Z kolébky do kolébky - 5. díl seriálu "Příběhy z okraje aneb naše budoucnost je lokální"

V dnešním blogu si přečtěte 5. díl seriálu Příběhy z okraje, který vychází každý měsíc v Pravém domácím časopise (předplatné zde, minulá čísla zde). V květnovém čísle píšu o firmách, které navrhují své výrobky tak, aby maximálně vydržely (ideálně i na několik generací), byly snadno opravitelné a po tom, co doslouží, neskončily na skládce, ale větší část materiálů, z nichž jsou vyrobené, se znovu využily. Článek si přečtěte v časopise, stáhněte v PDF (výše) nebo v nezeditované verzi zde v blogu (níže).   

Jak víme, v moderní západní společnosti nejsou tyto způsoby ani trochu normální. Dnes je třeba konzumovat, spotřebovávat. Čím víc a čím rychleji, tím lépe. Jedním z důležitých principů našeho ekonomického i společenského systému je proto jednorázovost, ne trvanlivost. Výrobky jsou stále častěji navrhovány tak, aby v co nejkratší době dosloužily. Velmi rozšířená je neveřejná strategie tzv. plánovaného zastarávání.

Dnes převažujícímu způsobu navrhování výrobků se říká “z kolébky do hrobu” (anglicky cradle to grave). To znamená, že výrobek se po použití vyhodí s tím, že doba, během které slouží, může být dokonce jen sekundy nebo minuty (např. jednorázové obaly potravin, plastové brčko, jednorázové pleny, jednorázové vložky...). 

Dnes převažujícímu způsobu navrhování výrobků se říká “z kolébky do hrobu” (anglicky cradle to grave). To znamená, že výrobek se po použití vyhodí s tím, že doba, během které slouží, může být dokonce jen sekundy nebo minuty (např. jednorázové obaly potravin, plastové brčko, jednorázové pleny, jednorázové vložky...). 

Z kolébky do kolébky (anglicky cradle to cradle) je na druhou stranu filozofie, kdy se uvažuje o tom, že jednotlivé součástky výrobku se po dosloužení znovu použijí. Tomuto opakovanému použití se říká někdy také upcyklace a je opakem dnes obvyklé downcyklace, kdy se část vyhozených věcí znovu použije, ale zpravidla na výrobky nižší kvality. Příkladem downcyclace u dřeva je to, že z kvalitního dřeva se v druhém kole stane dřevotříska a ve třetím dřevěná biomasa. V případě papíru se z papíru nejvyšší kvality stane v dalším kole recyklovaný papír pro levné paperbacky či novinový papír a nakonec karton nebo toaletní papír.

S filozofií a termínem “z kolébky do kolébky” přišli německý chemik Michael Brangart s americkým arichitektem Williamem McDonoughem v knize “Z kolébky do kolébky, změnit to, jak vyrábíme věci” (Cradle to cradle, Remaking the way we make things) z roku 2002.

Z kolébky do kolébky (anglicky cradle to cradle) je na druhou stranu filozofie, kdy se uvažuje o tom, že jednotlivé součástky výrobku se po dosloužení znovu použijí.

Následně se objevil termín cirkulární ekonomika, který je dnes rozšířenější a popisuje způsob hospodaření, který na “odpad” nahlíží jako na cenný zdroj. Místo o dnes široce propagovanou re-cyklaci ve smyslu down-cyklace usiluje právě o up-cyklaci (omluva za všechna ta cizá slova). 

V ideálním případě to funguje tak, že se vyrábějí pouze výrobky, které někdo opravdu potřebuje a které prokazatelně zlepšují život. Jak jsem psal v úvodu, jsou navrhovány a vyráběny tak, aby vydržely co nejdéle: na celý život, ideálně i na několik generací a byly maximálně opravitelné. Samozřejmostí je, že se vyrábějí ideálně už z toho, co již bylo v minulosti použito, aby se minimalizovala spotřeba nových surovin, s minimálním využitím vody, elektrické energie a produkcí CO2 a dalších emisí, ideálně v daném regionu, aby se snížilo zbytečné převážení věcí napříč planetou. 

