Proč jsem ji musel vydat?
15. 09. 2014, TOMÁŠ HAJZLER
S knihou Zodpovědá firma to bylo vlastně úplně stejné jako se Svobodou v práci nebo s Podivínem. Ty knihy se vždycky trefily přesně do toho, čím jsem se v daném období zabýval. "Proč se tak málo lidí věnuje práci, kterou mají rádi?" nebo "Jak to, že žijeme v 9.10. od 18.00 pořádáme v pražském Hubu k tomuto tématu diskuzní večer - "Zodpovědná firma". Čekají nás čtyři krátké prezentace, debata a představení naší nové knihy - tam budem možné si ji poprvé pořídit. Chceme si to téma pojmenovat, navzájem se poznat a přiložit tak v této oblasti ruku k dílu. Do tohoto blogu dávám svoji předmluvu ke knize, kde se snažím vysvětlit, proč jsem ji musel vydat. (Jednotné číslo je v tomto případě samozřejmě nepatřičné - na vydání každé knihy pracuje nespočet lidí - zde). Ostatní tři předmluvy (Václava Cílka, Nadi Johanisové a Aleše Šlechty) a vybrané recenze si přečtěte na stránce knihy - tlačítko "prolistujte si". Zde je ta moje:
Když byly mé první dceři Valérii necelé tři roky, přestěhovali jsme z centra Prahy na venkov. Za čistějším vzduchem a zdravějším životem. To bylo v květnu. V říjnu Valérie, do té doby zdravá jako rybička, onemocněla. Rýma, záněty spojivek, kašel a ekzémy. V ORL, očních a kožních ordinacích jsme tu zimu byli jako doma a antibiotika se v naší lednici zabydlela až do jara. Potom, co jí nezabrala ani čtvrtá, lékař přišel s návrhem odstranit jí nosní mandle. Naštěstí s příchodem jara choroby odešly.
Rok nato se k nám do domu přistěhovali noví sousedé. Identický příběh. Odešli z centra Prahy za čistým vzduchem a zdravějším životem. Když se na podzim zavřeli do bytu, do té doby zcela zdravé děti začaly stonat, podobně jako ty naše. Záněty spojivek, rýmy a dráždivý kašel. Jejich mamince to nedalo a nechala si v bytě změřit škodliviny. Výsledek nás všechny šokoval. V dětském pokoji naměřili násobně překročený limit pro formaldehyd, dráždivou karcinogenní látku, která je dnes běžnou součástí lepeného nábytku, podlah nebo třeba i některých oděvů. Jeho zdrojem byly laminátové podlahy koupené v Bauhausu. Obrátili jsme se na ně s reklamací. Výsledkem bylo vyjádření, že podlahy splňují české normy, a doporučení, že máme častěji větrat.
Průmysl dnes používá přes osmdesát tisíc syntetických chemikálií, z čehož pouze u několika stovek někdo testoval vliv na lidské zdraví. Kumulativní, tedy reálný vliv zatím nikdo nezkoumal. My občané, v rolích zákazníků i zaměstnanců, věříme, že existuje jakási autorita, která zdravotní nezávadnost dnešních produktů (včetně potravin) hlídá.
U valné většiny nehlídá! Důkazem je epidemický nárůst výskytu alergií, astmatu, autismu nebo rakoviny. Jako rodiče malých dětí mě to pobuřuje. Jak je možné, že vám dnes někdo může otrávit děti, a když si přijdete stěžovat, doporučí vám, abyste víc větrali? Čím to, že tolik lékařů léčí pouze důsledky a rozdává antibiotika bez toho, že by se zajímali o příčiny? Jak je možné, že dnes tolik firem produkuje toxické výrobky a ničí přírodu a my jim (a jejich majitelům) tak často tleskáme za umístění v žebříčcích nejúspěšnějších a nejziskovějších firem? Jak je možné, že se tolik firem řídí výhradně tím, co je legální, zatímco principy jako poctivost, ohleduplnost nebo zodpovědnost jsou jim cizí?
Patagonia, původně klasická firma orientovaná na zisk, brzy přišla na to, že je nejen možné, ale i nutné podnikat jinak, lépe a svým působením nevydělávat pouze peníze, ale zároveň zlepšovat svět. Čtyřicet let funguje jako laboratoř svobodnějšího a k přírodě a lidem šetrnějšího podnikání. Yvon Chouinard má tu výhodu, že už nějakých pět šest desítek let leze po horách, surfuje po vlnách, prostě je venku, v přírodě. Má tak jako málokterý podnikatel možnost pozorovat, jaký vliv má lidské (tedy i jeho) podnikání na stav planety a lidské zdraví. S Vincentem Stanleyem došli do bodu, kdy se rozhodli podělit se o své zkušenosti a přidat i poznatky dalších firem, které principy zodpovědnosti aplikují v praxi.
Knihu Zodpovědná firma jsem ještě ani nedočetl a už jsem věděl, že ji „musíme“ v České republice vydat. Našel jsem v ní totiž tu nejupřímnější podnikatelskou zpověď, šokující statistiky, nové souvislosti, ale především mi poprvé v životě někdo polopaticky pojmenoval, co je to skutečná nenalakovaná firemní zodpovědnost, a předložil manuál, podle kterého se jakákoli firma může od zítřka začít chovat o několik řádů zodpovědněji.
Gary Hamel říká: „21. století bude stoletím zodpovědnosti. Nebo nebude.“ Tato kniha dokáže v této oblasti ukázat světlo na konci tunelu a já přeji sobě a svým dětem, aby se dostala k co možná nejvíce lídrům byznysu, politikům, ale i zaměstnancům, občanům a rodičům. Děkuji všem, kteří nám ji pomáháte šířit!
Budu se na vás těšit 9.10. od 18.00 v pražském Hubu na "Zodpovědné firmě". Budeme v malé místnosti, proto pokud chcete přijít se přihlaste raději obratem. Je to jediný diskuzní večer, který v tomto pololetí pořádáme - využijme toho a setkejme se. Program vypadá zajímavě - viz níže. Přednášky bychom rádi natočili - pokud je mezi vám někdo, koho by to bavilo - napište mi na tomas@peoplecomm.cz. Díky. A pokud vás to téma pálí tak jako třeba mě, pomozte mi/nám ho dostat do co možná největšího počtu firem. Proč? Kvůli tomu, co říká Hamel o odstavec výše. Díky!
