Samí mistři. A kde jsou žáci?

guru-disciple

Mám jeden postřeh z příprav letošní Svobody NaŽivo.

Rozhodli jsme se pro těžké téma. Naše většinová společnost je po pětadvaceti letech stále nenabažená honěním se za věcmi, zážitky a pohodlím. Po létech ne-svobody a vnucované komunizace stojí dnes na piedestálu individuální svoboda. Cokoli jí omezuje, považuje mainstreamová česká i slovenská společnost za zpátečnické, špatné.

Je to však do velké míry svoboda sobecká, na jednotlivce zaměřená. A taková svoboda nemívá dlouhého trvání. Abychom si ji udrželi je třeba se začít ohlížet na druhé. Je třeba přestat přemýšlet výhradně o sobě či o vnitřku firmy či maximálně o tom, abychom uvnitř byli šťastní a ekonomicky se nám dařilo. Do rovnice fungování firmy je třeba přidat úvahu o tom proč vlastně podnikáme a jaký vliv má naše podnikání na ostatní. Jenom tak můžeme ustát budoucnost. Proto jsme letos vzali jako téma zodpovědnost a připravili Svobodu NaŽivo tak, abychom probrali právě toto (viz O co jde?).

Do rovnice fungování firmy je třeba přidat úvahu o tom proč vlastně podnikáme a jaké důsledky naše podnikání má.

Kromě toho, že naše společnost není na toto téma připravená, není ve firemním světě momentálně snad většího "buzzwordu" než právě "společenská odpovědnost". A žádný termín není tolik vyprázdněný jako právě tento. Proto jsem si letos dal obzvlášť záležet na tom, abych do Fabriky a Sportovny (na 4. a 5.6.) pozval ty "správné" lidi (tj. ty, kteří ctí podobné principy a tyto dva dny by je tím pádem mohly patřičně obohatit). Poslal jsem proto hromadu osobních e-mailů lidem, které jsem "podezříval" z toho, že by je to mohlo posunout a/nebo lidem, které jsem si přál pozvat už jen proto, abychom to zažili spolu a případně se propojili. Víc než kdykoliv předtím jsem ale dostával jeden druh odpovědi: “Rádi přijedeme, ale pouze řečnit.” To množství lidí, kteří mi poslali nějakou formu této odpovědi mě ohromilo. I to, že počet "Mistrů" stoupal s jejich klesajícím věkem: “Máme jasno v tom, co a jak dělat.; Nepotřebujeme nic poslouchat.; Máme spoustu zajímavých zkušeností.; Máme dost inspirace.; Už tam jsme.;...”

Představil jsem si, jak se jednu noc probudím v noci zpocený s představou na jedné straně prázdné Fabriky i Sportovny (tam, kde obvykle sedí diváci) a na druhé straně se zbořeným pódiem, které se rozpadlo pod tíhou těch stovek řečníků, kteří tam přišli řečnit najednou.

Vybavil jsem si u toho scénu z mého oblíbeného filmu Společenství Mrtvých básníků, kdy učitel William Keating (hraje ho Robin Williams) vyskočí v jednu chvíli ve třídě na lavici a ptá se žáků: “Proč tady stojím?” “Abyste si připadal vyšší!", odvětí třídní šprýmař. “Ne! Jsem tu, abych se podíval na svět z nového úhle pohledu. Vždy, když máte pocit, že něco víte, že máte v něčem jasno, je potřeba se na to podívat z jiného úhlu pohledu.", vysvětlí Keating. Viz následující ukázka - minuta 1:29 - 2:18.

Jenomže to není jen tak! Většina z nás prošla vzdělávacím systémem, který kladl důraz na to, abychom věděli. “To bys měl vědět! Víš nebo myslíš? Myslet znamená prd vědět! To nevíš?" Tak dlouho jsme to poslouchali, až někteří z nás uvěřili, že už to ví. Že už to mají. Bohužel vědět, být chytrý, naučit se fakta, citovat autority, zmáknout proces není ani za nehet pochopení celku, souvislostí, kontextu. Není to moudrost. Přijde mi, že jsme se stali národem chytráků, kteří vědí, ale nechápou, namistrovanou společností mistrů, ve které ale chybějí žáci.

Vědět, být chytrý, naučit se fakta, citovat autority, zmáknout proces není ani za nehet pochopení celku, souvislostí, kontextu, není to moudrost.

Škrábu se na hlavě a říkám si, kde jsou všechny ty skvělé české a slovenské firmy, které mění svět. Kde jsou všichni ti Mistři, kteří by mohli vzít nás ostatní do učení?
O některých vím. Léta jejich příklady sbírám. Rozhodně ale nemám pocit, že by do střední Evropy proudily zástupy lidí z celého světa, aby se od nás něčemu přiučili. O to zajímavější mi přijde, kolik našinců si myslí opak. Vidím v tom jeden malý problém - čím víc máme pocit, že víme, tím méně se zajímáme o okolní svět. Svět se dnes ale mění tak rychle, že se nezájem o okolí může relativně rychle nevyplatit.

Co myslíte?

Snimek obrazovky 2015-05-22 v 13.29.17