Prvním příkladem filozofie z kolébky do kolébky, o kterém vám chci říct, je firma, která se věnuje pravděpodobně nejoblíbenějšímu druhu kalhot, jenž má při konvenčním způsobu výroby velmi destruktivní dopad na životní prostředí i na životy lidí, kteří se na výrobě podílejí nebo žijí v blízkosti výrobních závodů (pesticidy, voda, CO2, nedůstojné a nezdravé pracovní podmínky, barviva,…). V holandské firmě Mud Jeans (mudjeans.eu) se rozhodli tento populární výrobek vyrábět s co nejmenším dopadem na životní prostředí tak, aby co nejdéle vydržel a následně byl i co nejvíce znovu použitelný ve smyslu upcyklace, tj. opakovaného použití. Džíny si u Mud Jeans můžete pronajmout a po dobu pronájmu vám je kdykoliv bezplatně opraví. Pokud se džíny rozpadnou a už se opravit nedají, je možné je vrátit do firmy, kde jsou rozcupovány tak, aby z nich mohla znovu vzniknout džínovina a z ní následně nové džíny. Staré džíny se recyklují ve Španělsku - mimochodem v další zajímavé firmě s názvem Recover (recoverfiber.com) a šijí v Tunisku. Prodávají se online a v omezeném počtu obchodů, převážně v Evropě. 

V Mud Jeans spojili síly s obalovou společností Repack (www.repack.com), což je též zajímavý cirkulární příklad. Jedná se o finskou firmu založenou roku 2011, kde se rozhodli zatočit s rostoucím množstvím jednorázových obalů v e-shopech, a vyvinuli proto opakovaně použitelné obaly, které vyrábějí z recyklovaných materiálů. Zákazníci nakupující v e-shopech dostanou zpět určitou částku peněz po tom, co se obal vrátí zpět do firmy. Návratnost je až 95 %.

V ideálním případě se vyrábějí pouze výrobky, které někdo opravdu potřebuje a které prokazatelně zlepšují život. Jsou navrhovány a vyráběny tak, aby vydržely co nejdéle: na celý život, ideálně i na několik generací a byly maximálně opravitelné. Vyrábějí se ideálně už z toho, co již bylo v minulosti použito, aby se minimalizovala spotřeba nových surovin, s minimálním využitím vody, elektrické energie a produkcí CO2 a dalších emisí, ideálně v daném regionu, aby se snížilo zbytečné převážení věcí napříč planetou. 

Dalším příkladem je v mnoha kruzích dnes už kultovní Fairphone (www.fairphone.com). Mimochodem, vedle Mudjeans další firma s kořeny v Holandsku. Kultovní je proto, že nabízí to, bez čeho se dnes už prakticky neobejdeme – chytrý telefon, avšak podle principů cirkulární ekonomiky, tedy aby vydržel co možná nejdéle, byl maximálně opravitelný, a především aby byl vyrobený s co nejnižší ekologickou stopou a maximálně férově – tj. především tak, aby neobsahoval tzv. krvavé minerály (v chytrých telefonech typicky zlato, cín, tantal a wolfram) a aby těm, kteří ho vyrábějí, zajistil důstojnou, zdraví neničící práci. Pro srovnání, co se týče pouze ekologické stopy, průměrný iPhone obletí zeměkouli dvacetkrát ještě předtím než se dostane do obchodu. V důsledku politiky ekonomické globalizace se součástky vyrábějí napříč planetou - tam, kde je to pro Apple nejvýhodnější. Když pak sečtete “cestovní vzdálenosti” jednotlivých součástek pro jeden telefon, dostanete neuvěřitelných 804 672 kilometrů.

Inspirací mohou být i američtí Ecovative design (ecovative.com), kteří si všimli, že se topíme v plastech, a že chov zvířat lidmi je jedním z největších přispěvatelů skleníkových plynů a změny klimatu. Rozhodli se přispět tím, že z houbového mycelia (podhoubí) vyvíjejí výrobky, jejichž cílem je nahradit plasty a snížit spotřebu masa. Mezi jejich produkty tak najdete materiály, ze kterých je možné vyrábět oděvy, obuv, kosmetiku, nábytek, bytové doplňky, obalové materiály a překvapivě právě i chutné náhražky masa.

