Všichni máme svobodu onemocnět rakovinou (10. díl seriálu o car-free životě)

Byl jsem včera v Praze a vyfotil si tam zase pár obrazů. Dělám to často. Všiml jsem si totiž, že když se ve městech dobře díváte, můžete snadno zahlédnout i to, co nám má zůstat skryto. 

Na jedné straně vidíte mraky marketingu, který nám (převážně formou manipulace našich mindráků) prodává ne pouze zbytečné, ale velmi často i potenciálně či prokazatelně toxické věci. Když bych vzal pouze chemikálie, tak v databázi CAS najdete aktuálně 1,9 milionu chemických látek, z čehož vliv na lidské zdraví byl testován u několika tisíc. Vždy ale pouze jednotlivě, ne v koktejlu s ostatními tak, jak ve skutečnosti působí. Zakázané či regulované jsou pouze ty nejtoxičtější. U většiny se pomocí strategie tzv. čtyř psů daří firmám přenášet zodpovědnost za zničené zdraví a přírodu na nás, jednotlivce. Unikátním příkladem je cigaretový průmysl zabije denně 22 000 lidí. Ročně skorou celou Českou republiku (8 milionů lidí; 1,2 milionů zemřou na to, co nadýchají na ulicích, před hospodami, na autobusových zastávkách a jinde, kde jsou ještě dnes nuceni dýchat cigaretový kouř druhých lidí zdroj). V porovnání na covid je zatím za necelé dva roky potvrzených 5,3 milionu úmrtí (zde) a vezměte si, jaké je kolem toho šílenství.   

Ty věci stojí peníze, infrastruktura umožňující obživu v místě bydliště v Česku prakticky neexistuje a my jsme tak, co se vydělávání na život týče, závislí na velkých centralizovaných organizacích. Veřejná doprava je v Česku buď demontovaná nebo je nám (vedle auta) prezentována jako způsob, kterým se přepravují "socky". A my socky přeci nejsme! A tak musíme vlastnit auto/a. Ráno, večer do/ze zaměstnání, s dětmi do školy, na kroužky, na nákup, za kamarády, rodinou, na víkend. Na všechno "potřebujeme" auta. V Praze, ve městě s perfektně fungující veřejnou dopravou, je 1,14 milionu aut (+ denně statisíce dojížděčů přespávajících "v zeleni za Prahou", kteří jezdí od po do pá vydělávat do města). V jednom autě je v průměru 1,3 člověka (zde). Valná většina s toxickými, rakovinotvornými dieslovými motory. Každý rok zemře globálně na znečistěné ovzduší 8,8 milionu lidí (zde), z toho velká část ze spalovacích motorů, nano částic z brzd, spojek a pneumatik. To je víc než na kouření. Lobby automobilového průmysl má ale obrovskou moc a spojitost životního stylu, který stojí na závislosti na osobním automobilu se tak léta daří shazovat ze stolu. 

Města (i ta malá, která byla budována s tím, aby v nich bylo možné chodit) se dne sdusí v dýmu. Je to tak časté, že to už necítíme, nevidíme. 

Na emise z automobilové dopravy zemře jenom v EU ročně přes 500 tisíc lidí. Pro kontrast: Při automobilových nehodách zemře v EU ročně okolo 60 tisíc, na následky kouření potom ročně 700 tisíc Evropanů.

Naštěstí marketing praktikují i onkologické kampaně jako třeba ta, která nás aktuálně upozorňuje na to, že každý 3. Čech onemocní za svého života rakovinou. Kdo z nás to je? Ptá se jeden z plakátů? Nebo Dobrý Anděl, který shání peníze na pomoc rodinám s onkologickými dětmi. V Praze jsou jejich plakáty v místech často s tím nejtoxičtějším vzduchem, čímž vznikají vskutku absurdní situace - viz Andělé za volantem

Na spojitost rakoviny s konzumní společností se žádný plakát neptá. Aktivity organizací, které kopou za to, aby se v našich mohlo i chodit nebo jezdit na kole jako např. Pěšky městem, AutoMat, Čistou Stopou ale i primátor Zdeněk Hřib jsou vysmívány a nazývány ekofašismem, zeleným šílenstvím nebo ekoterorismem.

Divná doba. Každý máme svobodu onemocnět rakovinou. 

S dovolením, dvě radikální myšlenky na závěr: 

Zaprvé si myslím, že nikdo by neměl být nucený vlastnit auto, aby se dopravil do práce, na nákup nebo své děti do školy. A u nás nucený je - manipulovaný reklamou, nucený nedostupností práce a služeb doma a demontovanou veřejnou dopravou. Tohle není dobrý život ani jeho náznak. 

Zadruhé je třeba si neustále připomínat, co říká Lawyerman níže, a to že veřejná doprava nemůže "ztrácet" peníze, protože ona peníze "stojí". Veřejná doprava není (mizerně výdělečný) byznys, ale služba. Rámování veřejných služeb jako byznysu je ta nejhorší forma propagandy. Nikdo nemluví o tom, že Armáda prodělává 8,8 miliardy dolarů ročně. To samé platí i pro veřejnou dopravu: 

Chceme-li změnit svět, je ho třeba nejdřív pochopit. 
Cedule ve veřejném prostoru jsou dobrým místem, kam se dívat. 

____________

Na Linktree najdete všechny mé články, které uveřejňuji na pěti blozích, do kterých přispívám. V případě, že čerpáte z mé práce a chtěli byste vyrovnat energie - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Když byste chtěli a mohli, prosím o podporu aktivit Slušné firmy ZDE - v covidu jsme přišli o velkou část financování.

Tomáš HajzlerLinkTreeFBIGLiYTZprávy ze životaKnihy 
Moje knihy najdete zde.