Snídaně č. 17 – O hodnotách

05. 10. 2012, TOMÁŠ HAJZLER

Včera večer jsem psal na twitter, že jsme s Petrem právě dosnídali. A že to bylo za poslední dva týdny už počtvrté. Asi jsme po prázdninové pauze pěkně vyhladověli! A tak je dnes Snídaně č. 17, která se věnuje důležitému aspektu dnešního systému (Stejně jako 16–ka, v Café Kafíčko). Něčemu, co mě osobně více než pálí. Možná proto jsem to, na chudáka Petra, tentokrát trochu pálil. Ale možná to máte stejně… když vás něco pálí, nekoukáte napravo nebo nalevo. O tématu třeba i v párcích z masa nebo z jiného úhlu řečníků z bloku vzdělávání (na konferenci Svoboda NaŽivo) a já se znovu nadchnul, kolik je u nás lidí, kteří umí vypíchnout podstatu svobody ve škole a ukázat kudy ve vzdělávání jít tak, aby nám ze školy odcházelo stále více lidí připravených na svobodu v práci i v občanském životě. Dostalo mě třeba, co se za krátkou dobu existence podařilo Tomáši Feřtkovi a jejich EDUinu. Znovu jsem si připomněl mnohé fascinující myšlenky a význam práce Jany Nováčkové, Ondřeje Šteffla nebo Ondřeje Hausenblase. A tak nějak se raduju ze vší té energie a dumám, jak to všechno propojit do nějakého hnutí. Cítím ale, že něco takového je už na spadnutí. Stále častěji také přemýšlím, jak pošetilé je oddělovat vývoj ve světě byznysu a práce od toho ve škole nebo ve společnosti. Přijde mi, že tyto světy jsou propojenější, než by se mohlo zdát.

Jinak, když se podíváte na hlavní stránku Svoboda NaŽivo, možná si v pravém horním rohu všimnete obláčku s nápisem „zahřívací večer“. Stejně jako vloni jsme se rozhodli se v předvečer sejít v HUBu a naladit se na Vzlet. Letos bychom chtěli část večera věnovat promítnutí sestřihu filmu „Fishead – Ryba smrdí od hlavy“, který velmi dobře poukazuje na to, proč se do horních pater byznysu a politiky dostává tolik „egomaniakálních“ jedinců, a co je svým způsobem jedním z klíčových (možná tím hlavním) problémů dnešního světa.

Toť vše. Užívejte víkend. Já ho tentokrát plánuju hyper–pracovní. Nějak se mi čas od času stane, že zjistím, že tak nějak tlačím kamión. Tak jsem se rozhodl si zalézt k rodičům na chatu a tam ho složit :–).