Do tělocvičny s nimi!
09. 04. 2009, TOMÁŠ HAJZLER
Je to už nějakou chvíli, co jsem v jednom článku četl o tzv. „blahobytných zaměstnancích“. Ponejvíc o Američanech a Evropanech, kteří trpí epidemiemi různých nemocí z blahobytu, jako je cukrovka, srdeční a cévní onemocnění, astma, rakovina, mrtvice či deprese. Pokud si chcete představit, jak to bude vypadat za pár let i u nás a nechcete si vystačit pouze s vlastní představivostí, vyrazte do USA nebo Velké Británie.
Český člověk (více než třeba Slovák) má od určitého věku břicho (následky pití piva, konzumace špekáčků, vepřového, smetanových omáček atd.) Američané a Britové se ale častěji podobají dvěma kuželkám postaveným spodní částí na sebe. Mléčné koktejly, hamburgery, chipsy, hranolky, naprostý nedostatek čerstvých potravin a hlavně pohybu (mnohý Američan chodí vždy jen pár metrů k autu) mění jejich těla k nepoznání. Následky toho, že „moderní“ městský člověk západního světa tloustne, skoro necvičí, stále více jí, pije a kouří a žije v permanentní tlaku a tudíž stresu, uvidíte na každém kroku. Podle WHO trpělo v roce 2005 nadváhou celosvětově 1.6 miliard lidí nad patnáct let věku. Z toho přibližně 400 miliónů bylo obézních. V roce 2015 očekávají, že 2.3 miliard bude trpět nadváhou a více než 700 milionů obezitou. Obezita je podle lékařů významným důvodem nárůstu cukrovek, infarktů, rakovin a mrtvic.
Nejenom tlouštíci, ale i kuřáci trpí. Údajně jen v Evropě umírá ročně více než milión lidí na rakovinu a srdeční choroby související s kouřením.
Více než 60 % Evropanů a Američanů se přes týden prakticky nepohybuje. Přitom už léta nás vědci a lékaři zásobují informací, že alespoň 30 minut pohybu denně pomáhá chránit naše srdce a cévy.
Jako bych dostal facku, když jsem si přečetl, že více než 60 % Evropanů a Američanů se přes týden prakticky nepohybuje. Přitom už léta nás vědci a lékaři zásobují informací, že alespoň 30 minut pohybu denně pomáhá chránit naše srdce a cévy.
Kromě nadbytku jídla, chemikálií (nikotinu a spol.) v našich plicích, nedostatku pohybu je tu ještě jeden faktor – stres. Podle mnoha psychiatrů je stres související s prací problémem číslo jedna v našem západním světě. Řada studií za posledních třicet let přináší zjištění, že 60 % – 70 % významných nemocí souvisí s vnějšími riziky, jako je například množství a kvalita jídla, kvalita vzduchu, míra pohybu a rozsah stresu. Většině politiků zemí EU nebo OECD však jako by tyto informace chyběly a na jejich prevenci tak vynakládá mizivé prostředky. I proto pozoruji ve světě významný trend, kdy zodpovědnost za zdraví svých lidí přebírají jejich zaměstnavatelé. Možná si řeknete, proč by se o zdraví lidí měl starat někdo jiný než oni sami? Proč vláda? Proč firma?
Já si tyhle otázky kladu. Zjišťuji však, že žijeme v systému, který stojí výhradně na ekonomice. Skrz peníze poměřujeme prakticky všechno. Potravinářské, cigaretové, alkoholové a jiné firmy na nás valí svou reklamu. Pro stát je to výhodné. Víc se prodá = víc se utrží na daních. A rakovina, mrtvice, infarkty a koneckonců i zemřelí, to vše je byznys. Onkologická divize jednoho našeho klienta z oblasti farmacie byla pro firmu hotová dojná kráva! Takže současný zoufalý fyzický/zdravotní stav vyhovuje státu a do doby, než přijde nemoc a/nebo smrt, vlastně i většině populace. Možná je to tím, že do roku 1989 o naše zdraví pečoval systém. A za dvacet let jsme se to nestihli sami naučit. Tím, komu to přestává vyhovovat, jsou překvapivě firmy. Zjišťují, že zaměstnanec otylý, vystresovaný a jinak oslabený je častěji nemocný, psychicky labilní, chybující… Prostě není o co stát.
A tak i firmy jako P&G, Volvo, Johnson&Johnson, Kimberly–Clark se začínají plížit do donedávna privátní oblasti každého zaměstnance. Experimentují s různými programy na podporu zdraví, zakládají tělocvičny ve firmách, platí zaměstnancům členství ve fitness nebo trenéry, pořádají mezifiremní turnaje, poskytují instrukce o správné výživě, zavádějí zdravou výživu do závodních jídelen. Zde je jeden z příkladů Recharge at work.
Údajně každý dolar investovaný do všeobecné prevence programů na podporu zdraví uspoří firmě 3–8 dolarů v podobě nižších zdravotních výdajů a vyšší produktivity vyplývající z nižší míry nemocnosti a vůbec neschopnosti věnovat se práci. A tak zvažte, co udělat pro tělo. Možností je více, než by se nám mohlo zdát. Na závěr ta nejsnazší: