Kdo jste?

08. 02. 2018, TOMÁŠ HAJZLER

V Cestě k lásce od Antony de Mella jsem narazil na krásný příběh. Pokládá jednu z nejzapeklitějších životních otázek.

Žena byla v komatu a umírala. Náhle měla pocit, že stoupá do nebe a ocitá se před soudnou stolicí.

„Kdo jsi?“ oslovil ji hlas.

„Jsem žena starosty,“ odpověděla.

„Neptal jsem se tě, čí jsi žena, ale kdo jsi.“

„Jsem matka čtyř dětí.“

„Neptal jsem se tě, čí jsi matka, ale kdo jsi.“

„Jsem učitelka.“

„Neptal jsem se tě, co děláš, ale kdo jsi.“

Snažila se seč mohla, ale na otázku: „Kdo jsi?“ prostě nebyla schopna podat uspokojivou odpověď.

„Jsem křesťanka.“

„Neptal jsem se tě, jaké je tvé vyznání, ale kdo jsi.“

„Jsem žena, která den co den chodila do kostela a vždy pomáhala chudým a potřebným.“

„Neptal jsem se tě, co jsi dělala, ale kdo jsi.“

Očividně u zkoušky neprošla, byla totiž poslána zpátky na zem. Uzdravila se ze své nemoci a byla rozhodnuta přijít na to, kdo je. A rázem bylo všechno jiné.

Naší povinností je být. Ne být někdo, ne být nikdo, neboť v tom tkví chtivost a ctižádost. Ne být tím či oním a vidět vše jen průzory – ale pouze být.

Kdo jste vy?