slovy: Jak učinit evoluční skok a dnešní destruktivní kulturu přenastavit na kulturu regenerativní, která zajistí základní potřeby všeho života na planetě zatímco bude respektovat limity planety. To je to, o co jde ve skutečnosti.
P.S.: Kdyby tu někdo zase vytahoval téma "pro-ruských, pro-čínských",... a já nevím jakých ještě "narativů" tak chci jen připomenout, že mou snahou je pochopit skutečnost, ne se účastnit jakýchkoli PR bojů.
____________________
Pět foto-reportáží z New Yorku
Z naší cesty do NY vzniklo (mimo jiné) pět foto-reportáží. Mrkněte:
Zero waste v New Yorku aneb tušíme vůbec, jaká je Česko Zero waste velmoc?
Jak znovu-otevřít ulice lidem - inspirace z New Yorku
Highline - Inspirace v tom, jak proměnit zkrachovalé čtvrti města v centra života
Foto-reportáž z farmářského trhu v Ithace ve státě New York
Ecovillage Ithaca jako jedna z ukázek budoucnosti bydlení
____________________
Peoplecomm knihy
Minulý týden jsme složili dvě dlouho připravované knihy. První je Hostina o tom, jak propojit lidi přes jídlo a jak se v Česku vůbec k lokálnímu, zdravému a dostupnému jídlu dostat. Ve své podstatě je to kuchařská kniha o tom, jak snadno, zdravě, chutně a dostupně vařit pro větší skupiny lidí - celkem tu najdete 62 receptů. Je to ale i kniha o tom, jak vůbec hostiny pořádat, jakou výbavu pro to člověk potřebuje, co udělat před, během i po, jak (ne) pečovat o hosty a na co všechno nezapomenout. Na fotce autoři - Petra Hajzlerová a Pavel Ovsík.
Druhou, dlouho připravovanou novinkou je Jeden odstavec denně s podtitulem "Kniha pěti let vzpomínek". To je titul, který si napíše každý sám. Proč kniha vznikla, k čemu všemu se dá použít si přečtěte ZDE.
Pustili jsme se do překladu Mýtu Normálnosti a když to vše dobře půjde, příští týden jdeme do tisku s Dobrý život ve stínu konzumní společnosti.
A pak je tu ještě jedna věc. Velikost Peoplecommu je daná velikostí našeho skladu, což je jedna obyčejná garáž. S rozmachem knih Gabora Matého a Respektovat a být respektován, které už druhý rok stěží stíháme dotiskovat, nemáme místo. Proto jsme na našem eshopu vytvořili novou sekci s názvem "POTŘEBUJEME DOPRODAT" a knihám v ní znatelně snížili cenu (dnes stojí 180,-). Všechny čtyři jsou důležité tituly, ale už prostě musí ke svým čtenářům. Moc prosím, pomozte nám tuto informaci rozkřiknout ve svých kruzích zde.
__________________
Zpátky k jídlu/Soběstačnost
Doflaškovali jsme letošní ocet. Letos jsme ocet poprvé dělali i z vína, které nám na zahradě nedozrálo, tak jsme ho zoctovatěli. Cider si spokojeně buble. Moštu jsme letos zavařili asi 100 litrů. Sestříhali a smíchali jsme letošní bylinkový čaj, fermentujeme, zítra šlapeme zelí. Zažili jsme další moc prima martinskou sousedskou panelákovo-chodbovou hostinu Martinská hostina.
__________________
Odkazy
Nedávno jsem byl na moc milém festivalu - vznikl z toho záznam: Zero waste festival v Písku; tam jsem navštívil místní spolkový obchod.
Zde jsou výstupy z posledních dvou besed, které pořádáme se Slušnou firmou: Demokratické a tyrkysové organizace a O podníkání na principech slušnosti a regenerativnosti a zde. Poslední - nerůstovou z 10.11. ještě zpracováváme.
Mé dvě nedávné návštěvy Českého rozhlasu: Spirituála a Mikrofórum.
__________________
Babylon Berlin
Sledujeme teď doma velmi povedný seriál Babylon Berlin. Nejspíš jste ho už většina viděla. Děj se odehrává v Berlíně na podzim 1929 pár týdnů před krachem newyorské burzy a začátkem velké hospodářské krize, které ukončila kapitalismus volného trhu, v USA přinesla New Deal, v Německu nacismus, světu dala druhou světovou válku a východní Evropě totalitní komunismus.
Je fascinující sledovat, jak moc se rok 1929 v Evropě podobal dnešní době, co se týče posedlosti ekonomickým růstem, radovánkami a zdánlivou bez-starostností, rozděleností společnosti, uctíváním a etravagancí elit, bojem o moc, rozmachem chudoby a extremismu...
Jak víme, s nástupem tandemu Reagan-Tchatcherová, se svět k náboženství volného trhu znovu vrátil. Dnes tak čelíme stejným problémům, které tu před sto lety už byly. To vše je nově posílené ekologickým kolapsem, šmírovacím kapitalismem a jadernou hrozbou. Příčiny jsou přitom identické jako před sto lety.
Napadá mě u toho jediná otázka: Dovedeme se z historie poučit nebo opravdu musíme zopakovat stejné chyby? A dovedeme za propagandou zahlédnout skutečnost?
Mějte se hezky
Tomáš
Všechna čísla Zpráv ze Života neleznete zde.
_________________________
Kde se můžeme vidět: AkceMoje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.