Příkladem z našich končin je společnost Kave Footwear (www.kavefootwear.com) vyrábějící tenisky z odpadních či zbytkových materiálů, s důrazem na minimální ekologickou stopu. Jejich misí je vybudovat novou kreativní platformu, jejímž cílem je změnit obuvnický průmysl, který bude používat pouze již existující materiály a nástroje. Firmu založila mladá žena, Eva Klabalová ze Zlína, která se tématu obuvi věnuje od svých patnácti let a jak sama říká, o výrobě bot se naučila všechno, když v průběhu studia pracovala v jedné ze společností působících v areálu Baťových továren. Když později začala cestovat po světě a pracovat v obuvnickém průmyslu, uvědomila si, jak nesmyslné je převážení surovin a hotových bot napříč planetou, a rozhodla se to změnit. 

Jak na nás doléhá tíha doby se všemi krizemi, budou příklady přístupu z kolébky do kolébky/cirkulární ekonomiky růst jako houby po dešti. Je však třeba připomenout, že jakákoli dobrá myšlenka, jakýkoli nový termín z okraje je velmi rychle přejat marketingem mainstreamového byznysu. Pojem cirkulární ekonomika není výjimkou a je dnes oblíbeným „buzzwordem“, který mnoho dnešních velkých firem využívá jako svého CSR (strategie společenské odpovědnosti) ve smyslu manipulativního marketingu s cílem vylepšit vnímání značky a prodat víc. Snahou těchto firem není skutečná snaha o minimalizaci dopadu na planetu, maximální využití odpadů jako zdrojů, maximální životnost a opravitelnost. V Česku se s termínem cirkulární ekonomika setkáte i ve firmách, jako jsou IKEA, TetraPack, Karlovarské minerální vody, Zentiva nebo ČEZ, jejichž úlohou (jim danou zákonem a vlastníky) je maximalizace zisku, ne zlepšování života. Jejich obchodním modelem není vyrábět to, co lidé opravdu potřebují, co vydrží ideálně i na několik generací, je to snadno opravitelné a neničí to planetu a lidské zdraví. Nejedná se tak o filozofii z kolébky do kolébky, ale z kolébky do hrobu. Snaha o cirkularitu nevychází z jejich DNA, ale ze snahy naplnit svou funkci, která je jim daná legislativou: maximalizaci zisku. 

Jako i jinde, také v podnikání, je naší nadějí právě okraj. Tam se nacházejí autentické podniky, které existují proto, aby něčemu prospěly - aby zlepšily lidské životy, propojily lidi, případně aby přispěly k záchraně planety pro lidský život tak, jak tomu je například v kalifornské firmě na outdorové oblečení Patagonia (patagonia.com), na jejíž návštěvu vás pozvu v některém z dalších dílů tohoto seriálu. Filozofie “z kolébky do kolébky” je i v této firmě základem jejich fungování. Mimochodem, takto si definují důvod toho, proč podnikají: “Podnikáme proto, abychom zachránili naši domovskou planetu (We’re in business to save our home planet)”.  

Chceme-li to, jak se dnes podniká změnit, je prostě třeba vyrazit na okraj a tam vyhledávat, podporovat a propojujovat firmy, které tam už existují, příkladně zakládat nové. My jsme s tímto cílem založili spolek slusnafirma.cz. Mimochodem tam najdete další podnikatelské příklady z okraje.  

S Péťou a Danem, zakladateli Pravého domácího časopisu jsme si povídali i o jiných věcech: 

____________

Na Linktree najdete všechny mé články, které uveřejňuji na pěti blozích, do kterých přispívám. V případě, že čerpáte z mé práce a chtěli byste vyrovnat energie - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Nebo, moc prosím, podpořte Slušnou firmu na misi za svobodné, zodpovědné a místní podnikání proti dnešní hegemonii green a dobrowashingu ZDE. Díky!

Tomáš HajzlerAkceLinkTreeFBIGLiYTZprávy ze životaKnihy 
Moje knihy: zde