České dráhy: Jak se z veřejné služby stal na zisk zaměřený byznys (23. díl seriálu o car-free životě)

29. 01. 2023, TOMÁŠ HAJZLER

Obrázek výše - vývoj ceny jízdenky pro člověka staršího 65 let z Lanškrouna do Prahy. 

Nutnou podmínkou funkční veřejné dopravy je to, že je frekventovaná, bezpečná a dostupná. Aby to tak mohlo být, je třeba na ní nahlížet jako na veřejnou službu, ne jako na byznys, který musí produkovat zisk. V podmínkách neoliberálního kapitalismu, kdy jsme "ve dvou posledních volbách zachraňovali demokracii před populismem", je dnes u moci společenství stran, jejíž členové nahlížejí na život, na prvním místě, právě optikou peněz. V jejich světě se služby mění na byznys, lidé by si ideálně měli na všechno vydělat sami. V tomto duchu padá jeden nápad za druhým...  zavedení školného ve školách, nadstandardů ve zdravotnictví, zkracování mateřské, snížení ochrany v nezaměstnanosti,...a mimo jiné se zrušilo i zvýhodnění jízdného pro děti a staré lidi a zdražuje se i to běžné jízdné. 
Jedním z příkladů proměny veřejných služeb na výdělečný byznys je už léta česká železnice a konkrétně i České dráhy. Po návratu ODS k moci tento vývoj nabral na tempu. V tomto blogu se chci podělit o čtyři osobní postřehy z naší železnice, které tento pozvolný převrat dokládají. V době sílící klimatické krize, můžeme v mnoha místech planety pozorovat opačný trend, kdy veřejná doprava zlevňuje nebo je dokonce provozována z veřejných zdrojů zdarma (Španělsko, Kanárské/Baleárské ostrovy/Ceuta, Německo,...).

Vývoj ceny jízdenky pro člověka staršího 65 let z Lanškrouna do Prahy. Doplnění 31.3.24: 

U nás je to takhle aneb mé čtyři nedávné zkušenosti: 

Příklad 1) Nárůst cen jízdného dětí a starých lidí

Před dvěma týdny si maminka (70let +) kupovala jízdenku Lanškroun - Praha a zpět. Platila 320 Kč. Před rokem to bylo 139,- Kč. Nárůst 230%.
V kontextu, kdy se korporace předhánějí v tom, kdo dožene rychleji "ztráty zisků" z období covidu a nemají záklopku v tom, kdo kolik zdraží, je - ve vztahu k příjmům starých lidí - velmi, velmi citelné, stresující a limitující. 

Příklad 2) Nárůst cen pro rodiny s dětmi

O svátcích jsme jeli za rodinou do Pardubic. Za 62 minut na železnici a zpět jsme s ČD zaplatili 972 Kč, a to byla výhodná cena. Jízdenku je totiž možné pořídit i za 1252 Kč. Praha - Pardubice, 2 dospělí, 2 dcery (12, 17 let). Autem by nás cesta vyšla na 450 Kč. V době, kdy je třeba začít omezovat individuální, vysoceemisní dopravu. 

Příklad 3) Privatizace železnice a přeprodej jízdenek

8.10.22 jsem jel na besedu do Písku. V eshopu Českých drah jsem si koupil jízdenku za 219 Kč (Praha - Písek). K mému překvapení jsem v Praze na Hlaváku ale nenastoupil do vlaku ČD, ale Arriva. Jediná možnost, jak si toho v eshopu CD.cz všimnout, je termín "oneticket" - ovšem pouze pokud toto kódové označení znáte. U průvodčího Arrivy jsem se dozvěděl, že v jejich eshopu by byla jízdenka za 140 Kč, koupená ve vlaku pak za 150,-. V ČD eshopu dnes stojí už 252,- Kč (za 137 km). Matení zákazníka s cílem, abychom z něho vytáhli víc? Nebo to jen někdo nedomyslel? Nejspíš strategie "korunka ke korunce,..."
Mimochodem Arriva je firma se sídlem ve Velké Británii, vlastněná Deutsche Bahn, tj. většina peněz u nich utracených, odchází z Česka pryč. 

Příklad 4) Slib vs. realita aneb reklamace

Když jsem studoval byznys, často nám profesoři vysvětlovali, že podnik poznáte především podle toho, jak přistupuje k reklamacím. Ten zodpovědný, lidský, udržitelný to udělá mile a bez řečí, zatímco ten byrokratický, anonymní, korporátní se snaží reklamace stůj co stůj znemožnit. Zde je drobná ukázka přístupu Českých drah právě k reklamacím. 

Moje maminka cestovala z Lanškrouna do Prahy. Cesta z České Třebové do Prahy má trvat 1 hodinu, 44 minut. Tato cesta trvala 4,5 hodiny, tj. zpoždění cca 3 hodiny. Maminka, penzistka, jízdu reklamovala. Toto byla jejich odpověď: 

Žijeme v systému, který staví na komodifikaci - tj. z přírody, z toho, co si lidé normálně dělají svépomocí i z toho, co dříve byla široce dostupná veřejná služba, dělají zboží, která se následně prodává za peníze. Jediným cílem tohoto systému je finační zisk a trvalý ekonomický růst.
Privatizace a omezování veřejné dopravy je jen jeden z mnoha příkladů tohoto jevu. Je to ale příklad velmi výmluvný, který se týká statisíců z nás, a to především těch zranitelných - starých, handikepovaných, nezletilých, chudých... všech těch, kteří nemají automobil, neřídí, nemohou nebo nechtějí řídit. 
Je to učebnicová laboratoř proměny naší společnosti. Všichni si můžeme na vlastní kůži všimnout, jak je veřejná doprava den ode dne méně dostupná, a to jak ve smyslu zdražování, tak především tím, že se dále privatizuje, omezují a ruší se spoje tak, že do stále většího množství míst se už bez automobilu nedostanete. 

Nezbývá jen věřit, že součásná vládní garnitura dostojí svým slovům a udrží Česko na západě viz jejich předvolební re-klam-a níže. V případě veřejné dopravy se tedy postará o to, aby se po letech omezování začala opět rozvíjet a zlevňovat. 

Zde jsou všechny ostatní díly seriálu o Carfree životě.  

____________

Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Všechny moje články: Linktree 
Peoplecomm: Zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.
Slušná firma: Zde - Propojte nás s podobně smýšlejícími firmami. Díky.