Zahoďte Kinedryl!
28. 05. 2007, TOMÁŠ HAJZLER
Jedno z nejčastějších slov, které jsme v dětství slýchali, bylo: „Ticho!“ – v různých odvarech („Dokud tě živím, budeš poslouchat!"; „Nebuď drzý!"; „Neodmlouvej!"; „S tebou jsem husy nepásla!"; „Nejsi se svými kamarády!", atd.)
Ti z nás, kteří prošli touto „školou", se naučili do ničeho raději moc nehrnout, „nevystrkovat růžky", být ticho, myslet si své a čekat, jak to dopadne. I proto se tolik lidí okolo nás bojí zodpovědnosti, vzdává se iniciativy a v případě selhání se vymlouvá na ostatní. Ti všichni nevědí, o co přicházejí. To, že člověk sedne za pomyslný volant projektu, aktivity nebo úkolu, prostě si vezme na starost to, co je třeba udělat, má tři nesporné výhody.
Všimli jste si, že za volantem není člověku nikdy špatně? Tak proč si sedat na jiná sedadla?
Když si za něco vezmete zodpovědnost, potom: 1. Vy do velké míry rozhodujete o tom, jaká ta cesta bude = ušijete si ji na tělo. 2. Ti, co se vydají na cestu, mají obvykle šťastnější a plnější život než ti, co sedí doma. A perla na závěr: 3. Slyšeli jste někdy o někom, komu by za volantem bylo zle tak, jako bývá cestujícím při cestách autem, busem, na lodích,…? Řidič těmito nešvary netrpí! A to je možná ten nejpádnější důvod pro to chytit volant nebo kormidlo a vzít si to či ono na starost. Bude vám dobře a nebudete se muset dopovat Kinedrylem. A to ať už tím skutečným nebo jeho jinými formami, jako stěžováním si na šéfy a všechny ostatní, kteří „to zvorali" a nespolupracují tak, jak by měli.