Fortunate 500

10. 04. 2009, TOMÁŠ HAJZLER

Foto: disneymike

V několika revolucích odkazujeme na americký žebříček největších firem – tzv. Fortune 500 (rok 2008) – pět set největších firem světa. Slovíčko fortune znamená bohatství. Vše stojí na obecně uznávaném, velmi zřídka zpochybňovaném postoji, že větší je lepší (viz Co mají firmy společného s rakovinou?). Měřítko úspěchu zde představuje zpravidla zisk, obrat a jiné číselné ukazatele.

Ricardo Semler navrhuje zajímavou alternativu. Říká, založme Fortunate 500 („fortunate“ znamená šťastný nebo spíše ten, kterému přeje štěstí). Navrhuje, aby se firma na svou úspěšnost podívala komplexněji, a přiblížila se tedy více skutečnosti. V Semcu, které Semler vede, si vytvořili tzv. barometr, což je v podstatě řada otázek, které dohromady zahrnují zájmy zákazníků, zaměstnanců, akcionářů a dodavatelů. Výsledkem je index, který jim v pravidelných intervalech dává výrazně lepší informaci o tom, jak se jim daří, než pouhé počty prodaných kusů či utržené sumy peněz.

Hlavním cílem tradiční firmy je zisk. Ať už to budeme balit do různých legračních eufemismů, hlavním cílem je v podstatě vydělat vlastníkům více peněz než vloni.

Jako i jinde, i zde je otázkou to, čím měříme úspěch. V případě tradiční firmy je to zisk a spol. Ať už to budeme balit do různých legračních eufemismů, hlavním cílem je v podstatě vydělat vlastníkům více peněz než vloni. Ostatní – zákazníci, zaměstnanci, společnost jsou podružní. V případě firmy demokratické vstupují do hry zájmy všech zúčastněných, a navíc hrají stejnou roli. A to je úplně jiná hra.

Co na to říkáte? Zkusíte se vydat za štěstím, nebo budete dál soutěžit o více a více bohatství?